Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Pentti Saarikoski

    2 septembre 1937 – 24 août 1983

    Pentti Saarikoski fut une figure centrale de la littérature finlandaise, notamment dans les années 1960 et 1970. Son œuvre diversifiée englobe la poésie, des romans autobiographiques et des traductions de classiques majeurs. L'écriture de Saarikoski se distingue par sa voix unique et ses explorations profondes de la condition humaine. Son héritage continue d'inspirer les lecteurs par son honnêteté brute et sa profondeur intellectuelle.

    Pentti Saarikoski
    Čas v Praze
    Dopis pro mou ženu
    Luuletused
    A Window Left Open
    • Pentti Saarikoski was a prolific translator and journalist, and a revered modernist poet central to the Finnish literary scene of the 1960s and 1970s. The inventiveness, warmth and humour of Saarikoski's voice have made him something of a national treasure in Finland. His writing is at once playful and political, drawing on everyday life and current affairs, as well as Greek antiquity. This collection of poems chosen and translated by Emily Jeremiah and Fleur Jeremiah charts Saarikoski's artistic development over the decades from his early Greek period to his politically charged participative poetry, and ultimately his last known poem. This dual-language edition places the original Finnish poems side-by-side with their English translation, inviting readers to explore the elegant craftsmanship of Saarikoski's use of language.

      A Window Left Open
    • Dopis pro mou ženu

      • 144pages
      • 6 heures de lecture
      3,5(50)Évaluer

      Syrový text Dopis pro mou ženu finského spisovatele, kontroverzního bohéma, oddaného komunisty a náruživého alkoholika, celebrity finské literatury, vznikl na konci šedesátých let. Autor tehdy podnikl několikatýdenní cestu do Dublinu, dějiště Joyceova Odyssea, kterého také překládal. Jde tedy ve stopách Leopolda Blooma a mezi návštěvami restauračních zařízení, bloumáním po městě a pozorováním místního života se své ženě svěřuje se svým steskem, pocity a názory, kterými při svém osamoceném putování překypuje a v nichž si nebere žádné servítky a nikoho nešetří. Text je plný jadrných až vulgárních výrazů, tak jak autorovi přicházely na mysl, aby ji „v proudu vědomí“ zase opouštěly...

      Dopis pro mou ženu
    • Finský básník, prozaik a překladatel, komunista a opilec, enfant terrible finské literární scény, strávil na přelomu let 1966 a 1967 dva měsíce v Praze. Pobýval v malém vypůjčeném bytě na Újezdě, kde nešla elektřina a společný záchod byl venku na pavlači, čas trávil po hospodách, kde se dával do řeči s místními i s cizinci, bloumal po neznámém městě a pozoroval jeho obyvatele. Text stejně jako u dublinského Dopisu pro mou ženu reflektuje autorovu snahu porozumět svému okolí doprovázenou krátkými, mimochodnými postřehy, do nichž se přimíchává bouřlivé vnitřní dění. V cizím prostředí se o to víc hlásí potlačené výčitky, autor vede dialog s blízkými osobami, zejména se ženami, do přítomnosti se prolíná minulost.

      Čas v Praze