Kateřina Šolcová Livres

Podtitul: Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského Tato knížka vznikla na základě autorových zkušeností získaných na filosofické fakultě UK v Praze v letech 1990–1992: v její první části se S. Sousedík pokouší přístupnou formou objasnit některé základní termíny, myšlenkové postupy a nauková stanoviska, jejichž znalost je předběžnou podmínkou pro úspěšné studium děl T. Akvinského. Autor vykládá to, nač studující při četbě starých filosofických textů nejčastěji naráží, a osnovu výkladu vyvozuje z požadavku postupovat od snazšího k obtížnějšímu. V druhé části knížky jsou překlady vybraných ukázek z děl sv. Tomáše. Odpovídají věcně tomu, o čem pojednávají přednášky v předchozí části knihy. Jako poslední text je zařazen autorův nový překlad známého spisu O jsoucnu a bytnosti spolu s latinským originálem (De ente et essentia).

První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů. První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.

Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků. Dívá se na tento koncept především jako na významnou součást Komenského filosofie a zdůrazňuje jej jako základní princip jeho nápravných a didaktických snah. Druhý okruh se zaměřuje k reflexi Komenského v dílech autorů dnešní doby – v komeniologických studiích Jana Patočky, ale i v díle Radima Palouše nebo jiného českého filosofa Vladimíra Hoppeho. Nejedna kapitola se věnuje tomu, jak by mohl Komenského odkaz inspirovat společnost dnes, kdy je při vší rozmanitosti a pestrosti tolik potřeba nacházet to společné, co je nejvlastnější člověku, má-li se stát harmonickou bytostí.

Kniha analyzuje příspěvky k politické filosofii z protestantské a katolické strany v českých zemích 17. století. První část se zaměřuje na protestantské spisy před rokem 1620, jejichž autoři, jako Georg Erast Tschernembl a Jan Jesenský, byli účastníky stavovské revolty a navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů, obhajující odpor proti katolickému vladaři. J. A. Komenský, ačkoli se primárně nezaměřoval na politiku, v rámci svého díla zmiňuje politická témata, která předznamenávají osvícenecké tendence. V pobělohorské době se myslitelé v českých zemích zabývali otázkou existence tzv. filosofického hříchu, což je prohřešek proti přirozenému zákonu, i bez existence Boha. Tento problém položil základy pro rozvoj sekularizovaných podob přirozenoprávní teorie. Autoři ukazují, že učenci jako Rodrigo de Arriaga a Jan Caramuel z Lobkovitz se přiklonili k myšlence filosofického hříchu, která byla v roce 1690 prohlášena církevními úřady za bludnou. Dále se věnují počátkům teoretické reflexe národnostní otázky, jak ji zachycují františkán Bernhard Sannig na německé straně a Bohuslav Balbín na české.