Bibliofilsky vypravená báseň v próze o lásce a touze člověka po vládě nad svým osudem vychází v souběžném francouzském překladu a je provázena ilustracemi Pavla Macka. Souběžný francouzský text
Kniha literárních esejů se skládá ze tří částí: analýzy Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvah o literatuře a snu. Autor Petr Pazdera Payne (1960) se v jednotlivých esejích zaměřuje na literární postupy a schémata jiných tvůrců, přičemž upozorňuje na často přehlížené detaily. V textu o Axolotlu zdůrazňuje literární vlivy, zejména od Borgese a Danta, a identifikuje inspirativní místa v Cortazarově díle. Porovnává motivy smrti s těmi od A. E. Poa a analyzuje různé interpretace textu, k nimž se kriticky vyjadřuje. Kapitola o Camusovi je uvedena citátem z Cizince, který se dotýká tragické zprávy z Čech. Payne naznačuje, že toto téma mělo na Camuse silný vliv, což se odráží i v jeho hře Nedorozumění. Dále zmiňuje, jak česká města a reálie ovlivnily Camusovu tvorbu, což dokládá pasážemi z jeho Zápisníků. V poslední části se autor zaměřuje na literární přístup k otázce snu, rozlišuje mezi vědeckým a literárním pohledem a tvrdí, že literatura může nejlépe přiblížit interpretaci snu. V této souvislosti zkoumá snové texty a jejich význam.
Knižní vydání souboru povídek Karla Rady (napsaných v rozmezí let 1985 až 2012) s ilustracemi Petra Pazdery Paynea obsahuje formálně různorodé texty odehrávající se v dobách na sklonku 80. let i po listopadu 1989.
Název knihy sice odkazuje, že tematicky kniha čerpá ze sexu a erotiky, nechybí však ani inspirace v rock´n´rollu. Jak píše kritik Petr Hrtánek, „namísto orgií jsme svědky spíše hořkých, mollových, nejednou i ironických příběhů o potřebě, hledání i ztrácení lásky, o vzájemném protínání i míjení... Autor je však vzdálen lacinému sentimentu a rádoby ´hlubokomyslnému mudrování´.“
Z původní verze z roku 1991 přešly do té současné tři texty: Jak v tom plavat, Posluchači evangelia a Lámání hole. Dále kromě próz, napsaných přímo pro tento soubor (nebo do něho později zařazených), svazek obsahuje i povídku Připravte se na nejhorší, a torzo nevydaného románu O Jedůvce – předposlední kapitolu, přepracovanou do podoby povídky Podzim v Paříži.
Jedinečnost knihy Úkazy je založena na symbióze literáta a výtvarníka, přičemž termín „úkaz“ je třeba chápat jako snahu o pojmenování jak obrazové, tak textové složky svazku. Soubor povídek (mikropovídek, krátkých podobenství) a kreseb (tužkou a červenou pastelkou) vznikl ve vzájemném doprovodu: nejde o ilustrace textu, ani o glosy k zobrazenému, nýbrž o paralelní běh, lépe řečeno souběh. V Úkazech dochází k pozoruhodnému protnutí světa výtvarného a světa slovesného.
Petr Pazdera Payne (1960) je autorem především povídkových knih. Kniha Předběžná ohledání byla navržena na cenu Magnesia Litera.
Michal Machat (1963) je akademicky vyškolený výtvarník, ilustroval již řádku knih, například Obsluhoval jsem anglického krále Bohumila Hrabala.
Soubor krátkých, jazykově vynalézavých reflexivních próz a povídek vychází již jako sedmá prozaická kniha bývalého evangelického faráře.
Zvláštní, formálně charakteristické prózy reflektují sice vnější svět, ale vracejí se do autorova nitra, do oblastí podivné deziluze a osamění. Meditativní monology, sebezpytné pasáže a filozoficky laděné úvahy střídají záběry reálného současného života v dramatických dějových fragmentech. Vnitřní tíseň a obava z neznámého u autora samotného i jeho hrdinů jim nedovoluje nalézt klíč k vlastní identitě a neumožňuje vyjádřit smysluplný vztah k okolí a životu. Vyzněním většiny textů je bezútěšný pocit existence směřující ke zmaru v nekonečné řadě vzletů a pádů, proti němuž je jen chabou obranou snaha o prožitek metafyzických kvalit, pro autora zásadní otázka smyslu života a lidské svobody.
Autor rozvádí citáty z Bible do textů současných či fantastických. Rozmanitá témata apelují na zachování mravních lidských hodnot a hrdinství. Řetězce otázek hledají Boha a pátrají po smyslu života. V jednotlivých podobenstvích je odhalena nadčasovost biblického poselství. Dílo se vyznačuje velkou jazykovou vynalézavostí, autor uplatňuje svou schopnost klást protiklady. Meditace střídají dynamičtější výpravné úseky.
Kniha reflexivních próz. Fiktivní příběhy čerpající z Bible kralické posunuté do současnosti.
Nová Paynova kniha zaujme dvěma vlastnostmi, které v české próze nejsou běžné: suverenitou výrazu a pak neobyčejnou pestrostí jednotlivých povídek. Jsou v ní přítomny další klady– například autorova vzdělanost, schopnost pracovat s biblickými tématy, smysl pro osudovost, vynikající pozorovatelský talent atd., ale výjimečný je autorův hledačský vztah k žánru povídky. Dvacet dva povídek knihy, to je dvacet dva možností, jak povídku utvářet.