Tereza Stejskalová Livres

Alžírský režisér Mohammed Lakhdar-Hamina (*1934) a nedávno zesnulý syrský režisér Nabil Maleh (1936–2016) jsou společně považováni zakladatele svých národních kinematografií a klíčové postavy arabského filmu. Vzhledem ke své politicky angažované a esteticky jedinečné tvorbě jsou také známí na mezinárodní scéně. Málokdo však ví, že v 60. letech oba dva studovali na pražské FAMU a že se toto studium bezpochyby odrazilo v jejich tvorbě. Mezi další významné asijské a africké režiséry, kteří prošli studiem na FAMU patří srílanský režisér Piyasiri Gunaratna (1939) a tuniský dokumentarista Hafed Bouassida (1947), stejně jako desítky dalších režisérů, kameramanů a scénáristů z různých zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Dvojjazyčná publikace se zaměřuje na kulturní výměnu spjatou s pobytem filmařů ze třetího světa v Československu. Zahrnuje rozhovory s některými z režisérů (Hafed Bouassida, Pyasiri Gunaratna) a studie tvorby Mohammeda Lakhdara-Haminy (Olivier Hadouchi) a Nabila Maleha (Kay Dickinson). Publikace rovněž zahrnuje text Alice Lovejoy o cestě Františka Vláčila do Číny. Obecnějším kontextem se zabývá esej Daniely Hannové o arabských studentech v Československu.

Kým je dnes umělec? Jaká je role umělce či intelektuála ve společnosti? Jaký je vztah mezi teorií a praxí? Takové otázky si klade kniha umělkyně Barbory Kleinhamplové a kritičky umění Terezy Stejskalové. Jedná se o soubor rozhovorů se společensky angažovanými umělci či teoretiky, kteří zároveň konkrétní historický moment, v němž žijí a působí, nějak kriticky a inspirativně myšlenkově pojímají. Kniha představuje mimo jiné úvahy umělkyně a teoretičky Hito Steyerl, filozofů Franca „Bifo“ Berardiho, Borise Groyse a Borise Budena, umělce a kurátora Artura Żmijewského, feministické teoretičky Silvie Federici či uměleckých skupin Bureau of Melodramatic Research a Čto dělať. S texty vedou dialog ilustrace Alexeye Klyuykova a Ladi Gažiové.

Diese Publikation versammelt neue und bereits veröffentlichte Essays, Interviews, Kurzgeschichten und Berichte aus verschiedenen Bereichen und Geografien zu einer Vielzahl von Themen, die den Raum Osteuropas und darüber hinaus abbilden, wobei der Fokus auf dem “darüber hinaus” liegt. Ausgangspunkt ist die Erschöpfung – geistige Erschöpfung, kulturelle Erschöpfung, materielle und wirtschaftliche Erschöpfung – und die sich daraus ergebende strategische Position der Schwäche oder Nachgiebigkeit. Die Texte werfen einen Blick auf: Rassifizierung, Dekolonisierung von Museen und Museologie, die Feinheiten des kulturellen Austauschs und die Auswirkungen radikal modernistischer Denktraditionen und Ästhetiken. Begleitet werden sie von künstlerischen Interventionen von Dorota Brázdovičová, Markéta Soukupová, Sráč Sam und Tarek Lakhrissi.

Svět umění si můžeme představit jako domácnost, kde někteří vykonávají práci, která je neviditelná, přestože jakoukoliv uměleckou tvorbu vůbec umožňuje. Vidíme jen autory - umělce a kurátory. Ale umění v sobě skrývá spoustu dalších rolí, které jsou nepostradatelné. Řada z nich vyžaduje velkou dávku úsilí i fantazie, nápaditosti i citlivosti. Svět umění se hemží produkčními a kurátorskými asistentkami, pečovatelkami různého druhu, edukátorkami, restaurátorkami nebo kustodkami. V této eseji se s nimi seznámíte. S těmi nadšenými, jež pracují z lásky a světu umění dávají daleko více, než za co jsou placené. I s těmi, které brzy vyhoří nebo už vyhořely a které umění vnímají jen jakou odcizenou práci. Jak by vypadal svět umění, v němž by pomocnice vystoupily ze stínu umělců? Kniha vychází s podporou hlavního města Prahy.

Tato publikace propojuje nové i starší eseje, rozhovory, povídky z různých oborů, oblastí a témat, které mapují prostor východní Evropy i jiných regionů. Když texty odkazují k východoevropskému kontextu, pak je na nich důležité právě to, co jej přesahuje. Příspěvky často začínají vyčerpáním – ať psychickým, kulturním, materiálním či ekonomickým – a následně zastávají strategickou pozici slabosti nebo měkkosti. Z této perspektivy se zabývají nejrůznějšími tématy: rasovými aspekty, dekolonizací muzeí a muzejnictví, spletitostmi kulturní výměny nebo implikacemi radikálních modernistických tradic myšlení a estetiky. Doplňují je umělecké intervence Doroty Brázdovičové, Markéty Soukupové a Tareka Lakhrissiho. Zahrnuty jsou i úryvky ze zinu Pižmo, nezávislého časopisu pro posílení kulturní rozmanitosti, který vydává kolektiv galerie SAM83 v České Bříze. Kniha vychází v české a anglické verzi a bude k dostání v lokálních distribucích knihkupectví ArtMap a Kosmas. Anglická verze vychází ve spolupráci s mezinárodním distributorem Spector Books.

Anglický výběr esejí publikovaných v odborném periodiku Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny za posledních deset let.

Sbírka křehkých a intimně laděných básní, které čerpají z milostných a mezilidských vztahů i ze zdánlivě běžných, přesto však jedinečných prožitků.Pták, který vletí do malířova obrazu, aby vyzpíval píseň o lásce. Milenci v ranním oparu na jednom z pražských mostů, dopis, jenž nebude nikdy odeslán nebo válka, jež je neskutečně blízko... To jsou jen některé z motivů, jimiž se zabývá Tereza Stejskalová ve své sbírce. Ta je napsána jednoduchým, přesto však účelným stylem a vypráví především o každodenních pocitech, které se dostavují někdy z opojení, jindy z rozčarování, tedy z oněch drobných a malých epizod, jež však ve své podstatě tvoří všední a přesto neobyčejné divadlo světa, v němž má každý člověk, ať chce nebo nechce, svou nezastupitelnou roli.