Ivo Habán Livres

"The multiethnic world of the former Czechoslovakia of the 1920s, '30s, and '40s is a cultural phenomenon all its own. Although most art made during this time in the Czech lands and Slovakia looked to France, there also existed a notable tendency towards new realist approaches that reflected the latest developments in Germany, Italy, the Netherlands, and the United States. New realist artists were often members of Czechoslovakia's ethnic minorities, and until recently the linear modernist view of art history has tended to view some of them as outsiders. The collective monograph New Realisms is the first publication to take a comprehensive look at this area of Czech and Slovak art. The result of many years of research, it offers a summary overview of modern realist approaches, showing them to be an alternative to the era's programmatically innovative movements - unique artistic styles, formed by local conditions, that reflected contemporary tendencies in both European and American art." --Back cover

Kniha se zaměřuje na dosud nezpracované téma českého a slovenského dějepisu umění, vycházející z více než tříleté spolupráce 13 badatelů z ČR, Slovenska a USA, pod vedením Ivo Habána. Zkoumá moderní realistické přístupy ve výtvarném umění a fotografii v multietnickém prostoru Československa ve 20. století, s důrazem na estetiku nové věcnosti. Publikace zahrnuje také mezioborové kapitoly o souvislostech s filmem, literaturou a hudbou, a přesahové studie k "starým realismům" 19. století a současnosti. Nové realismy jsou představeny jako alternativy ke klasické moderně a avantgardě. I když většina umělecké produkce v českých zemích a na Slovensku byla orientována na Francii, existoval zde významný proud nových realistických přístupů, často reprezentovaných příslušníky etnických minorit. Kapitoly sledují umělecká díla napříč etnickým dělením a zasazují je do mezinárodního kontextu. Publikace obsahuje téměř 600 reprodukcí a první překlady dobových textů z němčiny, italštiny a francouzštiny. Sofistikované realistické přístupy nelze chápat jako jeden styl, ale jako jedinečné projevy formované místními podmínkami, které reflektují alternativní strategie v umění na mezinárodní scéně. Tato kolektivní monografie je výsledkem projektu Nové realismy na československé výtvarné scéně 1918–1945, podpořeného Grantovou agenturou ČR.

Brněnský rodák Oskar Spielmann (1901–1974) patřil k významným, dnes pohříchu zapomenutým česko- německým malířům židovského původu. V roce 1926 úspěšně absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Po pěti letech aktivního uměleckého působení na brněnské výtvarné scéně však v létě roku 1931 odcestoval na studijní pobyt do Alžírska a tato země se mu až do roku 1965 stala novým domovem. Severoafrický pobyt zcela zásadně ovlivnil jak obsah a podobu jeho umělecké tvorby, tak i vnímání jeho identity. Ta je však ještě složitější, neboť roku 1940 přijal francouzské občanství a závěr života prožil jako pied noir v jihofrancouzském Toulonu. Když se Spielmannova díla vytvořená na severu Afriky objevila koncem třicátých let v Brně, Praze a Bratislavě, ne všichni recenzenti a návštěvníci výstav znali jejich autora. Z perspektivy Střední Evropy se jim otevíralo něco velmi neobvyklého. Svým poetickým viděním skutečnosti dokázal Spielmann záhy oslovit nejen středoevropské publikum, ale především alžírskou společnost koloniální éry, která jeho subjektivní interpretace severoafrických reálií přijala a exportovala je jako součást kulturního produkce regionu do metropolitní Francie. Okouzlení snovými světy Oskara Spielmanna přetrvává dodnes a jeho návrat do kontextu českého umění je zásadním kulturním přínosem i nápravou historické křivdy.

Kniha poprvé přináší souhrnný vhled do desetiletí 1917–1927, kdy došlo k výraznému rozpětí moderního a avantgardního umění, jehož průběh byl podstatně narušen prvou světovou válkou V devíti samostatných blocích sleduje hlavní témata, jdoucí skrze skupiny jako Tvrdošíjní, Devětsil, Nová skupina, Sociální skupina, Die Pilger, i přes nejrůznější styly, jež tehdejší době dominovaly, jako byl doznívající expresionismus a kubismus, primitivismus a neoklasicismus, sociální tendence a mašinismus, poetismus a artificielismus. Představuje práci více než padesáti malířů, sochařů, grafiků, z nichž mnohé počítáme ke stěžejním osobnostem českého moderního umění, jiní jsou neprávem pozapomenuti, případně patří mezi německy mluvící autory žijící v českých zemích. Čtenář se tak seznámí nejen s širokým panoramatem nejrůznějších uměleckých přístupů, ale získá prostřednictvím obsáhlé chronologie povědomí o vysoké kulturní úrovni prvních deseti let existence samostatného Československa. Publikace je posledním, pátým dílem mnohaletého projektu zkoumajícího osudy moderního umění od devadesátých let 19. století do konce třicátých let 20. století.

Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život. Osobní biografie kosmopolitní umělkyně je spíše námětem na román. Její dílo vznikalo na pomezí česky a německy hovořícího prostředí. Těžiště monografie spočívá v zachycení meziválečného období a zasazení díla Mary Duras do kontextu českých i (středo)evropských dějin umění. Do něj navzdory nesporným uměleckým úspěchům i úzkému sepětí s českými umělci, podobně jako jiní německy hovořící umělci, díky xenofobii české uměnovědy dosud zařazena není, přestože byla jednou z prvních žen, jež studovaly na Akademii výtvarných umění v Praze, vystavovala v Paříži a Londýně, reprezentovala Československo na čtyřech Benátských bienále a jako jediný domácí zástupce se prosadila do Berliner Secession. Vznik dvoujazyčné monografie (česky a německy) zásadně podpořilo objevení a zpřístupnění části pozůstalosti umělkyně, obsahující klíčový archivní a fotografický materiál umožňující zpracování soupisu jejího sochařského díla. Kniha je prvním svazkem edice monograficky mapující dílo a osudy významných německy hovořících českých umělců.

Výpravný sborník, jenž doprovází výstavu připravenou ke stému výročí brněnské kulturní instituce (původně Kaiser Franz Josef-Jubiläums Künstlerhaus).