Božena Bednaříková Livres

Učebnice FLIP (your) TEACHING aneb Učíme (se) česky, jež vznikla v rámci rozvojového projektu Univerzity Palackého v Olomouci s názvem Rozvoj komunikační kompetence a stylizačních dovedností zahraničních studentů humanitních oborů, je určena nejen zahraničním studentům filologického či obecněji humanitního zaměření (to především), ale i frekventantům nejrůznějších praktických kurzů češtiny či kurzů na letních školách slovanských studií. Učebnice využívá didaktické metody tzv. flip teaching (flipped / reversed classroom) a její prvky nově zavádí do výuky češtiny pro cizince. K učebnici jsou přiložena 2 CD, jež jsou integrální součástí učebnice a didaktické metody v ní použité.

Publikace vznikla v rámci projektu Bohemistika: obor pro III. tisíciletí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vychází ve studentské edici Günther.

O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá. Autoři knihy vysvětlují, jak se vyvíjel vědecký přístup, jaké jsou nástroje vědeckého pokroku, jakou roli a funkci ve vědě mají logika, experiment a myšlenkový experiment, paradox či modely a simulace. Zamýšlejí se nad pojmem kritické myšlení a nevynechávají způsoby hodnocení vědy ani otázky vědecké etiky.

Publikace v podobě případové studie pojednává o překladu uměleckého textu jako dialogu dvou jazyků, do větší či menší míry typologicky odlišných, a současně jako dialogu dvou různých kultur. Součástí studie je i komentovaný překlad próz dvou geograficky i kulturně značně vzdálených autorů, a to španělského spisovatele Juana Ramóna Jiméneze a japonského spisovatele Kendžiho Mijazawy. Publikace je výsledkem projektu Bohemistika dnes: Překračování geografických, jazykových a interpretačních hranic a jejím hlavním cílem je přispět k aktuální problematice tzv. kulturní transpozice.

Práce pojednává o konverzi jako o morfologickém onomaziologickém procesu, vysvětluje její vztah ke slovnědruhové transpozici a k tzv. PS transferu. Vycházejíc ze slova jako ústřední jednotky morfologie a ze syntagmatického pohledu na stavbu slovního tvaru snaží se pomocí detailní morfematické analýzy (tvarotvorné i slovotvorné) dobrat podstaty jevu zvaného konverze. Značná část práce je věnována analýze hlavních typů slovnědruhové transpozice bazálních PS (realizované pomocí konverze) v češtině.

Tato učebnice navazuje na výukové texty z roku 2015 (Flip your teaching!).Také v druhém dílu je uplatněna didaktická metoda flipped classroom (metoda převrácené třídy), přičemž výukové texty jsou rozděleny do dvou modulů. První z nich je určen k aktivní domácí přípravě (Modul Homework s podtitulem Tajemství české morfologie), druhý modul (Classroomwork) slouží k práci 've třídě'. Tent sestává ze dvou částí: Kapitola Classroomwork 1 je určena středně pokročilým posluchačům všech typů škol, kteří dosáhli alespoň úrovně B2 podle SERR. Výuka je založena na práci s autentickými materiály. Důraz je kladen na týmovou práci a panelové diskuse. Kapitola Classroomwork 2 je zaměřena na procvičování korektní výslovnosti. Obě kapitoly jsou doplněny o pracovní listy a instruktážní pokyny pro vyučující.

Czech it UP! se inspirovalo moderním střihem učebnic oxfordského typu. Témata učebnice jsou přizpůsobena aktuálním společensko-kulturním otázkám a současné době. Nedílnou součástí učebnice a práce s ní jsou i rozšiřující pracovní sešity, a především koncept autorských fotografií, které učebnici doplňují, a výuková videa a audio nahrávky, které jsou přístupné na interaktivních webových stránkách projektu Czech it UP.

Monografie Slovo a jeho struktura je již druhou v pořadí, jež nese ve svém názvu slovo SLOVO. Tou první byla kniha z roku 2009 Slovo a jeho konverze, jež byla především reakcí na studie nizozemských autorů věnované konverzi a kategorii indeterminace v prestižním svazku Morphologie/Morphology, a to Jana Dona, Miekeho Trommelena a Wima Zonnevelda (Don – Trommelen – Zonneveld, 2000, 950), či dokonce na jakýsi jejich povzdech, že morfologický proces konverze je ve slovanských jazycích vážně podhodnocen. Nová monografie Slovo a jeho struktura má podobný název zcela záměrně. Není však pouhým „druhým, přepracovaným vydáním“ monografie původní. Zabývá se sice opět slovem, ale tentokrát je v centru pozornosti jeho vnitřní struktura. I proto přitom usiluje „smířit“ v českém gramatickém myšlení obvykle (a téměř striktně) oddělené komponenty morfologie, a to tvarosloví a slovotvorbu. Z toho vyplývá i strategie celé knihy. Především je nutno podotknout, že jde o práci zaměřenou teoreticky, nikoliv o text shrnující výsledky kvantitativního či kvalitativního výzkumu.