Zdeněk Lyčka Livres

Úchvatný příběh největšího českého polárníka, velkého cestovatele, malíře, topografa a dobrodruha, velitele rakousko-uherské polární expedice a objevitele země Františka Josefa, jak jej sám sepsal. Dobrodružství zachycující rakousko-uherskou expedici do Arktidy v letech 1872–1874. Osudy dvaceti čtyř mužů ( z toho pěti Čechů), kteří objevili a prozkoumali nejsevernější souostroví na východní polokouli, zemi Františka Josefa, a jimž se před smrtí hladem a zimou podařilo uniknout teprve po vysilující tříměsíční cestě rozmrzajícím mořem. Nejen milovníci polárních cestopisů si četbou této knihy přijdou na své, a to i díky skvělým Payerovým ilustracím. Český překlad jeho monumentálního díla z roku 1876 obsahuje popis expedice z let 1872–1874, řadu autorových postřehů o životě ledních medvědů i některé zajímavé příhody z německé polární expedice v letech 1869–1870. Překladatel doplnil autorův text popisem mnohých předcházejících i pozdějších výprav do oblastí kolem severního pólu, životopisnými, zeměpisnými, geologickými i dalšími přírodovědeckými poznámkami a podrobným popisem země Františka Josefa podle tehdy dostupných pramenů.

Zpráva o ledové zemi, kterou si autor zamiloval a málem tam zmrznul, když se se třemi Dány vydal v dubnu 2011 ze západního pobřeží na východ. Čtyřčlenná výprava BIG ICE EXPEDITION 2011 napříč grónským ledovcem urazila za 28 dní na lyžích téměř 600 km. Vyprávění o cestě bílou pustinou připomíná dobrodružné klukovské výpravy, ale nezakrývá, že i přes dnešní skoro dokonalé zabezpečení může jít o život. Po Grónských mýtech a pověstech Knuda Rasmussena, které autor přeložil spolu se svou ženou Violou, představuje knížka provázená působivými fotografiemi Grónsko skutečné.

"Autor v červnu 2014 nasedl v Praze do kajaku a po šestnácti dnech a 881 tvrdě odpádlovaných kilometrech přistál u majáku Kugelbake v Severním moři. Touto výpravou po stopách legendárního lachtana Gastona, který během povodní v létě 2002 uplaval 300 km z pražské zoo až do Lutherstadtu Wittenbergu, a české princezny Markéty Přemyslovny, která se před více než osmi sty lety provdala za dánského krále Valdemara II. a odplula po Labi do Dánska, si autor splnil dávný sen. V době svého mládí nemohl takovou expedici uskutečnit kvůli absurdní německo-německé hranici, která do roku 1991 rozdělovala Labe na dvě části. Cestou poznal mnoho romantických zákoutí, ale zažil též nebezpečné chvíle uprostřed plavební dráhy obrovských kontejnerů za asistence metrových vln, průtrží mračen a ostrého severáku."

Grónsko-dánský polárník a spisovatel Knud Rasmussen získal většinu materiálu ke své prvotině Noví lidé na Dánské literární expedici do Grónska v letech 1902–1904 z Upernaviku přes Melvillovu zátoku k mysu York v severozápadním Grónsku. Kniha vyšla v roce 1905 s ilustracemi Haralda Moltkeho. Kromě cenných etnografických postřehů se Rasmussenovi podařilo zapsat a přeložit do dánštiny mýty a pověsti izolovaných polárních Inuitů, civilizací nedotčených nových lidí, kteří v dnešní době tvoří pouze necelá dvě procenta grónské populace. Kniha nemá jednotnou formu, ale je velmi sugestivní. Je to cestopis, který obsahuje také záznamy pověstí, deníkové zápisky, obecné úvahy o životě Inuitů a jejich příběhy, různé literární postřehy a podrobné vysvětlení životního názoru Inuitů.

Rasmussen f hrt in diesem urspr nglich 1922 erschienenen Buch mehr als 60 gr nl ndische Sagen zusammen.

Výbor ze čtyřdílné sbírky laponských (sámských) pohádek a pověstí sesbíraných J. K. Qvikstadem si zachovává formální členění příběhů podle tří úrovní skutečnosti, které jsou často zobrazovány na šamanských bubíncích: příběhy z cizího světa (boj, erotika, kontakt s ďáblem), příběhy z blízkého světa (rodina, sousedé, Čudové, šamani, zvířata, znamení smrti, střet starých a nových časů, stallové a trollové aj.) a příběhy o mrtvých (mrtvoly, štvanci).

Only a few know the terrifying truth--an outcast Earth scientist, a rebellious alien inhabitant of a dying planet, a lunar-born human intuitionist who senses the imminent annihilation of the Sun. They know the truth--but who will listen? They have foreseen the cost of abundant energy--but who will believe? These few beings, human and alien, hold the key to the Earth's survival.

800 kilometrů po Odře v Česku, Polsku a Německu. Po úspěšných kajakářských expedicích z Prahy do Severního moře v roce 2014 a splutí druhé nejdelší evropské řeky Dunaje v letech 2015 a 2016 se autor na svém mořském kajaku vypravil ze severní Moravy na Balt. Upádloval 800 kilometrů po česko-polské, polské a polsko-německé Odře. Narazil přitom na spousty připomínek druhé světové války, protože Odra hrála velkou roli při útoku Rudé armády na Berlín. Zjistil, že rybaření v Polsku není sportovní kratochvílí, ale spíše způsobem obživy, a důkladněji poznal mentalitu polského národa. Splutím Odry si splnil cíl doplout na kajaku z Česka či bývalého Československa postupně do tří „okolních“ moří – Severního, Černého a Baltského, a byl to pro něj jedinečný zážitek. Každá řeka má svá specifika a své jedinečné kouzlo, pro které stojí za to vydržet nálety milionů komárů a přežít hromy, blesky a průtrže mračen. Z kajaku navíc důkladně poznáte lidi, kteří kolem těchto řek žijí. Kniha Na kajaku ze severní Moravy na Balt tvoří spolu s vodáckými cestopisy o Labi (Na kajaku z Prahy do Severního moře, Argo 2015) a Dunaji (Na kajaku z Černého lesa do Černého moře, Argo 2017) pomyslnou trilogii. Na jejím základě vznikla putovní výstava 60 nejzajímavějších fotografií z těchto „tří řek tří moří“.

V jedinečné sbírce grónských pohádek a mýtů najdete – až na několik výjimek – texty v češtině dosud nepublikované. Jejich rázovitost vyplývá ze specifického způsobu života Inuitů v drsných přírodních podmínkách ostrova, který je z valné části trvale pokrytý ledem. Zdejší obyvatelé si po staletí vyprávěli příběhy, jež se v ničem nepodobají našim pohádkám a pověstem. Hemží se to v nich divotvornými obludami, zvířaty beroucími na sebe lidskou podobu i lidmi s nevídanými schopnostmi. Potkáte v nich trolly a trollice, jednonohé či jednooké obry, gigantického červa, ale také psa, který se chová jako žena, nosí krátké kalhoty a na hlavě drdol s barevnými stuhami. Zkrátka, malí i dospělí čtenáři si nepochybně přijdou na své. Třeba i proto, že pohádky opatřil originálními ilustracemi Martin Velíšek. Jeho obrázky koneckonců zdobily i oblíbené Grónské mýty a pověsti Knuda Rasmussena (Argo, 2007). Zdroj: https://argo.cz/knihy/pes-s-drdolem-2/