Marek Fikar Livres

Básník a překladatel Ladislav Fikar, který byl jako nakladatel „dobrým andělem jiných autorů a jako dramaturg spolutvůrcem české filmové „nové vlny“, vydal za svého života jedinou sbírku veršů – Samotín. Když v roce 1975 zemřel, zapsal si Jan Zábrana do deníku, že je to „jedna z nejkrásnějších knih české poezie“. Ale co předcházelo její překvapující zralosti, kde pramenila Fikarova ohromná něha i plachá jemnost, a nakolik bylo jeho básnické mlčení mlčením definitivním? Odpovědi na tyto otázky naznačuje knížka Pod čarou, výběr z juvenilií a básní nezařazených do Samotína a cyklu Kámen na hrob, tedy veršů, které jsme už v naší edici Versus připomněli. Edice Versus.

Výborem Díváme se na paty větru…, který připravil Marek Fikar, připomínáme sté výročí narození jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Knížky „sladkého“ pěvce chudoby, lásky a Prahy napsané po delším odmlčení v šedesátých letech byly ve své době zjevením jakéhosi nového básníka, který se náhle rozepsal pod starým jménem. Zprozaičtělého, zmoudřelého, dozrálého.

Sbírka Dny v roce, básnická část denních záznamů Jiřího Koláře od 16. února 1946 do 15. února 1947, vyšla těsně po únoru 48 a nadlouho (nejméně na 8 let, a i poté směl Kolář publikovat jen velmi omezeně) byla jeho poslední vydanou knihou. Prozaická část těchto záznamů – Roky v dnech – už zůstala v korekturách. Básníka, který kráčel po nových, neprobádaných cestách poezie, který si bral na pomoc každodenní lidskou řeč a prohlašoval, že nepředvídatelné není vymyšlené, vyfantazírované nebo vysněné, ale bezmezně skutečné, básníka, v jehož verších se svářely protiklady a sráželo všední se vznešeným a který předvídavě napsal 15. února 1947 „Svět jako by se zmítal…/ v jediné touze po svobodě, / jejíž slunce zašlo / pravděpodobně do konce tohoto století“ – tohoto básníka a posléze výtvarníka, odsouzeného tehdy k zapomnění a kriminálu, navzdory nouzi žijícího moderním uměním a neúnavně hledajícího nový umělecký výraz, však nezlomilo nic; dnes je jednou z úhelných postav české poezie a výtvarného umění. Vybral a uspořádal Marek Fikar. V tomto uspořádání 1. vyd.