Žili v minulosti pouze „malí dospělí“? Existovalo vůbec dětství jako svébytná životní etapa? Stala se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století? Odpovědi na tyto a další otázky přinášejí přední domácí historici, archeologové a památkáři. Dokládají, že dívky a chlapci v českých zemích prožívali dětství podobně jako děti v dnešní době. Rozdíl však spočíval v životních podmínkách a nárocích, jež na ně kladla rodina či společnost. Dětský svět je i proto představován s ohledem na specifika jednotlivých sociálních vrstev při výchově, ochraně a péči o děti, případně v širokém spektru dobových textů a literatury o dětství. Nechybí ani bohatý obrazový doprovod, který ukazuje například hračky, oděvy i předměty každodenní potřeby od středověku až na práh osvícenství.
Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu
až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o
dlouhodobé studium původních archivních pramenů. Vojenský debakl Švédů z roku
1645 je představen jako pozoruhodné vyústění turbulencí třicetileté války. Na
jejím počátku se brněnská obec připojila ke stavovskému povstání a po bitvě na
Bílé hoře čelila tvrdým sankcím. I díky hrdinství svých obyvatel tváří v tvář
švédské přesile však Brno nakonec zvítězilo v soupeření s Olomoucí o pozici
jediného hlavního města Moravy.
Na počátku 17. století dávali reprezentanti předního jihočeského královského města Českých Budějovic ostentativně najevo, že jejich obec ztělesňuje jeden z pilířů katolicismu v nábožensky rozštěpeném království.
Koncem června 1618, nedlouho po vypuknutí povstání evangelických stavů, přitáhla k Budějovicím několikatisícová armáda pod velením Jindřicha Matyáše Thurna. Začal tím bezmála rok trvající boj o strategicky významnou pevnost při soutoku Malše s Vltavou.
Větší roli než ozbrojené střety sehrála v tomto zápase diplomacie. Vedle vyjednávání městských představitelů s obléhateli se odbývaly pozoruhodné konfrontace uvnitř obce, mezi stoupenci bezvýhradné věrnosti habsburské dynastii a příznivci kapitulantské politiky.
Výsledek budějovické kampaně z let 1618-1619 pak zásadně ovlivnil dění v celých Čechách na počátku třicetileté války.
Od samého počátku rebelie, jež se rozhořela v polovině roku 1618, považovali
reprezentanti vzbouřených českých evangelických stavů strategicky položené a
dobře opevněné České Budějovice za mocnou překážku prosazování svého
politického programu. Byli si velmi dobře vědomi jednoznačné početní převahy
stoupenců katolické církve mezi tamním obyvatelstvem a jejich naprosté
dominance v lokálních mocenských strukturách. A tak už 25. června 1618
přistoupil čelný stavovský vojevůdce Jindřich Matyáš hrabě z Thurnu a
Valsassiny k obléhání předního jihočeského královského města. Předcházela tomu
jednání s budějovickými reprezentanty, která měla být podle Thurnových
představ korunována otevřením městských bran. Místo toho však způsobila
politický rozkol uvnitř ohrožené obce: mezi většinou měšťanů prosazující
bezvýhradnou věrnost habsburské dynastii a konšelským sborem, v němž dočasně
převážily kapitulantské hlasy. Během budějovické vnitroměstské konfrontace
došlo k povážlivému otřesení autority vrcholného samosprávného orgánu, jehož
členové však nebyli sesazeni z konšelských postů. Několika lokálním politikům
se totiž podařilo městskou radu obratně převést do tábora jednoznačných
odpůrců stavovské revolty. Následující komunikace Budějovických s exponenty
vzbouřených stavů se vyznačovala ostražitým taktizováním, ze kterého
jednoznačně profitovalo královské město. Obléhatelé se nechali vmanipulovat do
sofistikované diplomatické hry, na jejímž pozadí promarnili reálné šance na
zdolání městských hradeb. O výsledku kampaně tak bylo rozhodnuto dříve, než
zápas o České Budějovice na podzim 1618 přešel do otevřených ozbrojených
střetů. Předložená kritická edice přináší unikátní soubor dokumentů, které se
vztahují převážně k období od června do září 1618. Tyto prameny dosud nebyly
uceleně zpřístupněny a obsahově vytěženy, ačkoliv svým významem dalece
přesahují lokální kontext českobudějovického dění. Zásadně přispívají k
hlubšímu poznání počátků české války, jež odstartovala sérii konfliktů, pro
které se posléze prosadilo označení třicetiletá válka. Představené písemnosti,
mezi nimiž má exkluzivní místo korespondence Budějovických se samotným
Jindřichem Matyášem Thurnem, vrhají nové světlo na dramatické události v
prvních měsících po pražské defenestraci z 23. května 1618. Přispívají tak k
hlubšímu poznání období, kdy se jižní Čechy staly exponovaným prostorem
soupeření mezi rebely a stoupenci habsburské dynastie. Tyto události do značné
míry předznamenaly neúspěch stavovského povstání a měly dalekosáhlé důsledky
pro další běh evropských dějin.
