Podle mnoha různých pramenů nakreslil M. Tomášek na 150 tabulí ve stylu dodnes známé poválečné Fanderlikovy Skautské praxe. Stará moudrost praví, že obrázek je někdy víc než tisíc slov - proto vznikaly a vznikají obrazové knížky o základních skautských znalostech a dovednostech.
Kolektivní monografie navazuje na publikaci Město. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění z roku 2011. Mezioborovou perspektivu získává především díky pohledům estetika Karla Stibrala, antropologa a kulturního geografa Přemysla Máchy, kunsthistorika Petra Tomáška a historika architektury Martina Strakoše; literárněvědné uvažování o fenoménu krajiny, jež v knize převažuje, našlo svá ohniska v oblasti starší české literatury, v rámci realismu jako uměleckého směru a zobrazovací metody nebo v šířeji pojatém regionálním záběru. Úvod obsahuje přehled dosavadního domácího humanitně zaměřeného bádání o krajině, v závěru jsou hledány souvislosti mezi představenými aspekty a jednotlivými autorskými přístupy. Vedle sebe se zde mj. ocitají autoři barokní, Zeyer, Klostermann a Rais s Josefem Knapem, Květou Legátovou či Garym Snyderem, obrazy industriálního Ostravska sousedí s krajinami reprezentujícími Beskydy a Jeseníky.
Publikace 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska je určena zejména nejširší veřejnosti. V standardizovaném zápise, zvoucím k turistické návštěvě, představuje stovku archeologických nalezišť na území Moravy a Slezska. Jedná se o místa se zajímavými příběhy a mnohdy také viditelnými stopami historie, které jsou otisknuty do naší krajiny. Někdy však takové stopy, alespoň zdánlivě chybí. Někdy např. jen letecká archeologie, nebo laserové skenování zemského povrchu ukážou jejich pozůstatky. Mnohdy jsou na první pohled nezajímavé, tvoří ale součást historické krajiny, její paměti a jako takové je dobré je poznat a chránit. Kniha je kolektivním dílem řady odborníků, obsahuje obecný úvod, včetně tabulky použitých mapových značek, následuje zásadní oddíl knihy, nazvaný Krajinou Moravy a Slezska. Knihu uzavírají vysvětlivky odborných pojmů, přehledná mapa s rejstříkem lokalit a konečně soupis použité literatury a pramenů.
Každý z nás má v sobě alespoň jednu knihu. I Martin Tomášek, který poznává svět pouze z invalidního vozíku. Narodil se ochrnutý s těžkou mozkovou obrnou, špatně mluví, může psát jen jedním prstem na tabletu s automatickým dokončováním slov a... chce se stát spisovatelem. Je to děsně těžké. A pak měl životní kliku. Viděl televizní Všechnopárty, kam si Karel Šíp pozval spisovatelku Danu Emingerovou, která převzala kurzy tvůrčího psaní od slavného romanopisce Arnošta Lustiga. Tehdy se Martin s Danou spojil... Po dvou letech vznikla drsná, kontroverzní kniha Duši nespoutáš, která přesně vyjadřuje životní heslo Dany Emingerové: Psaní dává křídla. Příběh plný naděje. Tedy toho, bez čeho naše životy nemají cenu. Kniha obsahuje Martinovy minipříběhy, výměny dopisů mezi Danou (někdy hodně přísnou učitelkou) a Martinem (někdy hodně vzpurným i obtížným žákem), jsou v ní nádherné obrázky studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni i dojemné příspěvky dalších účastníků kurzů Psaní podle Lustiga.
Volné pokračování čtyř obyčejných kluků, kteří jdou za svým snem. Mají své problémy, sny a lásky, jako většina jejich vrstevníků, ale liší se od nich úsilím něco dokázat. Tato kniha vám předkládá příběh, který se z žádných novin a z žádných fotografií nedovíte. [Anotace z přebalu knihy]
Začátek poutavého příběhu čtyř obyčejných kluků, kteří před lety založili hudební a taneční skupinu a vydali se za svým snem. To, že ho dosáhli, nebyla náhoda. Od svých vrstevníků, kteří stejný příběh mohli prožít také, se lišili svou vůlí, úsilím a touhou něco dokázat. [Anotace z přebalu knihy]
Publikace Rok 1918 - jeho předpoklady, důsledky a význam v českých/československých a polských učebnicích je členěna do několika oddílů: Teoretické uchopení problematiky; Podoba výuky dějepisu po roce 1918, kurikula, učebnice, vzdělávací systém; Učebnice a čítanky české a polské literatury a vznik/obnovení státu; Reflexe demokratických hodnot ve výchově k občanství; Obraz meziválečného Československa a Polska v učebnicích geografie; Festivity za účasti školní mládeže. Úvodní studie sleduje utváření národnostně českého školského systému v desetiletích předcházejících vzniku samostatného státu a dokumentuje možnost uplatnění používané metody výkladu i po roce 1918. Následující pojednání charakterizuje způsoby prezentace procesu obnovení polské státnosti v průběhu celého století. Další příspěvky jsou sdruženy podle čtyř školních předmětů a představují podobu výuky těchto disciplín s důrazem na používané učebnice a jimi předávaný obraz událostí souvisejících s klíčovým historickým mezníkem, a to vždy z české a polské strany.
Předmětem analýz obsažených v monografii „Obraz období socialismu v českých a polských učebnicích“ se staly jak moderní, tak i dobové učebnice používané ve výuce dějepisu, literatury, občanské výchovy a zeměpisu. Snahou česko-polského autorského kolektivu bylo přiblížit a do širších – ideologických, historických, kurikulárních – souvislostí zasadit obraz, který vytvářejí vybrané učebnice o období 1945–1989. Publikace je rozčleněna do několika oddílů: vstupní teoretické kapitoly mj. formulují možné důvody, proč je „socialismus“ v učebnicích redukován pouze na jednu z jeho podob, a tím tento historický úsek zjednodušován a zkreslován, následují analýzy kurikula a oborových učebnic, knihu uzavírají poznatky z empirického výzkumu zjišťujícího ponětí českých a polských studentů o sledovaném období a oddíl zasvěcený výukovým materiálům.
Publikace Příroda vs. industriál navazuje na mnohé teze formulované v předchozích knihách, které jsme věnovali reprezentacím prostoru (Město 2011, Krajina 2012), potvrzuje je a rozvíjí. Vzhledem k badatelskému zaměření kolektivu autorů vykrystalizovaly tentokrát tři oddíly: „Estetická východiska“ se vztahují k vlastnímu vnímání prostředí i k počátkům oceňování industriální krajiny, „Literární obrazy industrializace“ přibližují, jak se s tématem vyrovnávala nejen česká, ale i německy psaná literatura od 16. století po šedesátá léta století minulého, oddíl „Industriální místa, města, krajiny a jejich reflexe“ zahrnuje analýzy a interpretace fotografické tvorby, místních názvů, architektury či staveb souvisejících s industrializací. Zacílením na konfrontaci přírody a industriálu jsme nejen odhalili překvapivě široké spektrum zpodobnění průmyslového prostředí v literárních a kulturních dějinách (industrializace jako posvěcení přírody a cesta pokroku vs. devastace, stvoření odcizeného, člověku nepřátelského světa), ale i znovu potvrdili inspirativnost zkoumání prostoru a jeho reprezentací.
