Tato nová kniha 10 původních pohádkových příběhů známých českých a slovenských osobností je určena pro všechny, kteří milují svět mystérie a fantazie. Kniha je dvojjazyčná a obsahuje i anglický překlad. Zakoupením pohádkové knihy pomůžete nadaci Rakovina věc veřejná - nadace pro výzkum rakoviny naplňovat její poslání, kterým je podpora výzkumu v boji proti zákeřné nemoci.
The text discusses various contributions related to architectural restoration and cultural heritage in the Czech Republic, focusing on notable projects and studies from 2008 and 2009. František Vícha examines the rehabilitation of a building in Jihlava from a preservationist's perspective. Martina Veselá and Petr Severa detail the restoration of a baroque bridge in Žďár nad Sázavou, including its sculptural decorations. Josef Unger highlights the Tasovská rotunda, while Ivan Minář explores the work of rural facade restorers in the Vysočina region during the 19th century. Marek Fajman addresses the challenges of restoring folk architecture in Vysočina, and Božena and Tomáš Vícha discuss contemporary issues in the village heritage zone of Boňov. They also reflect on the history of a monastery and its collections in Nová Říše. Petr Koukal focuses on the restoration of organs in Jinošov, while Roman Svoboda discusses the temple cooperative for Czechoslovakia in Pelhřimov. Ondřej Vícha presents insights into UNESCO World Heritage in Vysočina. In 2009, Alena Skrabanek analyzes the architecture of Renaissance chateaux in Uherčice and Telč, and Lenka Benešová examines a wall painting in Žďár nad Sázavou. Ivan Minář attempts to reconstruct the stucco decorations of houses in Vojslavice, while Pavla Svobodová studies Jesuit architecture in Telč. Finally, Petr Severa addresses the sculptural decoration of the bridge in Žďár nad Sázavou,
„Pane Koukale, vy mi nerozumíte. Máte s největší pravděpodobností rakovinu a ještě dnes vás budeme operovat.“ Tahle věta převrátila badmintonistovi Petru Koukalovi život naruby. Měl rozjetou kariéru, plánoval, jak bude vozit medaile z velkých turnajů, ale místo toho ležel za pár hodin na operačním sále. Ve 24 letech mu lékaři objevili rakovinu varlat. Bál se o život a v tu chvíli ho ani nenapadlo, že má před sebou ještě dvě olympiády. A že při slavnostním zahájení jedné z nich dokonce ponese českou vlajku. Upřímný pohled do života profesionálního sportovce. Nejen o zákeřné nemoci, ale také o protloukání se světem okrajového sportu, kterému se spolužáci ve škole smáli. Příběh plný dřiny, emocí, naděje i svatby s nejlepší českou biatlonistkou, kterou od vztahu s ním mnozí zrazovali. Koukal otevřeně promlouvá nejen o boji s rakovinou, ale i o soukromí a rovněž o dopingu nebo sázení ve světě badmintonu.
Pavel Macků Nejstarší stavební dějiny poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou do zrušení kláštera Martina Veselá Jemnice - město s bohatou historií Pavel Borský Stavební vývoj radnice v Telči Petra Flokovičová Červená Řečice - osudy sídla pražských biskupů Petra Flokovičová Jihlava-Helenín: život továrníka v údolí řeky Jihlavy Pavel Macků Kostel sv. Víta v Zahrádce pohledem archeologie. Malý příspěvek k dějinám pohřbívání na Vysočině Ivan Minář Motiv kalichu ve výzdobě venkovských staveb na Vysočině Zuzana Křenková Nově nalezená malba v bývalém kostele františkánů observantů v Jemnici a její slezské východisko Petr Koukal Johann Georg Herman a jeho zrestaurované varhany v poutním chrámu na Chlumku v Luži Silvie Jagošová Stará škola v Horní Bobrové Lucie Bláhová Instalace nové návštěvnické trasy na zámku v Žirovnici Lukáš Gregor, Irena Tobiášková Náměšťsko očima hraběte Jindřicha Haugwitze Lucie Bláhová, Jana Petrová Výchova šlechticů. Sezónní výstava na II. prohlídkové trase jaroměřického zámku
Publikace se zaměřuje na varhany dvou nejvýznamnějších barokních varhanářských škol českých zemí, které jsou považovány za vrchol barokního varhanářství a významně reprezentují českou kulturu v evropském kontextu. Kromě řemeslných a výtvarných kvalit těchto varhan se autoři věnují také jejich unikátní zvukové charakteristice, která se odlišuje od ostatní dobové produkce. Dosavadní výzkum se většinou soustředil na hudebně historické aspekty, což tato publikace vyvažuje novou terénní dokumentací 14 nástrojů, zaměřenou na zvukotvorné faktory. V příloze jsou uvedeny výsledky dokumentace píšťalového fondu několika významných varhanářů. Průzkum odhalil dosud nezkoumané parametry, jako jsou nálitky na píšťalových jádrech, které jsou pro obě školy typické. Akustická měření potvrdila vliv těchto nálitků na zvuk. Publikace přináší také spektrografický průzkum složení materiálu kovových píšťal a srovnávací analýzu s nástroji z jiných zemí. Výsledky naznačují, že nejstarší nález nálitků pochází z českého území, což otevírá nové možnosti pro další výzkum. Celkově publikace prohlubuje naše znalosti o zvukových ideálech obou škol a přináší cenné údaje o akustických parametrech a materiálním složení píšťal.
