Jitka Hanušová píše své verše opravdu bez zbytečných formalit. Dává totiž přednost střídmému a lakonickému stylu, jenž zkratkovitě vyjadřuje básníččino sepětí s prostorem, jímž proplouvají její doteky se světem. Tyto kontakty jsou někdy prchavými vzpomínkami (viz úvodní báseň věnovaná autorčině babičce), jindy zase úvahou nad tísnivými situacemi, nad životem bez perspektivy, jenž může uschnout a zkrabatí. I přesto se však tato nejistota prolíná s nadějí, s modlitbou, aby člověk mohl zase zplna rozpažit ruce. Citové vazby v autorčině syrově smyslném podání se ovšem nerodí lehce a ústí v závěru do přesvědčení, že nemožno donekonečna uléhat / do tlejících zbytků / nevydařených vztahů.
Rózinka je malá holčička s velikou fantazií. Představte si, jaké má v pokojíčku schované poklady! Tak například čarovný prstýnek, který ji může přenést, kam si bude přát, divotvorný prášek a několik princeznovských korun s kouzelnou mocí. Potřebuje je, když musí rozlousknout nějaký oříšek. A to se stává docela často. Má ještě malého brášku, a tak bývá maminka někdy unavená. Pomůže Rošťandě Koruna nápadů, když se maminka opravdu dopálí?
První díl autobiografické trilogie z Helsinek. Román odehrávající se ve čtyřech dnech, a přitom během několika desetiletí. Po náhlé smrti otce se žena středního věku vrací ve vzpomínkách do dětství, které prožila ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století. Otcova odměřenost a komunistické ideály, matčina nespoutanost a bezstarostnost, svérázné tety, první lásky, ale i rozporuplné pocity ze sebe samé a zárodky hledání vlastní identity. Holčička, která chtěla být klukem, se stává pozorovatelkou vlastního života. Z okouzlujících, radostných, snových, ale i jadrných a melancholických střípků skládá Saisio jedinečnou a mnohovrstevnatou mozaiku, v níž se stírají hranice mezi vyprávěním, vzpomínkami a skutečností.
Pustý ostrov a na něm tajuplný zámek plný duchů, obrazů a podivných hostů. Když kapitán Orkolora pozve na své honosné sídlo jako vystřižené z filmového hororu příbuzné a známé, aby společně strávili letní dovolenou, dospívající osiřelá Agnes ještě netuší, že ji tu čeká nejen první pusa, ale i celé klubko záhad.
Co taky čekat od místa, kde vám postele stelou bezejmenná trojčata a kde se po chodbách promenádují lišky? Jenže pobledlá dívka s prořízlou pusou a našpicovanýma ušima se jen tak něčeho nezalekne a každému se dostane na kobylku, i když přitom občas odhalí něco, co by snad ani vědět nechtěla. Protože na Orkolorově ostrově straší nejenom na zámku, ale taky někomu pořádně ve věži.
Komiks Agnes a sedmý host rozhodně nezapře svůj severský původ. Barvy jsou chladné a humor černý jako půlnoc. Ale jeho naoko otrlou, v duši však citlivou hrdinku si zamilujete dřív, než řeknete... spiritismus
Zapomeňte na hygge a lagom, usrkáváním čajíčků a s dekou z modrožlutého obchoďáku blaženosti nedosáhnete.
Finové, jeden z nejotrlejších národů severu a podle aktuálních průzkumů nejšťastnější lidé na světě, konečně odhalili své tajemství spokojeného života. Až přijdete večer z práce, nalijte si ten nejlepší alkohol, co doma najdete. A abyste si udělali pohodlí, klidně se svlékněte do spodního prádla.
Nikdo vás neuvidí a třeba se vám po třetí skleničce vrátí elán, o který jste za celý den přišli. A kdyby se vám to samotářské popíjení náhodou vymklo z ruky, tak vězte, že i kocovina jednou skončí a nakonec se budete cítit jako znovuzrození.
Stejně jako po sauně nebo plavání mezi ledovými krami. Z finského kalsarikänni, tedy opíjení se doma v negližé, se stává celosvětový fenomén, jenž se vysmívá všem marketingovým tahům prodávajícím radostný pocit společně s nábytkem nebo vonnými svíčkami. Teprve tohle je ta pravá, vysokoprocentní Skandinávie.
Deset dýmek – deset příběhů. Mrazivý příliv ve Fjordu Mrtvého muže vynáší na břeh dýmky z různých koutů světa. Každá dýmka je opředena vlastní historií, která čtenáře zavádí do carského Ruska, na dalekou Sibiř, ale také do předválečného Berlína nebo na pobřeží jižní Afriky či Ameriky, do prostředí brazilských favel, berberských kmenů, ruských nevěstinců, ale i carské rodiny. V jednotlivých částech se objevují postavy z autorčina předešlého románu Porodní bába, historické osobnosti jako Roald Amundsen nebo Rasputin, záhadné bytosti jako Písečná žena, lidé na okraji společnosti, vyvrhelové, mrzáci. Katja Kettu opět svým podmanivým poetickým jazykem vypráví příběhy plné nespoutané vášně i přátelství na pozadí krutých osudů, v nichž nakonec přesto nechybí jiskra naděje.
