Autoři: Láb Filip, Turek Pavel Esejistická kniha na pomezí dějin umění a teorie médií vykládá z různých úhlů pohledu a stanovisek specifickou povahu fotografie jakožto média, jež stálo na počátku cesty, která lidstvo dovedla do éry vizuální komunikace. Učebnice, která by shrnovala problematiku fotografického média, dosud chybí. Přesto existují osy a základní společné jmenovatele, jež jsou jakémukoli přemýšlení o fotografii společné a k nimž se úvahy autorů v průběhu dějin oboru stále vracejí a znovu je podrobují kritickému zkoumání: specifický vztah fotografie a času, fotografická reprezentace reality, objektivita fotografie či její schopnosti být stopou, indexem zobrazeného jevu. Autoři se v knize Fotografie po fotografii nad těmito otázkami zamýšlejí z perspektivy hypermediální, postfotografické společnosti. Esejistické kapitoly promlouvají skrze jednotlivosti a motivy o "medialitě" fotografie, o proměnách jazyka, jímž se vyjadřovala od svých počátků až po digitální éru.
Filip Láb Livres



Postdigitální fotografie
- 194pages
- 7 heures de lecture
Fotografie, které pořizujeme dnešní generací mobilních telefonů a digitálních fotoaparátů, vznikají způsobem, který se radikálně liší od tradičních fotografických principů. Jejich povaha je algoritmická: zmáčknutím spouště uvádíme do chodu množství komplikovaných výpočetních úkonů, jejichž samotná existence i funkce nám unikají. Aktivní lidský prvek hraje stále menší roli, narůstá význam umělé inteligence a sama vizualita začíná mít výpočetní povahu; do nové éry vstoupily i fotografické manipulace a jejich vnímání ve fotožurnalismu. Filip Láb tuto éru popisuje s nevšedním zaujetím, s citem pro technický detail i étos fotografické práce.
Soumrak fotožurnalismu?
- 155pages
- 6 heures de lecture
Bohatě dokumentovaná kniha zachycuje novinářskou fotografii po dvou desetiletích digitální nadvlády, kdy se situace okolo digitálního zobrazení ustálila a kdy je možné se s mírným odstupem ohlédnout zpět. Autoři popisují nejznámější případy fotografických podvodů klasického i digitálního věku, ukazují krajní možnosti nových technologií na příkladech ze současného umění pracujícího s mediálními obrazy, představují nově vznikající obor forenzní analýzy obrazu a postavu digitálního detektiva. Věnují se případovým studiím vybraných afér a skandálů způsobených publikováním manipulovaných nebo nepatřičně upravených fotografií v médiích. Závěrečná část práce je pak věnována normativním ustanovením jednotlivých médií a organizací a způsobům, jakým média přizpůsobila nové situaci své etické normy a kodexy.