Marie Novotná Livres

Balady, jež patří k nejvýznačnějším žánrům severské literatury, představují v evropském kontextu svérázný a starobylý útvar. Tento výbor zahrnuje dánské, švédské, norské, islandské a faerské balady – anonymní středověké písně, původně zpívané k tanci, s jednoduchou a vypjatou dějovou linií směřující bez zbytečných odboček přímo k pointě. Látku čerpají severské balady z mnoha oblastí: inspirují se historickými událostmi z dávné i nedávné doby, používají náměty ze ság i mytologie, z pověstí a legend, vyprávějí tragicky i rozmarně o rytířském životě. V tzv. baladách pohádkových se setkáváme s motivy, které migrovaly středověkou Evropou a jsou nám známé i z našich balad, žertovné balady nás naopak překvapí naprosto odlišným hodnocením běžných situací a přímostí, s jakou se zde pojednává o jinak tabuizovaných tématech.

Sborník k 50 narozeninám Jiřího Starého. Sborník k významnému jubileu nordisty, germanisty, religionisty a hudebníka Jiřího Starého je poměrně pestrý – stejně jako šíře zájmů a mnohovrstevnost vzdělání oslavence samého. Dotčená pestrost se týká sféry tematické, žánrové i stylistické. V knize čtenář nalezne příspěvky přísně odborné, příspěvky kvaziodborné – referující smyšlené motivy a zápletky, leč podávané ve svrchovaně akademické podobě, eseje – filosofující i žertovné, původní autorská prozaická, dramatická i básnická díla, překlady a v neposlední řadě – oslavné ódy. Všechny příspěvky sborníku rámcově sjednocuje (krom zřejmé gratulační funkce) jistá adorace hodnotové výsosti minulých světů, starých osvědčených kvalit, které nepodléhají pomíjivosti. Lze ho tedy označit za konzervativní, rozumíme-li daným pojmem úctu k tomu, co být uchováno zasluhuje, neboť možná není docela marné trvat na kulturní platnosti takových dějinných výstupů, které Jan Patočka klasifikoval jako možnosti „vzmachu z úpadku“.

Odborné setkání speciálněpedagogické, sociálněpedagogické a pedagogickodiagnostické.

Studie se pokouší nastínit obraz představ o těle, jak se ukazuje v staroseverské literatuře, a to na základě analýzy dvou témat, jež se těchto představ úzce dotýkají: somatických projevů emocí a proměny podoby (hamr). Těžištěm knihy je sémantická analýza kořene ham, která umožňuje pochopit, co má společného přechod do stavu bojové extáze u berserků, mytologická proměna boha ve zvíře či transformace vlkodlaků. Zdrojem pro tuto analýzu jsou prakticky veškeré texty, jejichž první verze byly zapsány ve staroseverštině převážně v 13. a 14. století; jde o poezii skaldskou i eddickou, prozaická díla původní i překlady z jiných evropských jazyků. V tomto širokém prostoru nacházíme příklady archaického myšlení, kde se pojmy duše a tělo prolínají, stejně jako případy, kdy mentální a fyzická oblast jsou již více či méně oddělené.

Kniha je sbírkou vědeckých článků a příspěvků týkajících se problémů periferních oblastí či teoretických otázek týkajích se těchto oblastí. Editorkou je Marie Novotná, ale na obsahu knihy se podílelo spousta autorů.

Studijní text určený pro studenty oboru Ekonomická a regionální geografie na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni. Cílem textu je nastínit přehled o geografii jako vědecké disciplíně, seznámit studenty s vývojem geografického myšlení a se zařazením oboru geografie mezi vědnídisciplíny (do systému věd).

Kniha přináší dětem i dospělým nejkrásnější pohádky dětství, jaké jenom dědečkové umějí vyprávět vnoučatům. Rádi na ně pak celý život vzpomínáme. Autory pohádek jsou Vladislav Stanovský, Jan Vladislav, Pavel Šrut, Jaromír Jech, Martina Drijverová, J. a W. Grimmové (v překladu Ivy Daňkové), Adolf Wenig a Karel Jaromír Erben. Sestavila a jazykově upravila Marie Novotná

Je lidský život na první pohled plochá, průhledná a uzavřená vodní hladina? Takový je první obraz, který ve svých krátkých textech povídkového souboru představuje současný islandský autor.

Píše se rok 1010 a v Římě kotví velká vikinská loď zvaná Rosomák, která sem připlula z Norska za obchodem. Lodi velí statný Odd, ale jen do chvíle, kdy se na palubě objeví záhadný Gróňan jménem Úlf. Nesmlouvavě si uzurpuje náčelnický post a láká posádku, aby se s ním vypravila na nebezpečnou cestu za zlatem do nitra Afriky. Bojechtiví vikingové, omámení vidinou zisku a dobrodružství, se přesvědčivému Úlfovi podvolují a putují s ním podél afrického pobřeží, po mohutné řece a neprostupnou džunglí dál a dál. Jenže Úlf není tím, za koho se vydává, a jeho odhodlání pohání temné tajemství. Prohlédnou ho ostatní dřív, než bude příliš pozdě?