Zdeněk Hazdra Livres

Na začátku byla stará, oprýskaná kytara a dva kamarádi, kteří si vysnili knížku o životě slavného strýce jednoho z nich. Jak přibývalo postav, rostl i počet autorů, což vedlo k unikátní sbírce rozhovorů, vytvářející pestrý obraz osudů zpěváka KARLA ZICHA a lidí kolem něj. Jedna z největších hvězd české pop music zemřela v pouhých pětapadesáti letech, a kolegové, příbuzní a známí na ni vzpomínají s láskou a posmutnělým úsměvem, protože Karel Zich, slušný a pohodový člověk, tu mohl a měl být ještě dlouho. Kniha vznikla díky úzké spolupráci všech žijících členů Zichovy rodiny, kteří přispěli cennými vzpomínkami. Ožívá zde v jedinečných vyprávěních obou jeho žen, dětí a dalších blízkých. Historii rodu osvětluje Karlova sestra, zatímco o jeho profesním životě hovoří známí kritici a hudebníci. Zichovým začátkům ve skupině Spirituál kvintet a jeho návratu po sametové revoluci se věnují obsáhlé rozhovory. Kniha obsahuje také více než dvacítku kratších vzpomínek Karlových přátel a souputníků, což přispívá k celkovému obrazu jeho života a odkazu. Hudební příloha: Dvanáct strun Karla Zicha (Sám se svou kytarou).

Sborník z mezinárodního sympozia k 70. výročí mnichovské dohody přináší pohled na události z podzimu 1938, kdy čtyři evropské mocnosti dohodly postoupení pohraničních oblastí Československa nacistickému Německu. Pro českou společnost znamenal Mnichov začátek druhé světové války a vyvstala zde touha po obnovení státní suverenity. Tento historický moment spustil pět desetiletí boje proti totalitním režimům. Osudy vojáků, kteří se nesmířili s kapitulací, a jejich aktivní účast v odboji, ukazují na hluboké emocionální a morální dilema doby. V těchto dnech se také projevila loajalita české šlechty k historickým hranicím státu. Téma Mnichova stále vyvolává otázky, na které se názory liší, zejména v morální rovině. Mezinárodní vědecké sympozium, které se konalo 18. září 2008 v Praze, se zaměřilo na různá hlediska mnichovských událostí. Sborník obsahuje sedm příspěvků předních českých a německých historiků, kteří se zabývají tématy jako mnichovské desatero, Hitlerova válka proti ČSR, sudetoněmecké dějiny, český politický katolicismus a vztah šlechty k české společnosti.

Zpěváka Karla Zicha mnozí znají jako nepřehlédnutelnou osobnost české populární hudby. Avšak méně se už ví, že pocházel z rodiny s mimořádnou kulturní a intelektuální tradicí. V knize „Jak šli tím zdejším světem“ ožívají příběhy jeho otce Otakara, který na Univerzitě Karlově založil první katedru logiky, i obou dědečků: významného estetika a skladatele Otakara Zicha a Karla Moravce, violisty a člena světoznámého Ševčíkova-Lhotského kvarteta. Děje se tak prostřednictvím fotografií, korespondence, strojopisných vzpomínek a též vyprávění zpěvákovy sestry Marie Bořek-Dohalské, s jejímž manželem Václavem, potomkem starobylého šlechtického rodu, pojilo Karla hluboké přátelství. Postupně tak čtenář rozmotává klubko vztahů a vazeb rodin Dohalských, Zichových, Moravcových a jejich pozoruhodných přátel ze světa kumštu, vědy i politiky, kam náleželi Jan a Rafael Kubelíkovi, Karel a Emil Burianovi, Ema Destinnová či Rudolf Firkušný. Do této mozaiky příběhů patří také František a Klotylda Vuršrovi, praprarodiče Karla Zicha, kteří na konci 19. století založili pensionát „Krásnohorská“ na České Kubici. Ve své době byl vyhledávaným místem českých vlastenců a milovníků umění. Právě tady, v odlehlých místech česko-bavorského pomezí, kdysi všechno začalo.

Mezi demokracií a totalitními režimy. Mezi českou šlechtou nalezneme jen málo těch, kteří se ztotožnili s existencí československého státu od samého počátku. Právě k nim náležejí hlavní postavy tato práce: bratři František, Antonín a Zdeněk Bořek-Dohalský, František Schwarzenberg, Maximilian E. Lobkowicz a Jindřich Kolowrat-Krakowský. Ať už ve sféře světské nebo duchovní, na poli žurnalistiky, politiky, diplomacie či kněžské služby směřovala jejich činnost k podpoře Československé republiky a posilování jejího liberálně demokratického systému. Pávě tato identifikace je přivedla jak do střetu s nacistickým režimem, tak posléze s komunistickou mocí.

Sborník příspěvků ze sympozia k 70. výročí vypuknutí druhé světové války

Portréty padesáti významných osobností české historie, kultury a politiky, spojených s Lidovými novinami, zejména v letech 1893-1948, seriál vycházel v loňském roce v Lidových novinách. Objevné texty o pozoruhodných lidech, kteří se podíleli na formování české společnosti.

Postavení a osudy šlechty v časech totalitních režimů ve středoevropském prostoru.

Podtitul: Šlechta v letech nacistického ohrožení československého státu Katalog vychází u příležitosti konání výstavy stejného jména http://www.ustrcr.cz/cs/ve-znameni-tri-deklaraci. Výstavní projekt, jehož autory jsou historici z Ústavu pro studium totalitních režimů Dita Jelínková a Zdeněk Hazdra, přibližuje postoje a postavení šlechty v Československu v kontextu mnichovských událostí roku 1938 a následně okupace českých zemí nacistickým Německem. Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé.

Modrá krev v protinacistickém odboji: několik příběhů z okupované vlasti i frontových linií. Kniha je věnovaná osobnostem, v jejichž žilách kolovala pomyslná modrá krev. Ačkoliv vztahy šlechty a prvorepublikového Československa byly v mnohém problematické, dala v těchto časech významná část představitelů urozených rodů najevo svoji sounáležitost se zemí a národem. I když mezi nimi převládal odtažitý či rezervovaný postoj k republikánskému uspořádání (jen několik z nich přijalo republiku opravdu za svou), zachovávali své zemi loajalitu. Spojovala je touha žít ve svobodě, odpor vůči politice hitlerovského Německa a silné pouto k českým zemím. Tito zástupci šlechtických rodů nezůstali lhostejní rozpínavosti německých nacistů a dokázali se jim postavit v rámci domácí rezistence (Zdenko Radslav Kinský, František Kinský, Karel VI. Schwarzenberg, František Schwarzenberg, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Zdeněk Bořek-Dohalský) i na frontových liniích druhé světové války v řadách britské RAF i československých vojenských jednotek (Manfred Beckett Czernin, Bedřich Jeroným Colloredo-Mannsfeld, Franz Ferdinand Colloredo-Mannsfeld, Eduard Josef Lobkowicz, Marián Jiří Patzelt).

Publikace vydaná u příležitosti výstavy věnované období druhé republiky a protektorátu (r. 1938-1945), kterou uspořádala městská část Praha 6 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem v r. 2008. Výstava byla rozdělena na tři části - druhá republika, protektorát a vzpomínky pamětníků.