Devadesátá léta znamenala ve světové ekonomice počátek radikálních změn. Světová ekonomika začala měnit svůj charakter, a to ve všech svých segmentech ? prvcích, vztazích i mechanismech. Cílem autorů bylo zachytit světovou ekonomiku v současné etapě jejího vývoje, a to komplexně v celé její šíři, v rámci probíhajících změn, a naznačit směry dalšího vývoje. Úvodní kapitola je věnována podstatě, vzniku a vývoji světové ekonomiky a zachycuje rovněž základní tendence v současné světové ekonomice. Následující kapitoly jsou postupně zaměřeny na globalizaci světové ekonomiky, mezinárodní pohyb kapitálu, finanční krize, mezinárodní měnový systém, úlohu WTO, mezinárodní migraci, hlavní centra světové ekonomiky, ekonomický vývoj USA a Japonska, ekonomický vývoj evropského centra a EMU. Nechybí ani problematika zapojení transformujících se ekonomik do západoevropských integračních procesů. Závěrečné kapitoly pak zahrnují rozvojové země. Nové vydání učebnice je podstatně aktualizováno a rozšířeno, a to o problematiku regionalismu ve světové ekonomice a nově byla do textu zařazena také kapitola zabývající se postavením Indie ve světové ekonomice.
David Martinčík Livres




Světová ekonomika pro distanční studium
- 236pages
- 9 heures de lecture
Dialog o dvou systémech ekonomie
- 101pages
- 4 heures de lecture
Kniha je, jak již název napovídá, rozdělena do dvou hlavních kapitol, z nichž se každá věnuje rozdílné ekonomické škole a tedy rozdílnému způsobu ekonomického myšlení v duchu tradice rakouské školy a v duchu současné ekonomie hlavního proudu, tzv. mainstreamu. Kniha se věnuje základním metodologickým otázkám ekonomie a konfrontuje axiomaticko-deduktivní metodou (rakouská škola) s friedmanovským pozitivismem (mainstream), přičemž zdůrazňuje zejména odlišné cíle těchto dvou přístupů. Zatímco první jmenovaný si klade za cíl vysvětlit, jak ekonomické jevy v realitě opravdu fungují, druhý na toto rezignuje a soustřeďuje veškeré své úsilí na modelování a výpočet predikcí. Uživatelem výsledku prvního přístupu by měla být laická veřejnost, uživatelem druhého je výhradně stát, který prognózy používá pro ovlivňování hospodářského života svých obyvatel. Hlavní dvě kapitoly se pokouší netradičním způsobem objasnit podstatu rakouské školy založené Carlem Mengerem a podstatu dnešního mainstreamu založeného Leonem Walrasem. Stále přítomná snaha o zdůraznění rozdílu není porušena ani v závěru a ponechává tedy čtenáři prostor pro vlastní názor na to, jak vlastně vůbec vypadá současná mainstreamová ekonomie a hlavně proč tak vypadá a komu slouží její závěry.