Jaroslav Miller Livres

Focusing on urban development in East-Central Europe, the book explores the transformation of medieval communities into early modern societies, particularly in Bohemia, Hungary, and the Polish-Lithuanian Commonwealth. It addresses key issues such as economic, social, and demographic trends, utilizing a wealth of primary sources. The narrative examines the impacts of migration, the Reformation, state building, and economic changes, providing a comprehensive understanding of early modern urban history in the region, with some reference to Austria and Germany.

Podtitul: Český exil v Západní Austrálii (1948–1989) Problematika exilu zůstává v české historiografii nedostatečně prozkoumaná, což platí i pro Austrálii, často vnímanou jako periferii s nízkým vlivem na exilovou politiku. Osudy českého exilu v Západní Austrálii představují dosud neprozkoumané území, kde byli exulanti vystaveni specifickým podmínkám, jako je obrovská rozloha státu, odlehlost, řídké osídlení a nedostatečná infrastruktura. Dále se zde projevovala xenofobie vůči neanglosaským přistěhovalcům. Kniha zkoumá mentalitu menšiny v této oblasti, sociologicky analyzuje uzavřenou komunitu a její integraci do dominantní australské kultury, která, i když měla evropské kořeny, zůstávala českému exilu cizí. Text rovněž zachycuje ducha první republiky, který, ač násilně přenesen z Evropy, přežíval v Austrálii po dvě až tři desetiletí, než byl v 70. a 80. letech 20. století přemožen kulturou posrpnové emigrace. Tato studie tak přináší cenný pohled na český exil a jeho specifické výzvy v Západní Austrálii.

Krize raně stuartovské monarchie (1603–1641). Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.

Podtitul: Fridrich V. a obraz české války v raně stuartovské Anglii. Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

Město středovýchodní Evropy (1500–1700). Populace raně novověkého města představuje v jistém smyslu reprezentativní vzorek dobové společnosti a její mentality. Uvnitř kulturně, sociálně, jazykově a konfesijně fragmentujícího se mikrosvěta se totiž odehrávala většina konfliktů a rozporů, ale i transferů a komunikací, které v mnohem větším měřítku probíhaly v kontextu celé dobové společnosti. S městským prostředím jsou v literatuře často spojovány pokrok a modernizace. V této knize se však urbánní společnost etabluje zcela odlišně – jako konzervativní, pasivní a v ideálním (tedy virtuálním) případě jako samoregulující entita reagující z donucení a neochotně na impulsy, které většinou přicházely zvenčí.

V centru pozornosti této studie stojí hypotéza, která upozorňuje na možný vliv systematické a plošné propagandy na utváření společenských postojů a na formování obrazu katolického (protestantského) nepřítele na konci 16. a v první polovině 17. století. A jedním z cílů knihy je analýza strategií a témat systematicky rozvíjených protestantskou propagandou v předvečer a v průběhu třicetileté války. Vedle intenzivního využívání nových médií masové komunikace, které vycházely vstříc dobové společenské poptávce (divadlo, periodické novinové zpravodajství), vystupovaly v této propagandistické kampani i další argumentační strategie…

V kontextu české historické vědy zůstává městské dějepisectví dosud nejméně probádaným segmentem historiografie. Odborná publikace tak představuje první pokus o sestavení a zpřístupnění soupisu narativních pramenů urbánní provenience z předmoderního období na Moravě. Předkládaný soupis podchycuje spektrum vyprávěcích textů, které definují žánr městského dějepisectví širším chápání, a to zejména městské kroniky, soukromé deníky měšťanů a rodinné kroniky či paměti měšťanských rodin, analistické záznamy jednotlivých měšťanů, tzv. chvály měst (Stadtlob), tištěné kalendáře, do kterých si obyvatelé města zapisovali probíhající i minulé události, popisy válečných událostí, vložené popisy důležitých událostí ve městě (např. městské bouře, či spory mezi radou a obcí) v městských knihách.

Dějiny českého exilu v Austrálii jsou dosud nevyprávěným příběhem mnoha individuálních osudů i moderní kolektivní paměti Čechů. Austrálie se po druhé světové válce stala překvapivě zemí, která přijala největší počet exulantů z Evropy postižené komunismem a válečným běsněním. Poúnorový i později posrpnový exil z Československa zde představoval početně silnou a organizovanou komunitu, která se výrazně angažovala v boji proti komunismu. Český (a slovenský) exil vytvořil v Austrálii silnou subkulturu, která dala vzniknout řadě politických i uměleckých počinů a v níž vynikla řada silných osobností.