Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Filip Grygar

    1 janvier 1970
    Filip Grygar
    Kritika založení galileovské vědy v Husserlově „Krizi evropských věd a transcendentální fenomenologii
    Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie
    • Kniha představuje první komplexní publikaci v češtině o Nielsi Bohrovi, nositeli Nobelovy ceny, jehož vliv na fyziku a přírodní vědy ve 20. století je nezpochybnitelný. Autor se zaměřuje na Bohrovu životní a vědeckou dráhu, jeho komplementární myšlení a originální přístupy k různým vědeckým otázkám. Pro české čtenáře jsou zahrnuty překlady šesti Bohrových článků, které se týkají nového porozumění fenoménu života v biologii. Bohr je zde vykreslen jako všestranný myslitel, který se vymyká tradičním představám o vědě a jejích metodách. Kromě toho byl zakladatelem Fyzikálního ústavu v Kodani, významného centra kvantové teorie, a filantropem, jenž pomáhal mnoha židovským vědcům a uprchlíkům během okupace Dánska. Publikace není klasickým životopisem, ale obsahuje unikátní interpretace a souvislosti, které v české i zahraniční literatuře chybí. Vychází ze studia Bohrových rukopisů, korespondence a dalších zdrojů, které autor shromáždil během svého výzkumu v zahraničních knihovnách a archivu v Kodani. Bohr, dánský myslitel a vědec, přispěl k výzkumu atomové struktury a zavedl klíčové principy do fyziky, včetně komplementarity, která ovlivnila i další vědní disciplíny.

      Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie
    • Záměrem předkládané publikace je uvést zainteresovaného čtenáře do Husserlova myšlení. Právě jeho poslední a nedokončené dílo Krizi evropských věd a transcendentální fenomenologie je k takovému uvedení vhodným prostředkem. Husserlovy detektivní a netradiční fenomenologické rozbory krize evropského lidstva, kritiky moderní vědeckosti vědy a galileovského stylu myšlení, jsou i po sedmdesáti letech stále živým mementem a v mnohém – i když nikoli přímo svými výsledky – předznamenávají například práce Koyrého, Kuhna nebo Feyerabenda. Uvedené rozbory jsou v autorově první části knihy zmapovány, zkorigovány a shrnuty. Řadu aspektů, které nejsou v samotném díle přítomny nebo o nich Husserl neuvažoval, bylo nutné doplnit a dovysvětlit. První část knihy končí naznačením některých důsledků fenoménu krize a dále poukazem na Husserlovo problematické pojetí transcendentální fenomenologie, která se měla stát léčebným prostředkem v tíživé situaci, do níž se evropské lidstvo dostalo ve 30. letech 20. století. Na základě vypracovaném v první části knihy autor následně zprostředkovává některé ucelené moderní kritiky a domyšlení Husserlových rozborů v Krizi.

      Kritika založení galileovské vědy v Husserlově „Krizi evropských věd a transcendentální fenomenologii