Zwischen Traum und Wirklichkeit, wild und zugleich poetisch erzählt Jahrzehnte nach dem Verschwinden ihrer Mutter Rose kehrt Lempi in das Reservat in Minnesota zurück, in dem sie aufgewachsen ist. Ihr Vater Ettu hat zum wiederholten Mal Rose bei der Polizei als vermisst gemeldet – dieses Mal berichtet er aber zusätzlich von einem verschwundenen blonden Mädchen. Lempi, halb Finnin, halb Ojibwe, kämpft seit jeher mit dem Konflikt ihrer Identität: Im Reservat gilt sie als zu weiß, außerhalb ist sie nicht weiß genug. Zurück im Reservat sieht sie sich sofort mit den alten Vorurteilen konfrontiert und einer Gesellschaft, die Verbrechen gegen indigene Frauen systematisch totschweigt. Unbeirrt macht sie sich trotzdem daran herauszufinden, was mit dem blonden Mädchen passiert ist, und begibt sich auf Spurensuche in die Vergangenheit. »Ein außergewöhnliches Buch, spannend und in einem ganz eigenen Tonfall erzählt, zu empfehlen.« EKZ-Bibliotheksservice , KW 13/2021 »Von der heilsamen Kraft, mit der sich der Strom des Lebens Bahn bricht, davon erzählt Katja Kettu mit poetischem Zauber und der Kreativität weiblicher Sinnlichkeit.« Ö1 Ex libris , 11.04.2021 »Spannend wie ein Krimi, magisch wie ein Mythos und knallhart wie die Realität.« Frizz , 30.04.2021 »Dieser Roman ist nachdenklich stimmend, vor allem aber großartige und lehrreiche Literatur über ein hierzulande eher wenig betrachtetes Thema.« Frank Rehag, Finnland-tour. de , 06.2021 »Eine Protagonistin, die durch Lebenslust und Leidenschaft beeindruckt.« Eva Pfister, Lesart , 06.2021 »Katja Kettu weiß der bei der Verflechtung der [Erzähl-]Stränge genau was sie tut, und noch besser, wie sie nebenher vom Leben der Ureinwohner Nordamerikas im zwanzigsten Jahrhundert erzählt.« Matthias Hannemann, Frankfurter Allgemeine Zeitung , 10.07.2021 »Spannend wie ein Krimi, magisch wie ein Mythos und knallhart wie die Realität: Der Roman hat alles drin.« Sabine Prasch, FRIZZ Magazin Frankfurt , 05.2021
Wyjątkowa powieść o miłości porównywana do „Oczyszczenia” Sofi Oksanen. Jedno z najbardziej chwalonych i czytanych fińskich dzieł literackich ostatnich lat Krzywe Oko, wychowana w surowej rodzinie zastępczej, wyrasta na outsiderkę i godnie nosi swoje niepochlebne przezwisko. Bogata wyobraźnia pomaga jej w pracy akuszerki i sprowadzaniu dzieci na świat, gdy przez Finlandię przetacza się druga wojna światowa. Dziewczyna zakochuje się w bardzo przystojnym esesmanie i fotografie wojennym Johannesie Angelhurście. Aby być blisko niego, Dzikie Oko –jak czule nazywa ją ukochany –zgłasza się na ochotnika do pracy pielęgniarki w obozie jenieckim, w którym stacjonuje Johannes. „Akuszerka” jest opowieścią o burzliwym romansie, przeszywających duszę rozterkach i surowym pięknie zacisznego fiordu, która dzieje się na tle brutalnej rzeczywistości niemieckiego obozu, ale także niezwykłych zórz polarnych rozpościerających się nad Morzem Arktycznym.
Když budoucnost přestane existovat, můžeme najít útěchu v minulosti? Spisovatelka potratí a ztratí schopnost mluvit a psát. Z nebeského výzkumného úřadu vyšlou svého zástupce. Ale něco se zvrtne. Objeví se kočka. A ne v Helsinkách v roce 2020, nýbrž na ostrově, daleko na severu v roce 1917. Tam začíná nový život v manželství mladé ženě Evě. Nakonec se ale kočka ke spisovatelce do Helsinek přece dostane. A místa, lidé a životy se propojí. V románu kombinujícím autofikci s magickým realismem odhaluje Katja Kettu ženský úděl nejen na finském pomezí-
Helsinská trilogie, zahrnující tituly 'Protisvětlo' a 'Červená kniha loučení', se zaměřuje na komplexní témata identity, paměti a mezilidských vztahů v kontextu moderního finského a českého prostředí. V 'Protisvětle' se čtenáři setkávají s protagonistkou, která se snaží vyrovnat s vlastní minulostí a hledá smysl ve své existenci. Příběh se odvíjí v atmosféře introspekce a zkoumá, jak osobní zkušenosti ovlivňují vnímání světa kolem nás.
'Červená kniha loučení' pokračuje v této tematice, přičemž se zaměřuje na proces rozloučení a transformace. Hlavní postavy čelí výzvám spojeným s odchodem blízkých a hledáním nových začátků. Autor(ka) se věnuje psychologickým aspektům ztráty a naděje, přičemž zachycuje nuance lidských emocí.
Celá trilogie je protkána silnými ženskými postavami, které se snaží najít své místo ve světě, a reflektuje širší společenské otázky. Čtenáři mohou očekávat hluboké zamyšlení nad tématy jako jsou láska, ztráta a osobní růst, prezentované v literárně náročném stylu.
