Jana Horváthová Livres

Fotografie Evy Davidové zaznamenávají životní situace československých Romů a zahrnují všechny námětové okruhy, které patří k této etnické menšině.

Sborník textů k mezinárodnímu odbornému semináři o genocidě Romů za druhé světové války, různí autoři, editor Jana Horváthová

Andrej Pešta (1921–2009) byl významnou romskou osobností a jako amatérský fotograf zachytil život kolem sebe v období 50.–80. let minulého století. Kniha přináší prezentaci takřka sta fotografií, jimž je v knize dán maximální prostor. Fotografie jsou doplněny indexem s podrobnými popiskami. Součástí knihy je text teoretika fotografie Tomáše Pospěcha, v úvodu knihy se k fotografiím a zejména ke své osobní zkušenosti s jejich tvůrcem ve vzpomínce vyslovuje historička a muzeoložka Jana Horváthová, stav a vývoj sbírky Peštových fotografií ve sbírkách Muzea romské kultury je popsán od kurátora Adama Holubovského a v závěrečné části knihy čtenář nalezne dva texty pojednávající o historické osobnosti Andreje Pešty z pera historika Dušana Slačka a romistky Milady Závodské. Kniha vychází v česko-anglické jazykové verzi, obsahuje také medailon Andreje Pešty v romském jazyce.

Stručný přehled o dějinách a kultuře Romů. Vydáno pro potřeby učitelů na školách.

Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 - být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ. Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( - a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu. Knihu otevírají dva rozsáhlé rozhovory se dvěma romskými osobnostmi střední generace – s bývalou romskou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a aktivistou, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.

Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči. Milovníkům umění zanechala nesmírně obsažné a monumentální dílo sestávající z fresek a nesčetného množství olejomaleb, kreseb a grafik. Úvodní kapitola knihy z pera Markéty Bártové přiblíží životní osudy Míly Doleželové i jejího manžela, malíře a grafika Jiřího Mareše (1932–1984). Umělkyně se nejvíce proslavila jako „malířka cikánů“, hloubka jejího zájmu o romskou tematiku však značně přesáhla pouhé vnější okouzlení, neboť romský prvek, romipen, v jejím díle hluboce rezonoval. Ve své kapitole, jejíž záběr přesahuje až k současným romským umělcům, to názorně dokládá Jana Horváthová. Navzdory nepřízni ateistického režimu Doleželová po dobu tří desetiletí tvůrčím způsobem rozvíjela křesťanská témata. Možné odpovědi na otázky po filozofickém a teologickém obsahu této významné části jejího díla formuluje ve své kapitole Tomáš Mazáč. Monografie vychází u příležitosti 100. výročí narození malířky, doprovází ji téměř tři sta reprodukcí obrazů, fotografií a dokumentů, obrazové kalendárium jejího života a díla a několik příloh.

Publikace přináší základní fakta z dějin a kultury romského etnika. Kniha je stručným přehledem historie Romů v Evropě a u nás. Zabývá se problematikou původu Romů, příchodem do evropského teritoria, jejich jazykem a slovesností, kulturou, profesním zaměřeněním a problémem společenské asimilace. Zvláštní kapitola je věnována genocidě Romů.