Radan Lášek Livres

Publikace přibližuje životní osudy legionářských důstojníků, kteří byli v období nacistického ohrožení Československé republiky určeni veliteli nového bezpečnostního sboru - Stráže obrany státu.

Třídílná publikace Jednotka určení SOS je věnována problematice pozoruhodné bezpečnostní složky zformované v předvečer 2. světové války. Prapory Stráže obrany státu měly zamezit nenadálému vpádu nepřítele do ČSR a svou krátkodobou, ale úpornou obranou měly umožnit mobilizaci a nástup čsl. armády. Příslušníci SOS tak nesli největší tíhu bojů nevyhlášené pohraniční války, kterou proti Československu vedly od září 1938 do března 1939 postupně Německo, Polsko a Maďarsko. V prvním dílu publikace najdeme přes 200 dobových fotografií, množství archivních údajů o formování, výzbroji a výcviku jednotek a vzpomínky několika desítek příslušníků SOS zařazených v praporech na území Čech. Druhý díl obsahuje vzpomínky příslušníků SOS zařazených v praporech na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Třetí díl detailně přibližuje obranné boje o Podkarpatskou Rus, které jsou zde zachyceny v dosud nikdy nepublikovaných hlášeních a vzpomínkách 70 pamětníků tehdejších událostí.

Československé opevnění z roku 1938 ve středním Povltaví. Popis linie lehkého opevnění na středním toku řeky Vltavy. V publikaci jsou zpracovány stavební podúseky 122, 124, 126, 131, 133, 135, 137, 139, 144, 146 a 148. V příloze najdete vzpomínky pamětníka, popis likvidace objektů za opkupace a letecké snímky s vyznačením umístění objektů LO.

Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Dosud nepublikovaná svědectví devadesáti bývalých příslušníků SOS popisují formování a výcvik jednotek i nesčetná bojová střetnutí v pozdější nevyhlášené pohraniční válce, kterou proti Československu vedly od září 1938 do března 1939 postupně Německo, Polsko a Maďarsko. Zejména služba příslušníků SOS na Slovensku u nás nebyla nikdy v tomto rozsahu zveřejněna. Text doprovází přes 170 dobových snímků, dokumentů a mapek.

V publikaci najde čtenář vůbec první souhrnné zpracování dramatických událostí z podzimu 1938 na šumavské hranici od Železné Rudy po Vyšší Brod. V první části jsou podrobně zmapovány přípravy na zajištění hranice v letech 1936–1938, tj. výstavba „zvláštních zařízení sloužících k znemožnění dopravy na silnicích a cestách“ a zejména budování a výcvik praporů Stráže obrany státu Strakonice a České Budějovice. V druhé části je na základě mnoha osobních svědectví a služebních hlášení popsáno pronikání nacistické ideologie do šumavských obcí, které ukončilo dosavadní bezproblémové soužití německých obyvatel s českou menšinou. Čtenář zde může velmi detailně sledovat, jak drobné konflikty a provokace příslušníků Henleinovy Sudetendeutsche Partei vygradovaly v září 1938 ozbrojeným povstáním henleinovců proti čsl. bezpečnostním silám. Text je doprovázen téměř dvěma stovkami dobových fotografií a mapek.

Publikace o československých opevnění z let 1936 až 1938 ve Středních Čechách.

Hlavním motivem knihy je popis formování a bojového nasazení praporu Stráže obrany státu Rychnov n. Kněž. Publikace ale současně přináší celkový obraz obranných opatření i následných dramatických událostí, které se odehrály v Orlických horách v letech 1936 až 1939. Je zde popsáno budování „zvláštních zařízení“ pro kontrolu provozu na hraničních komunikacích, výstavba lehkého a těžkého opevnění, a příprava vojenských jednotek pro obranu na hřebenech Orlických hor. Přílohová část obsahuje řadu osobních vzpomínek i služebních hlášení, podrobně přibližujících problematiku česko-německého soužití v pohraničním regionu, přepady bojůvek Henleinova sudetoněmeckého Freikorpsu i celkový průběh a vypětí účastníků mobilizace v září 1938. Text je provázen 280 dobovými fotografiemi a mapkami, přílohová část v barevném tisku.

Málokterý návštěvník našeho nejvyššího pohoří ví, že v roce 1938 zde vzniklo 53 km dlouhé pevnostní pásmo s důmyslným překážkovým systémem a množstvím bojových objektů, do jehož obrany bylo v září 1938 soustředěno přes 11 tisíc mužů. Dvousvazková publikace podrobně dokumentuje budování tohoto obranného pásma a jeho obsazení. Čtenáři zde najdou životopisy významných velitelů a vzpomínky vojáků, včetně příslušníků Stráže obrany státu, kteří čelili henleinovským teroristům. V plnobarevné příloze formátu A4 jsou reprodukovány cenné dobové pohlednice, které detailně zachycují československé pevnostní objekty a terén určený pro výstavbu fortifikační linie. Historické snímky doplňují současné fotografie, často z míst, která jsou dnes turisticky nedostupná. Soubor deseti velkoformátových leteckých snímků z roku 1953 ukazuje rozmístění vybudovaných a plánovaných pevnostních objektů. Přílohy obsahují také rozsáhlou výkresovou a mapovou dokumentaci bojových objektů. Celkem je v obou svazcích zahrnuto přes 500 fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů.

Již pro svůj omezený rozsah si tato publikace neklade za cíl být vyčerpávajícím zdrojem informací o tzv. Pražské čáře v odborných kruzích spíše známé jako Vnější obrana Prahy (dále VOP). Chápejme ji spíše jako první ucelenější přehled o dané problematice. Je sice možné, že se z hlubin archivů vynoří ještě několik zajímavých detailů, ale ve věcech zásadních je možné považovat výzkum VOP za ukončený. Poznatky o tomto zaniklém pevnostním pásmu byly shromažďovány téměř deset let, od prvních kroků v terénu bez veškerých podkladů až po pečlivé studium archivních materiálů v poslední době. Zmapování původního i současného stavu VOP bylo možné především díky obětavé práci Z. Bauera, H. a J. Krinkeových, V. Drvoty a I. Vondrovského. Za cenné rady a připomínky při zpracování publikace děkuji PhDr. E. Stehlíkovi, V. Kupkovi a V. Francevovi.