Miloš Gerstner Livres

Román známého písmáka ze starých Krkonoš vypráví osudy a strázně horalů na počátku průmyslové revoluce, která zásadně změnila rytmus jejich životů.

Tato knížka čtenáře provádí ročními obdobími a měsíci v Krkonoších a popisuje tradiční jídla a zvyky. Připojený recept nabízí vyzkoušet si, jak se dříve na horách vařilo, a oživit si někdy již zapomenuté chutě. Dozvíte se například, co je to "gramatika", "falešný pajšl" nebo "netynka", a budete si třeba moci připravit vánoční hubovec.

Román známého krkonošského autora nám vypraví o zmizelém světě starých horalů, jejich tvrdém životě, lásce, chlapské hrdosti a cti. Vezmi, čtenáři, toto dílko jako ódu na ryzí český jazyk, na krásu proměn horské přírody, jakož i na práci lidí, kteří hory obývali a využívali k svému přežití a také jako výčitku těm, kteří je drancovali s vidinou lesku zlata, což v podstatě platí dodnes.

Krkonošské pohádky nás uvádějí do krajiny dětství v podobě zasněžených hôr, jejichž údolí v sobě ukrývají v čase Vánoc tolik lidského citu, kolik tato zázračná doba unese. Kdo by nezatoužil po přátelství postaviček z lidového betléma, kdo by se nenechal unášet sugestivností lidové pověry? Malí bráškové Pavlík a Honza prožívají pohádkové příběhy spolu s rarášky, rytíři i krkonošskými pastoušky.

Krkonošské pohádky nás uvádějí do krajiny dětství v podobě zasněžených hôr, jejichž údolí v sobě ukrývají v čase Vánoc tolik lidského citu, kolik tato zázračná doba unese. Kdo by nezatoužil po přátelství postaviček z lidového betléma, kdo by se nenechal unášet sugestivností lidové pověry? Malí bráškové Pavlík a Honza prožívají pohádkové příběhy spolu s rarášky, rytíři i krkonošskými pastoušky.

Netradiční průvodce po Benecku a okolí s vyprávěním o lidech, místech, zajímavostech a legendách v dědinách pod Žalým. Pojďte, povedu vás po cestách klukovství nejen mého. Napovídat mi bude můj děda a maminka a strýcové a tety. Že už dávno zpívají koledy u trůnu Hospodinova? Však právě proto. I já za nimi pak odejdu a kdo bude po mně zalévat usychající kleč? Dnešní pacholata nemají potřebu hledat v seskupení mraků stíny dávných besed s pobytníky, nehledají v rozměklé půdě otisky rytířských škorní nebo bosých noh poutníků, je jim lhostejný hukot bystřin, na jejichž březích ukončily svou službu mlýny a stupníky. Dnešní pacholata znají odvrácenou stranu měsíce, ale přivrácená tvář vlasti je pro ně tolik co krajíc chleba bez pomazánky.