Císařský Řím vede v Asii válku proti Parthům a současně jeho severní hranici na Dunaji začínají napadat Germáni. Parthové jsou poraženi, ale římské legie, vracející se do Evropy posílit obranu impéria, jsou prořídlé morem. A když na pohraniční posádkové město Karnuntum dolehne plnousilou hrůza morové smrti, obrovská přesila spojených germánských kmenů překročí Dunaj a řítí se Horní Panonií k jihu. Je to jeden z prvních úderů, pod nimiž se později římská říše rozpadla. Zatím však ještě bojuje, ještě odráží "barbary", kteří posléze na jejích troskách vybudují středověký svět. Román rozvíjí osudy mnoha mocných i prostých lidí, prožívajících vzrušenou dobu 2. století n. l. v panonském Karnuntu. Dějiny jim zde připravily pohnutý úděl. Milují a nenávidí, věří a pochybují, radují se ze života a děsí smrti, někteří oddaně slouží císařům, jež pokládají za vznešené, jiní jen hromadí majetek - a všichni se najednou ocitají v závratném víru událostí, které rozmetají jejich dosavadní život. Z této kruté zkoušky vycházejí vítězně jen nezničitelné lidské hodnoty, jež v románu představuje láska setníka Lucia k čisté a statečné Etuvii, nebo neokázalé hrdinství řeckých lékařů Euthema a Eukrata, bojujících s morem.
Mudr. František Novotný Livres



Román z doby vlády římského císařa Marka Aurelia (161-180) a jeho spoluvládce Lucia Vera. Kniha se nevěnuje jen císařům, ale popisuje život v římské provincii Panonii a života v ní za Markomanských válek. Na skok si odskočíme i do Parthie a povstání Parthských legií.
O životě, člověku a bohu
- 90pages
- 4 heures de lecture
Autor se zamýšlí nad nevyřešenými záhadami vzniku života, které posuzuje z náboženského a vědeckého hlediska. Za Boha považuje vysoce inteligentní mimozemskou civilizaci. Popisuje minulost a současnost člověka na Zemi a odhaduje lidskou budoucnost. Filozofuje o možnostech recyklace života ve vesmíru. Rozebírá vztahy mezi náboženstvím a vědou a charakterizuje jejich sbližování. Publikace zaujme nejen vědce, teology, astronomy, biology a genetiky, ale i širší čtenářskou veřejnost. Podnítí k přemýšlení starší i mladší filozofující generaci.