Martin Brabec Livres

Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností, odcizených kánonů, i mimolidské estetiky, které v současném diskurzu rezonují. V kontextu těchto probíhajících debat chceme vznést následující otázky: Jakým způsobem můžeme, tváří v tvář společenským výzvám i širému prostoru dalekého vesmíru, smysluplně působit? Jak odhodit pouta současnosti? Jaké jsou možnosti a podmínky spekulativního a akceleracionistického diskurzu, a jaké výsledky můžeme od takového projektu očekávat? Toto je smysl Reinventing Horizons. The current state of accelerationist philosophy increasingly appears to serve as a point of coalescence for various attempts at redefining diverse potentialities, estranged objectivities and inhumanisms which circulate the contemporary discourse. We attempt to add to these discourses by asking the following questions. What can we do within the confines of present conditions, while facing these challenges, agencies and vast spaces beyond? How can we unbind the shackles of the present? What are the possibilities and conditions of speculative and accelerationist discourses, and what are the investments and aspirations for such an endeavour? That is what we mean by Reinventing Horizons.

Hrdinové a hrdinky protihitlerovského odboje v rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Galerie osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu, je více než rozlehlá. Vstupte do ní prostřednictvím rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem – portréty jednotlivých hrdinů a hrdinek jsou založeny na svědectvích a fotografiích sesbíraných v průběhu mnoha desítek let. Rozhovor, jejž vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, je zároveň sondou do rozmanité a často napínavé práce historika. Rozhovor, který s historikem a předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, se točí okolo nespočetných osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu. Eduard Stehlík se desítky let věnoval zachycování jejich svědectví a je proto osobou z nejpovolanějších k tomu představit tyto hrdiny a hrdinky. Rozhovor je zároveň sondou do práce historika, ukazuje její krásu a mnohotvárnost. Knihu doprovázejí portrétní medailonky vybraných postav.

Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy. Používají při tom postupy globálních studií, oboru pracujícího na pomezí dlouhodobě rozvíjených disciplín, jako je filosofie, sociologie, politologie nebo kulturní antropologie. Cílem publikace je kritické posouzení politických, sociálních, kulturních a dalších aspektů soudobé globalizace, které bezprostředně souvisejí s proměnami vědění a učení.

Pozapomenuté osudy, nedořešené zločiny i tajemství, která stále čekají na svá odhalení. Publicista Martin Brabec s pomocí zkušených historiků, badatelů a pamětníků pátrá v archivních dokumentech, dohledává dávná i současná svědectví a rekonstruuje příběhy spojené s Čechy a druhou světovou válkou. Připomíná například megalomanské nacistické plány na přestavbu Prahy na nacistické město budoucnosti, líčí dramatické osudy slavného generála Ludvíka Krejčího či loutkáře Josefa Skupy, jehož hry se Spejblem a Hurvínkem byly pod drobnohledem zpravodajské služby. Přibližuje také dnes už téměř zapomenutý masakr stovek volyňských Čechů v obci Český Malín či odhaluje nejčastější mýty a legendy spojené s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Hrdinové, jejichž příběhy fascinují i po více než osmi desítkách let. Zločinci, kteří unikli spravedlnosti, i oběti, na něž se už téměř zapomnělo. Publicista Martin Brabec pátrá v archivech a spolupracuje s předními historiky i regionálními badateli, aby oživil pozapomenuté příběhy z období takzvaného protektorátu Čechy a Morava. Na základě studia stovek stránek dobových svědectví a záznamů ze soudního procesu například rekonstruuje jedinečný příběh nacistického lovce českých okultistů, který přivedl řadu lidí na smrt, ale byl také svědkem záhadných událostí. Připomíná jednu z posledních masových vražd na konci války, kdy v obci Lejčkov a v jejím okolí zemřely desítky nevinných lidí, aniž bychom dodnes přesně věděli, proč k tomuto zločinu došlo. Vrací se k výsadkové operaci TUNGSTEN, o níž měl před 20 lety možnost si povídat s jejím velitelem generálmajorem Rudolfem Pernickým. A například také podrobně přibližuje odbojové aktivity spojené s ministerským předsedou protektorátní vlády Aloisem Eliášem, a to na příběhu jednoho z jejích hlavních – a přesto dnes zapomenutých – aktérů, diplomata Huberta Masaříka.

Tato publikace pojednává o nepodmíněném základním příjmu, který se stává stále více diskutovaným tématem jak mezi vědci, tak mezi občany a politiky, kteří je zastupují. Téma se stále více dostává také do masových médií v mnoha zemích světa. Tato publikace seznamuje se základním příjmem pomocí představení hlavních argumentů a experimentů se základním příjmem v Evropě, Amerikách, Africe i Asii. Základní příjem přináší možnost zásadní civilizační změny pro všechny, včetně České republiky.

Není dnes svoboda vědeckého poznání a univerzitní výuky anachronismus, který neobstojí v konfrontaci s potřebou moderního řízení a marketinku vědy? Potřebuje dnes ještě veřejná diskuse občanů, aby do ní vstupovali vědci, nebo záleží jen na práci imagemakerů a marketérů? Jsou společenské vědy zaostalé a mají co říct dnešku? Jak provozovat kritickou reflexi společnosti v nebezpečných časech válek hybridních, studených i horkých? Tyto a další otázky diskutují texty českých a slovenských filosofů a sociologů. Obsahuje překlad dvou klasických textů, ke kterým se přes sto let stále vrací diskuse o akademické svobodě: O vnitřní a vnější organizaci vyšších vědeckých institucí v Berlíně Deklarace principů Americké asociace univerzitních profesorů