Jan Laňka Livres

Kniha Jana Laňky Gesto se vymyká jeho dosavadní tvorbě. Hravost, lehkost a nadsázka odsunuly do pozadí ironii a společenskou jízlivost. Autor ve své třetí sbírce jako by říkal, že nic není důležitější, než dokázat se na vše kolem sebe dívat s tolik potřebným nadhledem. Hraje si se slovy a významy, staví jednotlivé situace a události známé z všedního života do zcela nových souvislostí. A někdy si prostě „jen“ hraje, čímž dokáže často odzbrojit a „způsobit“ úsměv na tváři. Kniha je doprovázena trefnými ilustracemi Honzy Laňky.

Ve své páté sbírce Jan Laňka komentuje život kolem sebe. Zaujme už titulní básní Šum v podvědomí, která dala sbírce jméno: Jsem člověk z masa, krve, plno kostí / Ochočen matkou, otcem, společností / A pod tíhou evoluční křivky v grafu / jen si tak někdy poeticky krafu. Přestože se v řadě z básní dotýká mezilidských vztahů, nikdy jeho básně nevyznívají bezvýchodně. Kniha je doprovázena fotografiemi Tomáše Bohánka, na kterých je autor zachycen v masce klauna, který pozoruje své okolí, a básně pak fungují jako jeho pomyslný vnitřní hlas. Jako překvapené podivení, jak jsme schopni se svými životy nakládat. Autor nesoudí. Jen dává nahlédnout do svých myšlenek: Donedávna jsem ani nevěděl, že ho mám / Našel jsem cestu k svému srdci / Už ho jen tak lacině nenosím / Naslouchám jeho hlasu s pocitem / jako bych ho znal léta!

strana A Poetický jukebox / strana B Panenko skákavá Nová sbírka básníka, optimisty se sklony k melancholii a bigbíťáka Jana Laňky je oproti předchozím knihám tak trochu jiná. A to nejen proto, že je oboustranná jako elpíčko, ale také proto, že obsahuje dvě knihy a zachycuje dvě polohy Laňkova vnímání světa. Na jedné straně zábavné hříčky se slovy a aforismy, na druhé básně odrážející vrstevnatost a pestrost našich životů. Sám autor říká, že jeho knihy jsou „poetický jukebox“ – každý si v nich vybere to své. „Nechci si ve své tvorbě hrát na veliké umění. Chci popsat život tak, jak ho vidím. Slovy, kterým každý rozumí,“ říká. Ten bigbíťák na začátku nebyl zmíněný náhodou, protože Laňka poezii vnímá jako bigbít. Chce, aby každá báseň byla jako dobrá píseň. Důkazem je, že o každou jeho novou knihu je větší zájem než o tu předchozí. Nabalují na sebe nové čtenáře, kteří u nich „postávají“ jako u toho jukeboxu a vzájemně si „pouští“ své oblíbené songy. Není to stadionový hráč, ale ani jím být nechce. Má raději kluby, kde se sejdou ti, kteří jsou připraveni naslouchat, a kteří mají chuť si poslechnout to, co se jim hraje. A že stojí za to těm jeho „flákům“ naslouchat, se můžete přesvědčit sami. Kniha je doprovázena fotografiemi Tomáše Bohánka.

Ve své poetické prvotině Jan Laňka otevřeně a přitom s humorem tepe do problémů současného života, do amorálnosti politických špiček, ale i do pohodlnosti současné mladé generace, stejně jako do ochoty té starší kdykoliv ohnout záda. Je to kniha, ve které někdy poznáte sami sebe nebo lidi, které dobře znáte ze svého okolí (a kteří vám často pijí krev).

Aforismy Kniha Jana Laňky A propos je určena všem, kteří jsou naštvaní na to, jak to v naší společnosti chodí, ale odmítají si stěžovat a nadávat a raději se všem těm morálním propadům zasmějí do tváře. Autor ve své druhé knize kombinuje aforismy s poezií, zaobírá se tématy, jako jsou politika či prostituce (což je podle něj jedno a to samé), partnerský život nebo módní trendy, prostě vše, co nás obklopuje, čím jsme zahlcováni, co nás pohlcuje a čemu ve snaze žít na vysoké noze a podle posledních trendů tak rádi propadáme. Přesto nikoho neodsuzuje. Jen na to všechno nabízí tak trochu jiný, ironický pohled. ZA ZEPTÁNÍ NIC NEDÁŠ Šlapky se na mě zubí u krajnice v Dubí Dobrý den, panenky! Berete stravenky?

Jsou to sny? Naděje? Myšlenky? Názory, které se nesnaží být bernou mincí, ale jen poskytnout čtenáři trochu jiný úhel pohledu na svět? Ve své šesté básnické sbírce vyjadřuje Jan Laňka své pocity z dnešní doby, z dění kolem sebe a zároveň jedním dechem dodává, že je pro něj důležitý i čtenář, který s jeho postoji a pohledem nebude souhlasit. Protože jen z nesouhlasu a rozdílných názorů může vzejít dialog, bez kterého se nikdo z nás nemůže posunout dál. Kam? To je na každém z nás.

Ve své sedmé básnické sbírce Jan Laňka vyjadřuje city z dění kolem sebe a hledá cestu k podstatě sebe samého v obklopení vjemů, které se dotýkají života na zemi a jsou pro tuto dobu charakteristické. Výtvarně tuto knihu doprovázejí fotografie Tomáše Bohánka, jež ve spojení s texty dotvářejí emociální stav prožitku.