Ondřej Srba Livres

Na základě nejnovějších výzkumů text zachycuje jednotlivé historické etapy, včetně té nejslavnější - epochy Čingischánovy, která znamenala počátek dodnes trvající dějinné cesty mongolského národa. Mongolové si přes trvalé mezinárodní tlaky udrželi svébytnost a v důsledku demokratizace od konce 20. století však stojí před dvojsečným rozhodnutím, jak nadále směřovat mongolskou společnost s ohledem na tradiční styl života a zároveň na životně nezbytnou hospodářskou konkurenceschopnost.

Kniha popisuje moderní dějiny Vietnamu od 16. století do současnosti. Věnuje se rozvoji vietnamské státnosti v prekoloniálním období a svárům mezi dynastiemi Le a M?c a mocnými rody Tr?nh a Nguy?n. Po sjednocení za povstání dynastie Tây Son se nakonec v roce 1802 se zahraniční asistencí chopili moci Nguy?nové. Ti v druhé polovině 19. století podlehli tlaku Francie, která ve válce s Čínou získala nadvládu nad Vietnamem. Koloniální éra přinesla disproporční rozvoj, nárůst nespokojenosti a nacionalismu. Po 2. světové válce se Vietnam stal ohniskem válek o vliv západních států, SSSR a Číny. Obratnou politikou Vietnam obnovil lokální postavení a v citlivém poválečném období se modernizuje s důrazem na konzervativní konfuciánské hodnoty.

Rasiyan-u qumq-a (v novomongolštině Aršány chumch), Nádobka nektaru, je dlouhá didaktická báseň napsaná pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století v klasické mongolštině. Ve 317 dochovaných čtyřveršových slokách pojednává o řádu světa – normách správného chování dobové mongolské společnosti – a základních konceptech tibetského buddhismu a reflektuje představu harmonického propojení náboženství a světské vlády. Báseň z pera bezejmenného literáta navazuje na odkaz Čojdži Odsera (14. stol.), zakladatele mongolské buddhistické literatury, a je významným původním dílem z tradice mongolské mudroslovné poezie, k jejímž základním kamenům patří překlad Sakjapanditovy Pokladnice modrých rčení. Kniha obsahuje úvod, komentovaný překlad, transkripci a faksimilii jediného známého rukopisu tohoto díla.

Publikace poskytuje zájemcům o klasické mongolské písmo podklady k seznámení se s grafickým vývojem rukopisného mongolského písma v období, z něhož pochází většina zachovaných literárních i archivních památek, tj. z období 17. století až první poloviny 20. století. Úvodní část obsahuje uvedení do problematiky vývoje mongolské rukopisné knihy z hlediska vnější podoby rukopisů a kodikologie a chronologizaci paleografického vývoje písma v rukopisech neúřední povahy. Praktická část čítanky obsahuje 37 ukázek z rukopisů od poloviny 17. století do dvacátých let 20. století. Zařazeny jsou rukopisy známých děl mongolské klasické literatury, které doplňuje několik naukových buddhistických textů. Ukázky obsahují faksimile rukopisného textu, transkripci, český překlad, pomocný slovníček a ve vybraných případech komentář k paleografickým zvláštnostem rukopisu. Všechny zařazené rukopisy pocházejí z českých sbírek (Zdroj: FF UK).

Kniha popisuje dějiny dvou původních civilizačních okruhů na území Vietnamu, na severu vietského vyvíjejícího se pod vlivem Číny a na jihu okruhu austronéských hinduizovaných Čamů tvořících seskupení nezávislých lokálních center. Zatímco vývoj vietské státnosti vyvrcholil v 15. stol. vytvořením centralizované říše, nejednotní Čamové museli nadále ustupovat expanzi Vietů. Při chronologickém výkladu založeném na vietnamských a čínských kronikách jsou sledovány hlavní vývojové tendence: přechod od tisícileté čínské nadvlády, kdy byli Vietové přirozenou okrajovou součástí čínského politického okruhu i kosmopolitní synkretickou křižovatkou jihovýchodní Asie, k samostatnosti za dynastií Lý, Tr?n a Le či mocenské posuny od buddhistické sanghy k vojenským vládcům a neokonfuciánské civilní správě.