Michal Bystrov Livres

Michal Bystrov se v knize Příběhy písní vydává po stopách skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, proč někdo dal své lodi jméno John B., ve které zatáčce se vyboural statečný strojvůdce Příhoda, existoval, či neexistoval-li Tom Dooley, komu se říkalo žlutá růže z Texasu, co byla zač ona tančící Matylda a jak to asi vypadá v Tipperary? V této knížce najdete odpovědi.

Na začátku byla stará, oprýskaná kytara a dva kamarádi, kteří si vysnili knížku o životě slavného strýce jednoho z nich. Jak přibývalo postav, rostl i počet autorů, což vedlo k unikátní sbírce rozhovorů, vytvářející pestrý obraz osudů zpěváka KARLA ZICHA a lidí kolem něj. Jedna z největších hvězd české pop music zemřela v pouhých pětapadesáti letech, a kolegové, příbuzní a známí na ni vzpomínají s láskou a posmutnělým úsměvem, protože Karel Zich, slušný a pohodový člověk, tu mohl a měl být ještě dlouho. Kniha vznikla díky úzké spolupráci všech žijících členů Zichovy rodiny, kteří přispěli cennými vzpomínkami. Ožívá zde v jedinečných vyprávěních obou jeho žen, dětí a dalších blízkých. Historii rodu osvětluje Karlova sestra, zatímco o jeho profesním životě hovoří známí kritici a hudebníci. Zichovým začátkům ve skupině Spirituál kvintet a jeho návratu po sametové revoluci se věnují obsáhlé rozhovory. Kniha obsahuje také více než dvacítku kratších vzpomínek Karlových přátel a souputníků, což přispívá k celkovému obrazu jeho života a odkazu. Hudební příloha: Dvanáct strun Karla Zicha (Sám se svou kytarou).

Ještě nikdy nebyl příběh Jiřího Voskovce a Jana Wericha vyprávěn tak jako v této knize. Autor se spojil s týmem mladých odborníků, sledujících stopu značky V + W po všech světových archivech. Výsledkem je zpracování neuvěřitelného množství unikátních dokumentů, na jejichž základělze rekonstruovat americký příběh zakladatelů Osvobozeného divadla i jejich dvorního skladatele Jaroslava Ježka doslova den po dni. Kniha vyvrací sto plus jednu nepravdu, domněnku a mýtus. Ukazuje, co všechno Jan a Jiří ve Spojených státech dokázali. Kdo z legend jim pomáhal a fandil. A jak velkých met zde dosáhli. Vydejme se s Georgem Voskovcem a Johnem Werichem (jak se za mořem podepisovali) z New Yorku přes Chicago do umělecké kolonie v Pensylvánii. Prožijme s nimi rok a půl hraní na scéně divadla v Clevelandu, kde uvedli vlastní inscenace. Podnikněme tak jako oni dobrodružnou pouť od Velkých jezer přes Midwest až po matku všech cest, U. S. Route 66. A vychutnejme si jejich půlroční pobyt v Los Angeles, kde dokázali zaujmout ty nejlepší z nejlepších. V této knize se – historicky poprvé – dočtete, jak to celé bylo. Myslíme si, že své milované komiky známe. Kniha Americká cesta nás vyvede z omylu a navždy změní vnímání toho, co si představujeme pod jmény VOSKOVEC a WERICH.

Kniha, na níž její autor pracoval přes deset let, není pouhou rekonstrukcí dvacítky návštěv legendárních světových hudebníků v Československu mezi lety 1928 a 1989. Vyprávění o těchto (mnohdy rozporuplných) umělcích, kteří přišli doslova z jiné reality, na chvíli zakusili zdejší skutečnost a museli se s ní vnitřně vyrovnat, má mnohem širší společenský, kulturní i politický přesah. Údajný sluha komunistického režimu Paul Robeson, pomýlený a později napravený Yves Montand, vůči represím zdánlivě apatičtí Louis Armstrong a Duke Ellington, takticky manévrující Gilbert Bécaud, v Americe zakázaný a u nás pro své ideály vysmívaný Pete Seeger či vlastními démony zmítaný Johnny Cash - ti všichni se na českém území ocitli ve vypjatých časech, přičemž o jejich složité osobní situaci nikdo z diváků a kritiků nepřemýšlel. Michal Bystrov na tyto události nahlíží z obou stran, přemýšlí, jak nás ikoničtí muzikanti změnili (a my změnili je). Na základě podrobného studia zahraničních pramenů pak nabízí nový, překvapivý pohled na dny, v nichž byl šedivý československý socialismus narušen příjezdem velvyslanců dobré hudby ze svobodnějších, téměř bájných krajin.

