Miroslav Kouba Livres

Neprodejný výtisk Českého svazu bojovníků za svobodu

Několik příspěvků k roli nacionalismu a jeho projevům v oblasti bývalé Jugoslávie.

Monograie je věnována evropské gastronomii od středověku do 20. století, geograficky je zaměřena na střední Evropu. Vychází z předpokladu, že jídlo uspokojuje jednu ze základních životních potřeb a způsob tohoto uspokojení se proměňuje jak ve vztahu k době, zeměpisné poloze a vývojovému stupni lidské společnosti, tak v závislosti na příslušnosti k té které sociální, případně profesní vrstvě. První svazek se skládá ze čtrnácti chronologicky řazených kapitol, které - většinou metodou sondy - přibližují nejrůznější aspekty dějin stravování v Evropě v širokém chronologickém i teritoriálním záběru. "Ambiciózní projekt ukotvený v prostoru Evropy má široké rozpětí - sledovaný časový úsek zasahuje středověk až po osmdesátá léta 20. století. Prostřednictvím stravy je zde definován životní styl společnosti včetně stravování armády či civilního obyvatelstva v období válek. Předností záměru je, že se nesoustředí jen na dílčí časové či sociální téma, jak to dle svého zaměření až dosud činí jednotlivé historické disciplíny, ale pokouší se prezentovat komplexní obraz. Tato komplexnost i širší časový a geografický záběr jsou předností a přínosem předkládané kolektivní monografie." PhDr. Hana Dvořáková (Etnografický ústav Moravského zemského muzea).

Kniha je první původní českou syntetickou prací o dějinách Makedonie od antiky přes středověk až do současnosti. Ukazuje ložitý vývoj oblasti, která v minulosti sice nikdy neměla ani konkrétní hranice, ani jasně etnicky definované obyvatelstvo, avšak přesto má svou bohatou historii. Rozhodující důraz je položen na novodobé dějiny od Berlínského kongresu(1878), především pak na politické dějiny Makedonie od jejího rozdělení mezi Srbsko, Bulharsko a Řecko po druhé balkánské válce (1913). Práce si všímá odlišného vývoje v různách částech Makedonie v meziválečném období a za druhé světové války. Dále se kniha věnuje okolnostem vzniku svazové Lidové republiky Makedonie v rámci Titovy Jugoslávie (1944) a příčinám vzniku nezávislé Makedonské republiky (1991). Součástí knihy je i přehled vývoje makedonské kultury od Miroslava Kouby.

Dospívání je jedním z nejtěžších období v životě. Adam, syn vesnického lékaře, prožívá destruktivní vztah ke starší kamarádce Evě, žije s nechápavou a hysterickou matkou a otcem, s nímž o Evu eroticky soutěží. Jeho jedinými přáteli jsou nenarozený plod Abortus a bývalý námořní kapitán děda Dominik. Není divu, že takové dospívání chlapce přivede až na práh šílenství, ze kterého si pomáhá útěkem do snového světa, který se mnohdy záhadně prolíná se světem reálným. Román sleduje erotické probouzení chlapce, jemuž první sexuální zkušenosti přinášejí bolestn

Poznání nových míst nebo návraty do krajů již známých patří odpradávna mezi primární pohnutky k cestování a také k cestopisectví, třebaže vymezení takto vzniklých literárních útvarů může být značně variabilní. K těmto otázkám se pravidelně navrací nejeden badatel, aby v konkrétní perspektivě promýšlel způsoby, jakými jsou dojmy z cest v proměnách času zaznamenávány a předávány. Kolektivní monografie s poetickým názvem Okouzleni neznámem sleduje naznačenou problematiku v podmínkách zejména středovýchodní Evropy, jejíž barvitost je předurčena mimo jiné přetrvávajícími aspekty symbolické geografie. Jednotlivé kapitoly se tak snaží postihnout šíři motivací, s nimiž se člověk z různých sociálních vrstev v takto vymezeném prostoru vydával na cesty. Autoři přítomné publikace si však všímají nejen toho, kdo a kam od středověku po naši současnost cestoval. Zabývají se rovněž metaforickými způsoby vnímání kulturní krajiny, jež mohou napomoci k pochopení geokulturně a historicky podmíněných zvláštností této části Evropy.

Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy. Kniha je s vědomím četných rizik a možných úskalí koncipována jako soubor metaforicky pojatých listů, archů či esejisticky uchopených svědectví, kdy každá ze zařazených studií představuje příklad různě znázorněného vztahu člověka k okolnímu prostředí. Vzniká tak skicář, jehož žánrové vymezení je přirozeně variabilní, přesto však snaha o porozumění krajině v doslovném i přeneseném smyslu je neustále patrným pojivem přítomné publikace. Jednotlivé archy našeho skicáře jsou popsány úvahami propojujícími poetiku slov, obrazů a představ, s nimiž člověk středovýchodní Evropy vnímal metajazykovou komunikaci nejen městské krajiny, konkrétního místa či jejich přenesených významů.

Poeticky nazvaná kolektivní monografie „Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!“ je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Během společných setkání, přednášek a workshopů měli badatelé různého oborového zaměření z obou pracovišť možnost promýšlet aktuální otázky recepce české a slovenské literatury v jinoslovanském prostředí, připomínat různá témata vzájemných kontaktů v rozpětí mezi filologií a historiografií a v neposlední řadě – s vědomím zřejmých transkulturních přesahů – reflektovat komplexní historický vývoj v širších souvislostech středovýchodní Evropy. Mnohé příspěvky se proto v naznačených pohledech a metodologických paradigmatech imanentně dotýkají otázky místa a smyslu slovanských studií literárněvědného, kulturologického i historiografického profilu v soudobém světě. Východiskem z jejich problematické situace může být důsledně rozvíjená interdisciplinarita a otevřenost tematické pestrosti, se kterými lze překonat limitující interpretace národních kultur a jejich hranic.