Kniha představuje první monografii o dějinách hudebního ladění varhan v českých zemích. Donedávna byla tato problematika něčím natolik samozřejmým a daným, že se o ní ani nemluvilo. Stále totiž převládá představa, že dnešní ladění se používalo odjakživa a nikdy jinak. Přitom současná výška ladění byla oficiálně přijata až v roce 1939 a celá staletí předtím se naopak používaly zcela jiné normály. Ještě složitější situace panuje v povědomí o druhé oblasti ladění - o takzvaných hudebních temperaturách. Celkový záběr knihy je však širší – vedle výsledků vlastního výzkumu přináší řadu poznatků, které mohou zajímat i nespecializované čtenáře. Dozvědí se například, jak známý anglický cestovatel Charles Burney zostudil vídeňské a vyzdvihl české varhany, na jaké místo v Itálii se vlastně dostal Bohuslav Matěj Černohorský a další zajímavosti. Jak autor dokládá, výsledky výzkumu se dají aplikovat při interpretaci staré české hudby, při restaurování varhan, při výuce hudby atp.
Varhany v sobě snoubí dovednost a krásu uměleckého řemesla a monumentálnost zvuku, kterým je tento nástroj schopen vyplnit v podstatě jakýkoliv prostor a dodat mu tak další rozměr vnímání. Každý nástroj je originál, je přizpůsobený konkrétnímu prostoru, se kterým je pevně spjat, v ideálním případě navždy. Varhany a varhanní zvuk k sobě neodmyslitelně patří. Bez tohoto dokonalého spojení něčeho hmatatelného a něčeho nehmotného by vlastně neexistovala varhanní hudba a je potřeba důsledně chránit obě roviny. Proč je stále tento nádherný nástroj opomíjen, přestože varhanní koncerty patří k velmi oblíbeným kulturním akcím? Je to dáno náročností a komplikovaností obnovy varhan? Nebo s tím spojenými většími finančními nároky na restaurování nástroje? Nebo jsme snad již zapomněli na nezastupitelnou roli hudby v kostelech a kaplích? Na všechny tyto otázky se pokouší odpovědět publikace Petra Koukala a Zdeňka Otčenáška Problematika restaurování varhan.
ODBORNÉ ČLÁNKY Jan Beránek zkoumá čtyři životní etapy panského sídla v Červené Řečici, zatímco Pavel Macků se zaměřuje na archeologický výzkum kostela sv. Víta v Zahrádce z roku 2012. Petra Flokovičová porovnává Budišovský a Baťův průmyslový komplex v Třebíči-Borovině. Silvie Jagošová analyzuje architekturu na přelomu 19. a 20. století ve Žďáře nad Sázavou. Božena a Tomáš Víchovi diskutují o péči o sochařské památky v exteriéru, zatímco Lenka Brychtová se věnuje Božím mukům v Telči. Kristýna Bulínová se zabývá vyobrazením Desatera v kostele sv. Jakuba v Jihlavě, a Zdeňka Míchalová se zaměřuje na zaniklé nápisy v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Ivan Minář popisuje dílo rodiny zednických mistrů Benců v horním Posázaví, a Martina Gregorová zkoumá ohrožené památky v Kraji Vysočina. Ondřej Vícha se věnuje ochraně krajiny Vysočiny v mezinárodněprávních souvislostech. AKCE OBNOVY Jan Bazala popisuje rekonstrukci usedlosti čp. 30 v Radkovicích u Hrotovic, zatímco Silvie Jagošová se podílí na opravě krovu a střechy farní budovy v Nížkově. Petra Šperlová se zaměřuje na starou synagogu ve Velkém Meziříčí. Další projekty zahrnují obnovu fasády školy v Novém Městě na Moravě a statické zajištění kostela sv. Jana Křtitele v Rokytnici nad Rokytnou. Lenka Brychtová se věnuje Rynárecké bráně v Pelhřimově, a Silvie Jagošová repase dveří a oken v kostele sv. Máří Magdaleny v Olešné. ZPRÁVY Jana Dostálová informuje o dva
