Ivan Dubský Livres

Obsahuje životopisná data, přehled výstav, zastoupení ve sbírkách.

Texty 1971–1980. Třetí ze čtyř svazků komponované retrospektivy v autorském uspořádání. Obsahuje především revidované podoby dvou sbírek: Obyvatelná těla z let 1971–1974 a Skanseny z let 1975–1980 (Atlantis 1991). Kabeš se soustřeďuje především na osobitou básnickou řeč, kterou prohlubuje hledáním nových jazykových možností. I proto se zde objevují literární citace, třeba i s použitím křesťanské symboliky. Verše často směřují i do podoby koláží, zvýrazněné navíc určitou dokumentárností, která vyjadřuje pochmurnou společenskou situaci dané doby. Jde o poezii detailně zvládající možnosti básnického jazyka, který je navíc posílen skeptickou reflexí s mnohdy apokalyptickým vyzněním. Doslov Ivan Dubský V Boiótských horách...

V řadě osobností z dějin filosofie i literatury, jejichž výkladu se Ivan Dubský (nar. 1926) po celý život soustavně věnoval, zaujímá přední místo Friedrich Nietzsche. Promyšlenou autorskou kompozicí devatera textů, poprvé porůznu publikovaných v letech 1965–2007, Dubský s pronikavou filosofickou invencí, mnoha osobitými postřehy a přitom přístupnou formou a čtivým jazykem interpretuje klíčové momenty Nietzschova dramatického osudu a jeho podnes živý a inspirativní myšlenkový odkaz.

Texty o Janu Patočkovi a jeho filosofii. 2. opr. vyd.

M. Hrbek (1924-1992), vědom si matoucí a zkreslující rozporuplnosti učení i osobnosti Friedricha Nietzsche, vytvořil v mnohém směru jiný a nový, zpřesňující pohled na tohoto filozofa antihumanismu a nadlidství, hlasatele "plavé bestie" a životní tvrdosti, "básníka a snílka", jednoho z objevitelů černého humoru, urputného nepřítele křesťanství a křesťanské morálky, hledače nových božstev pro novou dobu, přitom člověka neustále trpícího a skromného.

Jan Patocka (1907-1977) ist einer der wichtigsten Vertreter der tschechischen Philosophie des 20. Jahrhunderts. Als Schüler von Husserl und Heidegger verband Patocka das phänomenologische Denken in neuer Weise mit der Reflexion über Politik und Geschichte. Durch seine legendären Prager Untergrundseminare und sein Engagement in der Charta 77 wurde er zu einer intellektuellen und moralischen Autorität. In den Ketzerischen Essays – in den letzten Jahren seines Lebens geschrieben – hat Patockas politisches und geschichtsphilosophisches Denken seinen prägnantesten Ausdruck gefunden. In der Zeit der »Normalisierung« nach der Niederschlagung des »Prager Frühlings« denkt Patocka über Europa als widersprüchliches, stets gefährdetes und niemals abschließbares Projekt nach - ein noch zu entdeckendes Denken, dessen Bedeutung für das Selbstverständnis Europas erst heute sichtbar wird.

Fariasovo ”skandální odhalení” Heideggerova nacismu vyvolalo polemiky, o nichž kniha pojednává a dospívá k závěru, že teprve korektní a korigující biografie Rüdigera Safranskiho uvádí na pravou míru souvislosti životní a myšlenkové cesty M. Heideggera.

Práce si klade otázku, jak se vyvíjely společenské a filosofické názory našich sociálních demokratů a jejich předchůdců. Jádro knihy tvoří léta 1867-1890. Jedna z kapitol však sleduje období starší. Zevrubné a přitom kritické ovládnutí materiálu umožnilo autoru, aby rozlišoval momenty, jež vytvářely společenské a filosofické názory, obtíže získat marxistickou literaturu, tradici buržoazního myšlení, lassallovství a přílišné zatížení každodenní praxí, znesnadňující teoretické studium. V příloze jsou otištěny ukázky ze soudobého dělnického tisku.

Katalog k výstavě Eugena Brikciuse Sluneční hodiny v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem.

Nakladatelství Torst vydává druhou knihu statí a esejů filosofa Ivana Dubského. Po knize Per viam, za niž obdržel cenu Českého literárního fondu, byl Ivan Dubský rozhodnut napsat její pokračování, tentokrát věnované filosofickému uchopení otázky času. Zamýšlené knize dal název Quaestio temporis (Otázka času). Promýšlení otázky času se Ivan Dubský věnoval celá desetiletí, od roku 2003 na knize Quaestio temporis soustavně pracoval. Když v loňském roce zemřel, v jeho počítači byl nalezen téměř hotový rukopis knihy Quaestio temporis. Přestože knize chybí poslední odstavec, byla autorem zkontrolována, zredigována a autorizována. Jde o knihu originálního, zcela původního českého myšlení, jež se opírá o veškerou tradici evropské filosofie. Jednotlivé stati shrnují a představují možnosti toho, jak byl ve filosofické tradici v průběhu staletí čas uchopován. To se pro autora stalo výchozím bodem k rozvíjení vlastního myšlení, jež s bohatou tradicí někdy polemizuje, v jiných případech ji dále rozvíjí. Jde o jeden ze vzácných případů skutečně původního českého filosofického myšlení, nikoli o knihu filosoficko-historickou. Je psána srozumitelným, jasným a čtivým esejistickým stylem.