Kniha se zaměřuje na vývoj daňových systémů v raně novověké Evropě, přičemž se soustředí na Moravu a Brno v období přelomu 16. a 17. století. Autor zkoumá, jak tyto systémy přispěly k transformaci středověkých státních útvarů na moderní státy, a to na základě široké škály původních pramenů, jako jsou protokoly ze zemských sněmů, berní rejstříky a městské účetní knihy. V kontextu válečného tlaku osmanské říše se ukazuje, že bernictví bylo klíčovým zdrojem financování křesťanských armád. Kniha detailně mapuje moravský daňový systém, jehož vývoj byl poznamenán odlivem financí, změnami ve struktuře daní a byrokratizací správy veřejných financí. Zvláštní pozornost je věnována každodennímu životu obyvatel Brna, které čelilo rostoucí daňové zátěži a bylo využíváno jako základna pro protiturecké armády. Autor odhaluje nelegální daňové praktiky, které Brňané zavedli v reakci na neúspěšné snahy o snížení fiskálního tlaku. Analýza je zasazena do širšího evropského kontextu a doplněna bohatou bibliografií a obrazovými přílohami. Monografie obsahuje podrobný rejstřík a německé resumé.
Ve volném pokračování románu „Smrt budějovického hejtmana“ se Jeroným, hlavní hrdina příběhu, po smrti svého kmotra Kašpara Teindlesera vydává roku 1631 z Českých Budějovic na pouť do Svaté země. Během dobrodružství, o která tam není nouze, mu zachrání život krajan, s nímž naváže přátelství a s nímž se po návratu nechá naverbovat do armády Albrechta z Valdštejna. Ve vojenském ležení u Norimberku chce Jeroným v srpnu 1632 využít příležitosti setkat se tváří v tvář s intrikánem Pavlem Michnou z Vacínova, který mu před lety ve Vídni způsobil mnohé nesnáze...
Na konci června 1618 oblehne vojevůdce vzbouřených českých stavů Jindřich Matyáš Thurn České Budějovice. Vystrašení konšelé jsou připraveni otevřít rebelům brány. Připojení města ke stavovskému povstání však zabrání politický převrat zosnovaný hejtmanem budějovických císařských žoldnéřů Janem Aulnerem z Birkenfelsu… Neuběhne ani pět měsíců a Aulner je ve svém příbytku nalezen mrtvý. Podivné okolnosti hejtmanovy smrti se stávají předmětem diskrétního vyšetřování, které vede primátor Kašpar Teindleser.
Druhý svazek edice písemností z let 1526–1547, které jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni ve sbírce Historica Třeboň, v zásadě pokrývá quinquennium začínající rokem 1536 a končící rokem 1540.Tato práce zpřístupňuje materiál, který přispívá k poznání široce chápaných politických dějin příslušného období a dosud nebyl odpovídajícím způsobem editován. Jako součást zastřešujícího dlouhodobého vydavatelského projektu Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.–XVIII.illustrantia – Prameny k českým dějinám 16.–18. století je předložená edice celkově třetím z dosud publikovaných svazků jeho řady A – Vita publica, která se soustředí na písemnosti dokumentující „veřejný život“ společnosti raně novověkých českých zemí, tedy na prameny právních, politických, náboženských, jakož i hospodářských a sociálních dějin. S ohledem na mimořádnost tohoto souboru, kterému byl v roce 2000 přiznán status Národní kulturní památky (a který proto také podléhá zvláštnímu ochrannému režimu), přistoupil Státní oblastní archiv v Třeboni k jeho digitalizaci a elektronickému zpřístupnění v rámci svého Digitálního archivu.
