Je to príbeh troch umelcov z Východnej Európy, ktorí sa pokúšajú uchytiť ďaleko od domova, na chladnom Islande. Kniha, venovaná pamiatke skladateľa a huslistu Szymona Kurana, opisuje ich umelecké a duchovné hľadanie. Je to striedavo poetický, komický a dojímavý príbeh o priateľstve, láske, šialenstve a smrti.
Dva emocionálne silné príbehy dvoch odlišných ľudí žijúcich v inej dobe, no v rovnakej krajine, ktorí túžia po obyčajnom ľudskom šťastí. V dvoch prepojených novelách Rózin dom a Krýsuvík približuje poľský spisovateľ Hubert Klimko-Dobrzaniecki islandské prostredie z pohľadu Stredoeurópana. Rózin dom je dojímavé, osobne zaujaté rozprávanie o starobe a umieraní v jednej z najbohatších krajín sveta. Krýsuvík možno považovať za prostú ušľachtilú severskú baladu o budovaní domova, založení rodiny a osude, ktorý zasahuje do ľudskej cesty za šťastím.
Soubor originálních povídek nejčeštějšího polského spisovatele současnosti. Dentista Tannenbaum si otevřel řeznictví, fotograf Agapito ukradl zebru, profesor Leon emigroval na rogale do Broumova a v Bieltexu se zjevila Matička přesvatá… Povídky Klimka-Dobrzanieckého vyprávějí o lidech z dolnoslezského města Bielawa, z kraje při polsko-českých hranicích, kde bylo tak snadné stát se bláznem. Po staletí tu nežili Poláci, Češi ani Němci, ale Naši a mluvilo se „po naszym“. Dvacáté století však staré pořádky postavilo na hlavu. Češi se uzavřeli na druhé straně hor, místo odsunutých Němců přišli Poláci z východu, Ukrajinci i Řekové a snažili se po svém přežívat v podmínkách reálného socialismu. Sám autor, rodák a jeden z těch smutných bláznů, jako by psal kroniku tohoto koutu Slezska, své „Slezské písně“ naruby.
Autor novely Samota pracuje v bielych rukavičkách so zbíjačkou – materiál, ktorý roztĺka, fŕka nevyberavo na všetky strany, betón konvencií, betón zmechanizovaných vzťahov, betón zatvrdnutých tradícií a povier sa drví a drobí, odkrýva citlivú existenciálnu dreň individuálneho ľudského osudu vystaveného spočiatku chlácholivému, no postupom času čoraz ničivejšiemu pôsobeniu osamelosti. Hlavný hrdina sa v sebalikvidačnom (a tým paradoxne sebazáchovnom) úsilí pokúša hľadať záchytné body svojej samotárskej, do veľkej miery egoistickej životnej púte a len postupne začína chápať, že skutočnú oporu môže nájsť iba v spojení s druhým človekom...
Dá se o spletitých polských dějinách psát v hrabalovském duchu? Toto je příběh Tondy Baryckého a zároveň historie Polska minulého století v kostce. Další úspěšná próza Huberta Klimka-Dobrzanieckého, polského spisovatele originálního rukopisu i nátury, je příběhem o nuceném vysídlení a novém životě ve světě, který předtím museli opustit jiní. Historií jednoho života, který převrátila naruby druhá světová válka a poznamenaly temné stránky polsko-ukrajinských dějin. Upozornění: Četba knihy se nedoporučuje osobám trpícím nedostatkem smyslu pro humor!