Petr Hrtánek Livres

Gotický modus v české postmoderní próze. Kolektivní monografie Přízraky a masky se zabývá působením gotického modu v postmoderní české próze. Vstupní kapitoly jsou zaměřeny teoreticky, neboť prezentují problematiku modálních kategorií a jejich složitou pozici v žánrové systematice, respektive sledují fungování gotické modality ve vztahu k poetice postmoderny. Následující kapitoly pak nabízejí analyticko-interpretační sondy do vybraných próz několika spisovatelů (Jana Křesadla, Jana Jandourka, Miloše Urbana, Martina Komárka, Petra Stančíka aj.), přičemž dokládají, že se gotická modalita opírá o využívání specifického repertoáru motivů a motivických komplexů příznačných pro tzv. gothic fiction (v širším pojetí současné západní genologie). Jednotlivé kapitoly-studie zároveň ukazují, jak jsou tyto „gotické“ tematické prvky v intencích novější české literatury sémanticky aktualizovány či transformovány, jak se přizpůsobují typickým výrazovým prostředkům postmoderny (divadelnost, antiiluzivnost, sebereflexivita textu) a jak se kombinují s dalšími mody (ironickým, groteskním či parodickým).

V současné tuzemské beletrii se objevuje poměrně dost próz, které bývají charakterizovány — ať už svými autory, nebo literární kritikou — jako apokryfy či apokryfní. Tyto prózy se totiž zakládají na subverzivním a kontroverzním přepracování známých příběhů, čímž se řadí k tradici, za jejíž počátek se v českém kontextu obvykle považují především texty Karla Čapka vydané v Knize apokryfů v roce 1945. Monografie se však nezabývá literárními apokryfy v historické perspektivě, nýbrž je nahlíží jako specifický žánr intertextuality. Autor se pokouší postihnout architext literárních apokryfů a hledá jejich společné, příbuzné či podobné vlastnosti v různých strukturních rovinách.

Knihu Kacíři, rouhači, ironikové (v současné české próze) tvoří soubor devíti samostatných studií, které se zabývají literárním zobrazením komunikace v českém církevním prostředí a intertextovým navazováním na texty náboženské povahy. Autor se zaměřuje na blasfemické a heretické literární reflexe posvátných témat a symbolů, na jejich literární profanaci a ironizaci, na parodování církevního jazyka a náboženských žánrů, na provokativní nebo přinejmenším netradiční aktualizace biblických a legendárních příběhů. Studie ukazují, jak se umělecké zpracování církevní a náboženské tematiky projevuje především v jazykové a stylové rovině současné prózy - v knihách J. Křesadla, J. Jandourka, M. Urbana, E. Bondyho, I. Douskové, L. Procházkové aj.

Antologie textů obsahuje dvacet osm vybraných ukázek, které nastiňují proces formování a proměn v české literární kritice 19. století. Antologie obsahuje tři typy textů: články pojednávající o dobových charakteristikách literární kritiky, úvahy formulující určité kritické a estetické koncepce, konečně recenze a jiné kritické reflexe literárních děl. Antologie je využitelná především v seminářích z literární kritiky, ale může také být doplňující četbou k literárním dějinám, protože částečně podává také obraz obecného uvažování o literatuře.