Omer Bartov Livres

Chapter 1: The gathering storm -- Chapter 2: Enemies at their pleasure -- Chapter 3: Together and apart -- Chapter 4: Soviet power -- Chapter 5: German order --Chapter 6: The daily life of genocide -- Chapter 7: Neighbors

The book explores critical debates surrounding the Holocaust, emphasizing the interplay between Holocaust and genocide studies. Omer Bartov highlights the significance of local histories and personal testimonies in understanding mass murder. He critiques how legal discourse can both reveal and obscure complicity. Additionally, the author connects first-person narratives to illuminate complex historical events and reflects on his personal experiences to draw parallels between the experiences of Jews during World War II and Palestinians post-establishment of Israel.

Based largely upon unpublished sources, Omer Bartov's study looks closely at the background of the German army on the Eastern Front during the Second World War. He describes the physical hardship, the discipline and morale at the front, and analyses the social, educational and political background of the junior officers who formed the backbone of the German army. Only with these factors in mind - together with the knowledge of the extent of National Socialist indoctrination - can we begin to explain the criminal activities of the German army in Russia and the extent of involvement of the army in the execution of Hitler's brutal policies.

Wartime atrocities are explored through original contributions from notable historians, revealing shocking evidence of violence committed by the United States, Germany, and Japan throughout the twentieth century. Key incidents include the massacre of unarmed Koreans by American troops at No Gun Ri, Nazi atrocities on the Russian front, and Japanese brutality in China during World War II. The book highlights a troubling pattern of denial that often precedes the acknowledgment of these historical truths, emphasizing the need for confronting uncomfortable realities of war.

The story of the diverse communities of Eastern Europe's borderlands in the centuries prior to World War II

Through the lens of an unnamed historian, the novel reconstructs the lost narratives of Holocaust victims using fragments of memories, testimonies, diaries, and letters. It aims to illuminate the lives of those who were murdered and forgotten, offering a poignant exploration of their stories and the historical context surrounding their erasure from memory.

Buczacz, niewielkie kresowe miasteczko, dziś należy do Ukrainy. Założyli je Polacy, a obok nich mieszkali tu Żydzi i Rusini. Wybitny historyk Omer Bartov z imponującą precyzją i z dystansem analizuje kształtowanie się relacji pomiędzy nimi, odtwarza codzienność, opisuje, jak przez kilka stuleci, pomimo różnic religijnych i etnicznych, tworząc odrębne opowieści o przeszłości, inaczej rozumiejąc teraźniejszość i całkowicie odmiennie planując przyszłość, żyli obok siebie polscy, ukraińscy i żydowscy mieszkańcy. I zadaje pytanie: jak doszło do ludobójstwa? Badając dzieje Buczacza, autor przygląda się narastaniu napięć, które przerodziły się w okrucieństwo, przemoc i zdradę. Nie szczędzi słów krytyki ani polskiej polityce wobec mniejszości narodowych, ani ukraińskim nacjonalistom zainfekowanym nazizmem, nie unika też pokazywania ciemnych stron społeczności żydowskiej. Sam przyznaje, że impulsem do napisania tej książki były wspomnienia jego matki, która zapamiętała Buczacz z dzieciństwa. Praca nad Anatomią pewnego ludobójstwa zajęła mu dwie dekady. Przeszukał liczne archiwa, odnalazł nietknięte dokumenty, dotarł do wielu żyjących ocalałych, a także setek relacji, których zbieranie rozpoczęto jeszcze przed zakończeniem wojny. Dzienniki, sprawozdania, zeznania sądowe, publikowane i niepublikowane wspomnienia wszystko to składa się na wielowymiarowy i skomplikowany obraz wzajemnych stosunków pomiędzy Polakami, Żydami i Ukraińcami z Buczacza.

Buczacz war jahrhundertelang eine vielsprachige Kleinstadt in einer osteuropäischen Grenzregion. Als die polnischen und ukrainischen Nationalbewegungen sich gegen die imperiale Macht auflehnten, geriet eine Gruppe zwischen alle Fronten: die Juden. Nach dem Ersten Weltkrieg wurden sie zu den Leidtragenden einer gescheiterten Minderheitenpolitik. 1942/1943 richteten sich die Angehörigen der deutschen Besatzungsmacht mit ihren Familien in der Stadt ein. Angestellte der Firma Ackermann, die bei Brückenarbeiten die Erschießung jüdischer Zwangsarbeiter mitansehen. Oder eine Frau wie Berta Herzig, die ein jüdisches Kindermädchen beschäftigt und sich mit Henriette Lissberg, der Frau des Landkommissars, die Friseurin teilt. Ungerührt genießen sie die idyllische Provinz. Etwa 10 000 Juden wurden damals in Buczacz umgebracht – vor aller Augen. Ausgehend von einem Gespräch mit der Mutter in Tel Aviv kurz vor ihrem Tod, beginnt Bartov seine Recherchen, die ihn durch unzählige Archive führen. Seine glänzend geschriebene Mikrogeschichte der ostgalizischen Stadt ist ein Meilenstein der Holocaust-Forschung.

V knize Hitlerova armáda Omer Bartov úspěšně zpochybňuje převládající názor, že německá armáda byla za 2. světové války apolitickou a profesionální bojovou silou, jež měla s nacistickou stranou jen málo co do činění. Bartov se zaměřuje na titánský zápas mezi Německem a Sovětským svazem, kde bojovala obrovská většina německých vojsk, aby ukázal, jak krutě vedená válka přetvářela armádu podle Hitlerových představ. Bylo třeba, aby takoví vojáci, brutálně týraní a brutálně se chovající, nahlíželi na své nepřátelské oběti ve světle šlechetného patriotismu, a ospravedlňovali své vlastní, na nich páchané ukrutnosti tím, že je považovali za podlidi. Autor zkoumá zkušenosti průměrného vojáka čelícího vládní propagandě a indoktrinaci, hrůzným povětrnostním podmínkám, nedostatku potravy a přísnému systému vojenské justice, jež vykonávala dozor nad popravou 15 000 německých vojáků. Bartov vytrvale zkoumá dopisy, diáře, vojenská hlášení a ostatní zdroje, jež ukazují, že Hitlerova branná moc (Wehrmacht) si osvojila ideu, že válka je obranou civilizace proti židobolševickému barbarství, válkou rasového přežití, kterou je třeba vést za každou cenu.