Kniha mapuje dějiny filmové scenáristiky v českém prostředí od němé éry až do poloviny 20. století. Přibližuje, jak se proměňovaly role i scenáristické postupy samotných autorů a autorek, a představuje psaní pro film jako tvůrčí proces s vlastními pravidly, osvědčenými postupy i neformálními hierarchiemi. Zároveň ukazuje na jeho kulturní a mezioborové přesahy a zdůrazňuje, že bez pochopení fenoménu scenáristiky nebude obraz dějin kinematografie nikdy úplný.
Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem. Předkládaná kniha mapuje kulturně specifický proces vzniku a velmi spletitého institucionálního vývoje archivu, a zároveň přibližuje způsoby, jimiž generace filmových archivářů naplňovaly poslání shromažďovat, vědecky zpracovávat, uchovávat a znovu zpřístupňovat filmy a další dokumenty svědčící o minulosti kinematografie a dějinách vůbec. V jednotlivých kapitolách objasněné problémy – ať už se týkají proměn akviziční politiky, podob informačního systému, metod ochrany archiválií nebo forem jejich dalšího využívání, obecně každodenní praxe spojené s péčí o kulturní dědictví – jsou nahlíženy v souvislostech s politickými, ekonomickými a technologickými změnami, které v průběhu 20. století ovlivňovaly českou společnost a zároveň formovaly její vztah k historii, nejen té filmové.
Učební text pro posluchače 3. lékařské fakulty UK. V prvním díle autoři popisují základní biochemické dráhy se zaměřením na energetický metabolismus. Důraz je kladen na pochopení regulace a vzájemné integrace metabolických drah, které jsou probírány na celulární úrovni i v celotělových souvislostech.
Bryan Sykes, scientifique mondialement connu pour ses recherches sur l'ADN et professeur de génétique à l'Université d'Oxford, nous fait partager, avec clarté et humour, une extraordinaire découverte. Déjà célèbre pour son identification de l'Homme des Glaces et des Romanov, il nous révèle ici que nous descendons tous de sept femmes de la Préhistoire. Voulez-vous savoir qui est notre lointaine ancêtre Héléna, la Pyrénéenne ; Yasmine, la Syrienne ; Katrine, la Vénitienne ; Tara, la Toscane d'Europe du Nord ; Ursula, la nomade ; Velda, l'Espagnole de Finlande ; ou bien Xénia, la Caucasienne ? Cet ouvrage, qui repose sur des recherches scientifiques du plus haut niveau, nous montre comment le patrimoine génétique de chacun d'entre nous s'est transmis au cours des âges, sans altération majeure, par la lignée maternelle. Au-delà de ce jeu de piste fascinant et de cette invitation à retrouver la trace de nos origines, Les Sept Filles d'Eve révolutionne de façon radicale l'histoire des migrations humaines et notre conception de la Préhistoire, ouvrant ainsi des perspectives immenses à la science de demain
