Zuzana Thomová Livres

Období třicetileté války zanechalo mnoho archeologicko-numismatických pramenů, zejména v podobě depotů mincí, které byly majiteli ukryty a již nebyly vyzvednuty. Tyto depoty jsou často nalézány hledači s detektory kovů, což přináší nové cenné informace, ale také nenahraditelné ztráty, jako v případě boskovického depotu z roku 2010. Bošilecký depot se však tomuto osudu vyhnul, neboť byl objeven během archeologického výzkumu kostela sv. Martina v Bošilci. Díky duchapřítomnosti nálezce a archeologů je tento soubor mincí zachován v úplnosti a obsahuje podrobné nálezové okolnosti. To umožnilo provést přírodovědné analýzy, které odhalily unikátní zlomek cínového falza. Monografie shrnuje poznatky o bošileckém pokladu a vznikla ve spolupráci odborníků z archeologie, historie, numismatiky a přírodních věd. Obsahuje katalog mincí, který dokumentuje oběživo v jižních Čechách kolem poloviny třicátých let 17. století a zpřístupňuje celý soubor dalšímu bádání, neboť jeho informační potenciál je stále neúplně prozkoumán. Poděkování patří kolegům, kteří přispěli k publikaci, zejména Jiřímu Militkému, Miloslavu Pileckému a dalším, a také institucím, které finančně podpořily její vydání: Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích.

Českobudějovický kostel sv. Mikuláše byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., rozšířen byl v závěru 14. století a velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena působivá stanová střecha. Požár v roce 1641 a následná raně barokní přestavba poté zcela změnila vzhled stavby, která se v roce 1785 stala katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze. Kniha je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje dané stavby. Souhrn těchto informací posloužil mimo jiné jako podklad rekonstrukce proměn vnější podoby kostela (znázorněné formou 3D modelů) i jeho vnitřního vybavení. Z archivních podkladů byly rekonstruovány fragmenty příběhů mnoha desítek lidí, kteří měli v různých dobách s kostelem něco společného, a to nejen umělců, stavebníků či kněží, ale i budějovických měšťanů, kteří aktivně spoluutvářeli jeho podobu ve středověku, barokním období, osvícenských časech i v 19. a 20. století. 200 barevných a černobílých fotografií, mimo jiné 3D rekonstrukce podob kostela v jeho jednotlivých stavebních etapách