Výpravná historická publikace přibližuje "slávu i bídu" Prahy v těžkém období třicetileté války. Je založena na názorné metodě, která nám téma přibližuje poutavým a erudovaným historickým textem a zároveň i velkým množstvím bohatě komentovaných reprodukcí dobových dokumentů, uměleckých děl, architektury, historických rytin, technických přístrojů a…
This book explores a lesser-known aspect of Bohemian cultural and political history: the visual culture that emerged in Reformation churches from the Hussite period until the Habsburg defeat of the Estates at White Mountain in 1620. It offers a comprehensive overview of two centuries of artistic production during which most of Bohemia's population adhered to non-Catholic faiths. In the fifteenth and sixteenth centuries, Bohemia experienced a unique coexistence of five main Christian denominations—Utraquists, Lutherans, the Unity of Brethren, Calvinists, and Catholics—alongside various other religious groups. The Utraquists and Catholics, as the dominant and minority churches respectively, significantly influenced the political landscape. The essays highlight that, despite Bohemia's unique circumstances, its religious developments were part of the broader European Reformation movement. Featuring over fifty illustrations, including manuscript illumination, panel painting, and architecture, the book showcases the cultural outputs of the four non-Catholic denominations, ranging from moderate to radical Reformation expressions. It also examines these denominations' attitudes toward religious imagery and their use of visual media for religious and confessional communication.
Kniha obsahuje na 300 ilustrací nebo vyobrazení Doerellových děl. Ilustrace doprovází text o malířově životě, reflexi jeho díla a uměleckém zhodnocení tvorby. Představuje například řadu kresebných studií ke známým dílům, včetně vybraných ukázek z akvizice cca 200 dosud nikdy nepublikovaných kreseb, které vypátrali ústečtí muzejníci před třemi lety ve Vídni. Svoji sekci mají i ztracená díla, jež se dochovala jen v kopiích či na dobových fotografiích. Pozornost věnují autoři i Doerellovým kopistům, více či méně zručným. Tento malíř byl v regionálních měřítcích totiž vůbec nejnapodobovanějším, nejstarší známá kopie Doerellova obrazu vznikla prokazatelně krátce po jeho smrti v roce 1878.
Výpravná obrazová publikace byla vydána při příležitosti konání výstavy Rudolf II. a Praha, která probíhala v Praze od května do září roku 1997. Kniha je členěna do tří kapitol: první přibližuje Rudolfa II. jako osobnost a panovníka, druhá popisuje život v rudolfinské Praze: dění a lidi u dvora a soudobou evropskou politiku. Třetí kapitola popisuje architekturu rudolfinské doby, jak vznikala ve všech pražských městech na obou březích Vltavy. Publikace obsahuje 239 vyobrazení, seznam literatury a rejstřík osob.... celý text
Jedinečná publikace vychází k 800. výročí narození svaté Anežky Přemyslovny, které připadlo na rok 2011. Jedná se o „katalog“ k výstavě „Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice“, kterou pořádalo Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Národní galerií v Klášteře sv. Anežky České. Zároveň představuje první ucelený projekt představující tuto významnou osobnost široké české veřejnosti. Úvodní statě publikace jsou věnovány jak osobnosti samotné sv. Anežky České, tak dějinám Anežského kláštera, procesu svatořečení i okolnostem, se kterými je Anežčina postava nerozlučně spjata v dějinách našeho národa. Dále představuje na 300 exponátů, které se na výstavě objevily v textech našich předních odborníků doplněných o bohatou fotografickou dokumentaci. Poznámka (zdroj: Databáze Národní knihovny ČR): ISBN 978-80-260-4480-2 (v knize neuvedeno) * 978-80-7422-145-3 (chybné)
Monografie, doprovázející stejnojmennou výstavu uspořádanou v Císařské konírně Pražského hradu, představuje čtenářům život a dílo málo známého, ale pozoruhodného umělce českého baroka Jana Jiřího Heinsche (1647–l712). Tento malíř působil od roku 1679 v Praze a zabýval se tvorbou oltářních a závěsných obrazů i portrétní malbou. Věnoval se také návrhům univerzitních tezí, knižních ilustrací a podílel se i na přípravě sochařských prací. Vyučil se pravděpodobně v Čechách, snad u Karla Škréty, Itálii na rozdíl od mnoha barokních umělců nenavštívil, ale s díly italských mistrů se seznámil v Obrazárně Pražského hradu. Byl činný zejména pro církevní řády jezuitů, křižovníků s červenou hvězdou a augustiniánů, jejichž představy o didaktické funkci uměleckého díla dokázal věcnou, realistickou malbou a schopností vizuálně zpracovat náboženské příběhy, mimořádně zdařile naplňovat. Při svých pracích pro církevní řády se často setkával s jejich intelektuální elitou, například s jezuitskými historiky Bohuslavem Balbínem a Matějem Tannerem, s křižovnickým spisovatelem Janem Františkem Beckovským, kteří zásadně ovlivnili často zcela ojedinělou tématiku Heinschových děl.
Kniha zpracovává jedinečně dochovanou kolekci obrazových a písemných archivních materiálů z období 1662-1788, týkajících se pořizování vnitřního vybavení kostelů na schwarzenberských (ve třech položkách ještě eggenberských) panstvích převážně v jižních (ojediněle ve středočeských a severozápadních) Čechách. V jednom případě se jedná o materiály týkající se kostela v Turrachu ležícího ve Štýrsku. Bohaté prameny dovolují detailně sledovat postupy při pořizování jednotlivých kusů i větších souborů chrámového mobiliáře, odkrývají mechanismy i hierarchii rozhodování o patronátních zakázkách a dokládají komplikovanost komunikace a podíl jednotlivých osob. Ve své úplnosti výjimečně dochovaný soubor obsahuje návrhy oltářů doprovázené rozsáhlou korespondencí mezi umělci a řemeslníky, duchovními správci farností, knížecími úředníky i vyjádření samotné vrchnosti. Návrhy jsou často dochovány v několika variantách a od různých tvůrců, s poznámkami a komentáři, s pomocí nichž je možné sledovat i jejich vývoj a postupné utváření představy o definitivní podobě díla. Množství doprovodných pramenů umožňuje nahlédnout do pečlivého výkonu vrchnostenského patronátu a jeho vnitřní komunikace. Dalšími důležitými prameny pro pochopení dobových představ o podobě chrámového prostoru jsou stavební plány, inventáře chrámového mobiliáře a zejména smlouvy uzavírané mezi vrchností (zastupovanou příslušnými úředníky) a umělci a řemeslníky.
Monografie, která vznikla při přípravě stejnojmenné výstavy v Císařské konírně na Pražském hradě 2009/2010, je věnována tématu, které české dějiny umění dosud poněkud přehlížely. Soubor studií několika historiků umění a historiků se podrobně zabývá uměleckou tvorbou spjatou s protestantským vyznáním od počátků reformního hnutí v zábvěru 14. století do porážky českých stavů na Bílé hoře. Cenným přínosem publikace je revize všeobecně rozšířeného názoru o negativním vztahu protestantů k výtvarnému umění. Autoři sledují, jak umění plnilo funkci konfesijní sebeidentifikace. Publikace se zabývá všemi oblastmi umění – architekturou, malířstvím, sochařstvím, uměleckými řemesly.
