Olomoucký literární historik Erik Gilk se dlouhodobě věnuje autorské osobnosti Ladislava Fukse. Po řadě studií nyní představuje monografii o Fuksově složitém prozaickém díle, přičemž se snaží vyhnout psychologickému a biografickému čtení. Pasáže o autorově životě jsou odděleny od výkladových kapitol a na závěr je připojeno kalendárium jeho života a díla. Gilk se zaměřuje na uměleckou hodnotu Fuksova díla, což je v kontextu předpojatého hodnocení textů z normalizačního období výjimečné. Analyzuje jedinečnou autorskou poetiku, významovou výstavbu, vyprávění, motivickou strukturu a interakci s čtenářem. Fuksova beletrie je zpracována chronologicky, což umožňuje sledovat vývoj jeho stylu a proměny pod vlivem normalizace a rozhodnutí zůstat v oficiální sféře. Dílo, zahrnující patnáct knih vydaných během dvaceti let, je zajímavé tím, že Fuks musel prožít celou svou kariéru v těsném vztahu k totalitní moci, která se postupně stala represivnější. Ústřední otázkou Gilkovy knihy je, zda může umělec navzdory složitým životním podmínkám překročit čas vymezený svým pozemským životem.
Erik Gilk Livres







Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava
- 652pages
- 23 heures de lecture
Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky. Kniha sleduje souvislost mezi tvůrčí volbou tématu a okolnostmi, za nichž probíhala. Nevěnuje se přitom jen literatuře v užším slova smyslu, tj. poezii, próze a dramatu s uměleckými ambicemi a pro dospělé, ale též literatuře faktografické a populární, jakož i literatuře pro děti a mládež. Stranou nezůstávají ani vztahy mezi literaturou a divadlem, rozhlasem či filmem nebo literární rozměr dobového městského folkloru či školní literární výchova.
Holokaust patří mezi významná témata české poválečné prózy. Předkládaný výbor se nesnaží tento obraz narušit, ale obohatit o hlasy, jež zůstávaly skryté na stránkách literárních časopisů. Antologie přináší povídky autorů a autorek známých (Ladislav Fuks, Arnošt Lustig či Jiří Weil), v kontextu literatury o šoa však nepříliš zmiňovaných (František Hrubín) či dnes již pozapomenutých (Mirek Elpl, Hermína Franková nebo Johana Vondřejcová), které dosud nevyšly v žádné samostatné knize či výboru. Antologie je rozdělena do tří tematických bloků, jež zachycují nelehké osudy Židů na sklonku druhé republiky a v protektorátu, v ghettech či vyhlazovacích táborech a v poválečných letech. Povídky nezobrazují jen tragický úděl židovského obyvatelstva, ale též realitu koncentračních táborů viděnou pohledem viníků, obtížnost či dokonce nemožnost návratu přeživších do běžného života po šoa. Antologii doprovází rozsáhlá původní studie Ivany Cahové, jež v úvodních pasážích shrnuje historii zobrazování šoa v české próze, její těžiště však spočívá v motivické analýze reeditovaných povídek.
Estetik Markalous a literát John
- 244pages
- 9 heures de lecture
Kolektivní monografie je sestavena z upravených a doplněných příspěvků ze stejnojmenné konference, konané v roce 2022. Autoři a autorky se ohlížejí za činností Bohumila Markalouse neboli Jaromíra Johna na poli estetiky, vzdělávání a publicistiky a předkládají interpretace a zhodnocení jehodíla. Součástí je také edice korespondence a edice vzpomínek.
Protisvěty Ladislava Fukse
- 222pages
- 8 heures de lecture
Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě pořádané ke 100. výročí autorova narození v letohrádku Hvězda ve dnech 20.6.-31.10.2023.Zdroj: Národní knihovna ČR
Almanach na rok 1914. Mezi modernou a avantgardou
- 184pages
- 7 heures de lecture
Kolektivní monografie navazuje na loňskou edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší přítomný svazek jedenáct studií prezentujících moderní badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží. Důraz je přitom kladen na mezioborový přístup, přiléhavý k intermediálním snahám rané avantgardy. Některé studie podávají zevrubnou analýzu jednotlivých almanachových příspěvků, ať už jde o prózy Josefa Čapka ( Alice Jedličková, Vladimír Papoušek), poezii S. K. Neumanna (Tomáš Winter), muzikologickou stať Václava Štěpána (Viktor Velek) či programový článek Vlastislava Hofmana (Ilona Gwóźdź-Szewczenko). Jiné se soustředí na okolnosti geneze (Eva Štědroňová) nebo vedou mezigenerační paralelu s poválečnou avantgardou (Martin Tichý). Další studie pak vřazují do kontextu předválečné moderny výtvarné (Dáša Beracková, Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová) i literární (Alessandro Catalano).
Poetiky a kontexty próz Karla Poláčka
- 182pages
- 7 heures de lecture
Devatero studií o Poláčkově díle a ještě jedna o jeho životě jako přívažek.
Čtvrtý svazek Kritické řady přináší tentokrát průřez recenzní tvorbou kritika a literárního teoretika Erika Gilka. Středem zájmu Gilkovy kritické publikační činnosti je česká próza dvacátého století - meziválečná a vzniklá po roce 1989. Kniha nabízí ohlédnutí za uplynulým desetiletím české prozaické tvorby (1999-2009), připomíná důležité prozaické tituly jak autorů zavedených (Šabach, Palla, Bajaja), tak i významné prozaické prvotiny (Rudčenková, Šindelka, Zmeškal aj.)
Soubor literárních kritik českých prozaických děl, které vyšly mezi léty 2010-2017. Zápisky o próze české tvoří komponovaný cyklus tří desítek kritických statí a navazuje tak chronologicky na autorův první soubor Prozaická zastavení. Kritiky zařazené do souboru byly vybrány s ohledem na vypovídající hodnotu recenzovaných prozaických knih, které se zásadní měrou podílely na utváření čtenářského horizontu druhé dekády jednadvacátého století. Není přitom rozhodující, zda se jedná o autory zavedené (Kratochvil, Soukupová), méně známé (Přibil, Laub, Šimáček), či začínající (Grombíř, Menšík, Faulerová, Vrba). Intepretace širokého spektra recenzovaných textů zajišťují mnohotvárný, plastický obraz literárního dění v současné české próze, zároveň ovšem přinášejí určité společné tendence, proudy a pohyby literárních textů. Není vyloučeno, že právě tyto sdílené konstanty se v následujících letech projeví jako směrodatné pro další vývoj české prozaické produkce. Erik Gilk je docentem české literatury na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Panorama české literatury 2. Po roce 1989
- 304pages
- 11 heures de lecture
Panorama polistopadové české literatury (Česká literatura po roce 1989) navazuje na literárněhistorické kompendium Panorama české literatury. Zaměřuje se ve výkladových kapitolách na obecnou charakteristiku polistopadového literárního dění, na soudobou prózu, poezii, drama a literární vědu a hodlá pomáhat při orientaci v záplavě knih, která po roce 1989 vycházela. Užitečná a praktická příručka pro studenty i všechny ostatní zájemce o literaturu.



