Orlíci na řece je další z knih z pera zkušeného autora. Podobně jako v předcházejících příbězích, věnovaných dětem, jsou i zde hrdiny mladí lidé, kteří se rozhodnou stát se vodními skauty. Příběh je zasazen do prostředí Orlické přehrady a nepostrádá napětí a romantiku.
Kniha "Kdo je kapitán Nik?!" pojednává o skupině mladých lidí, kteří se na základě zprávy od tajemného odesílatele vypraví na Dalšickou vodní nádrž a zažijí zde mnohá dobrodružství.
Knihu, kterou jste právě otevřeli, tvoří soubor dvaceti čtyř poetických pohádek. Jejich předchůdcem je úspěšný titul „Vojtíšek“, se kterým sdílejí téhož hlavního hrdinu a také půvab či velké porozumění pro dětský věk. V jistém ohledu se však od něj liší. Především tím, že jsou napsány a sestaveny s pevným záměrem. Na malé ploše, zdánlivě jednoduchými zápletkami se snaží přiblížit mladému čtenáři nejen krásu, ale též složitosti života a upozornit jej tak na nebezpečí, která v sobě skrývá. Svá poučení však nepodávají školometsky nebo mravokárně, nýbrž srozumitelnou, nenásilnou, čtivou a napínavou formou. Jak bylo řečeno, pohádky neusilují o povrchní vnější účin, o světlici, po jejímž výbuchu nastává větší tma. Jde jim především o rozšířené vnímání či bohatší prokreslení dětského světa, o rozvoj jeho představivosti, jež se zúročuje v dospělosti ve všech oborech lidské činnosti. Příběhy doprovázejí působivé obrázky od jihočeské výtvarnice Petry Šnokhausové, které celkový dojem pohádek umocňují a zároveň jim dávají hmatatelnou podobu, pro dětský věk tolik nezbytnou.
Hlavní hrdina Jan, kdysi slavný a obdivovaný malíř, tráví svá poslední léta v malém domku na samotě. Jen přátelství s básníkem Liborem přetrhává jeho pocit samoty a prázdnoty. Žije v přesvědčení, že svým sobectvím nevratně promarnil šanci na velkou lásku. Finanční tíseň jej donutí dát do aukce stěžejní dílo - akt mladé ženy, podmanivý obraz, který na diváky působí téměř magicky. Toto nelehké rozhodnutí překvapivě změní celý jeho dosavadní život.
Dobrodružný příběh čtyř sourozenců, kteří objeví tajemnou jeskyni. Knížka je vhodná pro starší děti.
Vojta, Luba, Milada a Liduška jezdí často s rodiči za babičkou a dědečkem do Loučné. Při jedné ze svých procházek objeví Luba cosi podivného - studnu přikrytou rezavou deskou s obrázkem "ploutvočlověka". S ostatními sourozenci se pak vydává do podzemí, aby společně zjistili, co je tam ukryto a není-li tam dokonce nějaký opravdový ploutvočlověk - vodník. Jejich výprava je značně nebezpečná, touha po odhalení tajemství je však silnější než strach.
Pohádková knížka Vojtíšek je jedinečným souborem 22 pohádek, ve kterých se běžný svět dítěte prolíná se světem divů a kouzel. Každá pohádka tu má svoji osobitost i pevné místo, čímž kniha získává na rozmanitosti a zároveń neztrácí celkový půvab a ráz.
Příběh o knížeti Miliduchovi, který roku 806 bránil vojsku Karla Velikého, aby prošlo podél Labe do Čech. Napínavým dějem prostupuje Miliduchův hluboký vztah ke své rodině, zemi a jejím lidem a také četná poselství do dnešní doby.
Podivné svědectví Václava Korce je kniha, která navazuje na nejlepší tradice literatury pro mládež a přitom nezůstává nic dlužna náročným požadavkům, kladeným na současnou moderní tvorbu. Samotný děj se neomezuje na běžnou zápletku, ale na skautském příkladu, zcela nenásilně, vštěpuje mladému čtenáři ty nejušlechtilejší lidské zásady. Dává mu také návod, jak prožít plnohodnotný život bez zbytečných výstřelků, které dospívání tak často provázejí. Příběh se odehrává na Liberecku a vystupují v něm skutečné osoby a reálie. Podobně pravdivá je i většina příhod z běžného skautského života.
Kniha je určena pro starší děti a mládež, ale mnohé řekne i dospělému čtenáři.
Pojednání Lubomíra Jaroše není velké rozsahem, nýbrž svým obsahem. Jeho „Nový
pohled na řízení tělesných dějů“ je objevem bez nadsázky převratného významu.
Snad poprvé se jejím prostřednictvím dostává veřejnosti ucelený pohled na
způsob řízení našeho těla, který zároveň zdůvodňuje nezastupitelný význam
vhodné životosprávy pro naše zdraví. Jak autor na mnoha příkladech dokládá, je
tomu tak proto, že základní řídící jednotkou našeho těla je trávicí trubice se
svými ústředími, a to nejen z hlediska vývojového, nýbrž i z hlediska
stávajícího. Všechny další ústroje jsou pak jen rozvinutými, zdokonalenými,
dílčí úkoly plnícími tkáněmi tohoto prvotního vícebuněčného orgánu, jehož
základním úkolem je zajistit tělu energii. Zároveň autor vyvozuje, že každý
tělesný či duševní jev, ať přirozený, nebo chorobný, musí mít svůj základ či
odraz v trávicím ústrojí.