Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Milan Hain

    21 avril 1984
    Milan Hain
    Hugo Haas. Mezi středoevropskou a americkou kulturou
    V mezích přípustnosti. Cenzura ve filmu a televizi
    Osudová osamělost
    V tradici kvality a prestiže: David O. Selznick a výroba hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let
    Hugo Haas a jeho (americké) filmy
    • Monografie „Hugo Haas a jeho americké filmy“ vychází z disertační práce Milana Haina, absolventa filmové vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autor čerpá z ročního studijního pobytu v USA, kde na University of California a University of Southern California prozkoumal unikátní materiály z archivů. Kniha odhaluje neznámé kapitoly ze života Huga Haase, známého v českém prostředí jako komediální herec. Hain ukazuje, že během dvacetiletého amerického exilu se prosadil jako divadelní herec na Broadwayi v různých rolích. Kniha zahrnuje dobové recenze, které většinou pozitivně hodnotily jeho menší role. Dále se zaměřuje na jeho kariéru v Hollywoodu, kde se snažil prosadit jako filmový herec, producent a režisér. Autor poskytuje cenné informace o produkčních možnostech v americkém filmovém průmyslu a představuje Haasův „autorský“ produkční styl, kde byl producentem, scenáristou, režisérem a často i hlavním představitelem. V hlavní části Hain analyzuje jednotlivé snímky z Haasovy produkce a režie, včetně synopsí, scénářů a dobového přijetí. Autor čerpá z široké škály zdrojů, včetně filmů, scénářů, produkčních materiálů, úřední korespondence a recenzí z amerického tisku. Kniha bude doplněna bohatým obrazovým materiálem z amerických archivů.

      Hugo Haas a jeho (americké) filmy
    • David O. Selznick (1902–1965) patřil k nejvýznamnějším producentům hollywoodské studiové éry. Během více než třicetileté kariéry dohlížel na vznik oceňovaných i divácky oblíbených a komerčně úspěšných snímků jako například King Kong, David Copperfield, Anna Karenina, Zrodila se hvězda, Jih proti Severu, Mrtvá a živá, Rozdvojená duše nebo Třetí muž. Výroba filmů však netvořila jedinou oblast jeho činnosti. Od konce 30. let začal v rámci vlastní společnosti budovat působivou hvězdnou stáj, která postupně zahrnovala herečky Ingrid Bergman, Vivien Leigh, Joan Fontaine a Jennifer Jones nebo herce Josepha Cottena a Gregoryho Pecka. Tato kniha na základě studia širokého spektra archivních materiálů odkrývá mechanismy, s jejichž pomocí Selznick a jeho spolupracovníci objevovali a prosazovali nové herecké hvězdy, a popisuje, jakým způsobem byly tyto osobnosti zhodnocovány na trhu, ať už v podobě finančního zisku nebo symbolického uznání a prestiže. Publikace pomáhá dotvořit obraz Selznickovy bohaté kariéry o dosud opomíjené aspekty jeho obchodu s hvězdnými identitami a současně odhaluje některé praktiky amerického filmového průmyslu ve zlaté éře studií i v období po druhé světové válce, kdy se zavedené pořádky začaly hroutit.

      V tradici kvality a prestiže: David O. Selznick a výroba hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let
    • Kolektivní monografie věnovaná vybraným aspektům filmové (a v jednom případě i literární) tvorby českého filmového a divadelního režiséra, spisovatele a dramatika Václav Kršky. Jednotlivé studie se snaží postihnout různé vývojové etapy tohoto tvůrce od raných lyrických projektů (Ohnivé léto, Řeka čaruje) přes expresivní momenty rané poválečné tvorby (Housle a sen) a slavné šrámkovské adaptace (Měsíc nad řekou, Stříbrný vítr) až po výraznou stopu na poli filmových životopisů (Housle a sen, Z mého života, Posel úsvitu) a pozdní díla 60. let, která nezapadala do linie nové vlny. Kniha představuje také některé dosud neakcentované aspekty (expresionismu, ženské postavy apod.)

      Osudová osamělost
    • Kniha se skládá z pěti kapitol, které popisují cenzurní a autocenzurní praxe v různých historických kontextech. Milan Hain popisuje vliv hollywoodských autocenzurních mechanismů na exilovou tvorbu Huga Haase. Milan Cyroň se zabývá represivními opatřeními na půdě Československého filmu v Bratislavě v letech 1957-1959. Vladimír Suchánek se prostřednictvím osobních vzpomínek a deníkových záznamů vrací k vlastním režijním aktivitám a popisuje, jakou roli v nich sehrála sovětská a československá cenzura. Eva Chlumská zkoumá americký snímek Zkrocená hora, který se kvůli svému námětu stal předmětem kontroverzí a v řadě případů i cenzury. A konečně Jana Jedličková se zaměřuje na televizní seriál Spartakus, který vznikl se záměrem provokovat, ale zároveň musel být na mnoha úrovních cenzurován.

      V mezích přípustnosti. Cenzura ve filmu a televizi