Kniha shrnuje a završuje výsledky autorova mnohaletého, ba celoživotního bádání na poli biblické onomatologie. Správné porozumění významu biblických jmen skýtá hlubší vhled do textu a tím může podnětně ovlivnit jeho interpretaci. [předmluvu napsal Jaroslav Olivierus ; autorská spolupráce Robert Řehák]
V této populárně-naučné knize, první svého druhu v českém jazyce, podává Jaroslav Oliverius soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury. Sleduje ji od prvních dochovaných kasíd básníků předislámské Arábie (6. století n. l.) až do konce islámského středověku (18. století). Pozornost věnuje všem druhům a žánrům arabské literatury — poezii, próze, výpravným dílům historickým, geografickým, cestopisným a filozofickým a neopomíjí ani bohatou lidovou literaturu s jejími rozměrnými epickými skladbami — lidovými a rytířskými romány i pohádkami a historkami Tisíce a jedné noci. Zároveň však chce také čtenáře provést světem literatury a jejích tvůrců. Proto uvádí každou epochu nástinem historického vývoje, dobového pozadí s jeho společenskými a kulturními reáliemi a snaží se vykreslit podle dochovaných zpráv portréty literátů a jejich životní osudy. Výklad často ilustruje ukázkami z poezie i prózy. Obsahuje Rejstřík osobních jmen. Prof. PhDr. Jaroslav Oliverius (1933) pracuje v Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednáší klasickou a moderní arabskou literaturu a vede kursy arabského jazyka. Na oboru hebraistika vyučuje biblickou hebrejštinu a aramejštinu.
Skriptum podává zevrubný výklad o moderních literaturách arabského Východu od jejich počátků v 19. století až do současnosti, sleduje literární vývoj v Egyptě, Sýrii, Libanonu, Palestině, Iráku a Súdánu a zahrnuje též významnou tvorbu syrsko-palestinských emigrantů v USA. Nejvíce místa je věnováno egyptské literatuře. Výklad se zaměřuje na postižení základních faktorů vzniku moderních literatur arabského Východu a určujících tendencí jejich vývoje, zvláště se zřetelem k jednotlivým druhům a žánrům. Průběžně si všímá stále diskutované otázky vztahu starého a nového, tj. podílu vlastního kulturního odkazu a vnějších, cizích vlivů, a s tím spjatého opakovaného úsilí o zachování vlastní kulturní identity a vytvoření autentické, svébytné arabské literatury. Probíraná díla charakterizuje hlavně po tematické stránce, ale pozornost věnuje i tvárných prostředkům, vývoji tvůrčí metody jednotlivých autorů a jejich názorovému profilu.
Učebnice moderní spisovné arabštiny určená primárně pro studenty vysokých škol v oboru arabistika, jež předpokládá nezbytně pravidelnou spolupráci s učitelem.
Syntaktická cvičení jsou pojata jako vysokoškolský učební text, ale mohou posloužit zároveň i všem zájemcům z řad posluchačů jazykové školy nebo jiných kursů moderní spisovné arabštiny. Předpokládají spolehlivou znalost ortografie a morfologie moderní spisovné arabštiny a jsou proto určena pokročilejším studentům.
Učebnice je pokračováním I. dílu gramatiky spis. jazyka s větším přihlédnutím k syntaxi moderní spisovné arabštiny. Určena pro pokročilé studenty.
Kniha Kalíla a Dimna, v Evropě již dávno známá pod názvem Bidpájovy bajky, jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších literárních památek starého Východu a pokladnice životní moudrosti Indů, Peršanů a Arabů, má své trvalé místo mezi díly světové literatury. Pochází z Indie a jejím základem se stala staroindická sanskrtská sbírka mravoučných příběhů a moudrých průpovědí Pančatantra (Pět knih), sepsaná kolem roku 300 n.l. Ve 2. polovině 8. století ji přeložil do arabštiny vynikající literát perského původu Abdalláh ibn al-Muqaffaa Tato kniha je tradičně považována za sbírku bajek, avšak definici bajky odpovídají jen některá její vyprávění. Jiná lze nazvat spíše podobenstvím, poučným příběhem nebo úvahami filozofického a etického rázu. V jeho základním rámci filozof Bajdabá (Bidpáj) odpovídá na dotazy krále Dabšalíma týkající se různých stránek lidské povahy a vztahů mezi lidmi a dává mu rady a pokyny, jimiž by se měl řídit spravedlivý panovník.