Michal Bystrov se v druhém dílu knihy vydává po stopách dalších skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. "O příbězích všech dvaceti písniček platí, že jsou to historie skoro detektivní," připomíná v knize známý hudební publicista Jiří Černý. Autor shromáždil ohromné množství faktů, obrazové dokumentace a líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii vzniku těchto písní, upozorňuje na letité omyly a vykresluje prostředí a situace, které měly na vznik jednotlivých písní vliv. Devatenáct světových hitů, známých v podání široké palety umělců od Marie Rottrové, Pavla Bobka přes Spirituál kvintet až k Jaromíru Nohavicovi či Vladimíru Mertovi doplňuje prastará odrhovačka o Babinském, známém to lotru mexickém.

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá náladu, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát. Sloupky a úvahy z let 2011-2021.

Pistolník z Divokého západu se ukáže jako ruský šlechtic, country-bluesový zpěvák se v Africe promění v bájného poloboha, a excentrický lékař uchovává tělo své zesnulé dcery v jeskyni ve skleněném válci. Příběhy plné zapomenutých podivností odhalují málo probírané kapitoly z nedávné historie. Autor zkoumá původ výrazu „soudce Lynč“, mapuje pokusy o odsun Afroameričanů ze Spojených států a popisuje zvěrstva v Kongu koncem 19. století, která měla překvapivý literární ohlas. Zkoumá také mýty jako ďábel na rozcestí a zabiják bláznů. Nabízí pravděpodobné vysvětlení záhadné smrti Edgara Allana Poea, obhajuje O. Henryho a zpochybňuje legendu o nespravedlivém zacházení s Bessie Smithovou. Dále líčí poslední cestu Jacquese Futrella na Titanicu a hrdinství Breta Harta, svědka masakru indiánského kmene. Rekonstruuje návštěvy Jeroma Klapky Jeroma, Marka Twaina, Alexandra Dumase staršího a Fjodora Michajloviče Dostojevského v Čechách. Prostřednictvím portrétů Roarka Bradforda a Bena Luciena Burmana maluje živé obrázky z života na řece Mississippi. Kniha, vzniklá z čiré zvědavosti, se snaží čtenáře strhnout, pobavit a zároveň trochu vyděsit.

První dvě části trilogie Příběhy písní vyšly v letech 2009 a 2011. Také ve třetím díle se Michal Bystrov vydává po stopách skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, kdo byl Stagger Lee, jak vznikly zlidovělé hity Jižní squadrona (Montgomery), Buráky a Drnová chajda, zda žila, či nežila „drahá“ Nelly Gray, kdo napsal baladu o Jessem Jamesovi, jaká je historie písní Jednou budem dál a Za svou pravdou stát, co všechno složil otec blues W. C. Handy, komu zpíval král dvanáctistrunné kytary Lead Belly ukolébavku Irene, jdi spát a kde se zrodila písnička o kanonýru Jabůrkovi? V této knížce najdete odpovědi.

Obsáhlý výbor, jehož název i podtitul vychází z úvahy Františka Halase, podává podrobnou zprávu o proměnách vnímání české lidové a zlidovělé písně v literatuře a publicistice za poslední dvě století. Kniha se skládá z třinácti oddílů, které zahrnují obecné úvahy, eseje a statě definující pojem lidové písně (Erben, Kolár, Kuba, Hostinský), články zaměřené na určité oblasti (dělení krajové a tematické) a konkrétní příklady skladeb a rituálů, z nichž mnohé upadly v zapomnění. Další oddíly ilustrují jevy spojené s českým folklorem, od původu písní až po jejich sběr a komunikaci s lidovými zpěváky. Kniha se věnuje také městskému folkloru a figurkám, jako jsou harfenisté a kramáři. Okrajově se dotýká jazykového aspektu písní a jejich interpretace. Výbor se obsahově nepřekrývá se staršími publikacemi tohoto typu, kromě kanonických příspěvků. Zvlášť objevný je přepis velikonoční ankety Lidových novin z roku 1940, která zachycuje inspirativní vyznání mnoha osobností české kultury té doby.