Plus d’un million de livres à portée de main !
Bookbot

Jan Jiřík

    Jan Jiřík
    Divadlo a utopie: Polské divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie
    Divadlo dnem i nocí : ohlédnutí za sedmi lety Noci divadel v České republice = Theatre day and night : a look back at seven years of Theatre Night in the Czech Republic
    Chvála varhan
    Teatr dynamiczny. Wybór pism o teatrze, muzyce..
    Prázdnota
    Před oponou, za oponou
    • Před oponou, za oponou

      osobnosti Východočeského divadla Pardubice 1909-2009

      • 207pages
      • 8 heures de lecture
      4,0(2)Évaluer

      : Osobnosti Východočeského divadla Pardubice 1909-2009 Knihy Vyšla u příležitosti stého výročí otevření Městského divadla v Pardubicích a byla pokřtěna na galavečeru 11. prosince 2009. Publikace představuje divadelní historii, repertoár divadla, profily herců. Unikátní soubor dobových i současných fotografií divadla, plakátů, představení a herců.

      Před oponou, za oponou
    • Komiks pro děti i dospělé. Jedná se o přiběh o prázdnotě, která navstěvuje mladou dívku po smrti jeji kočky.

      Prázdnota
    • Emil Frantiek Burian to jedna z najwybitniejszych osobowości czeskiej kultury i życia publicznego pierwszej połowy XX wieku: kompozytor, śpiewak, eseista, współzałożyciel lub założyciel czeskich teatrów awangardowych, z teatrem D na czele. Był reżyserem, aktorem, dramaturgiem, pedagogiem, ważnym liderem czechosłowackiego teatru pierwszej połowy XX wieku. Pracował w radiu i w filmie. Skomponował kilka oper, ale też piosenek kabaretowych i szlagierów, cieszących się popularnością do dziś. Przede wszystkim jednak stworzył zupełnie inny teatr niż ten, który czeska kultura teatralna znała do tej pory. W ramach działającego w międzywojniu teatru D powołał instytucję teatralną, będącą czymś więcej niż tylko budynkiem, do którego chodzi się każdego wieczoru po mniej lub bardziej udane przeżycia artystyczne. Ten teatr oparty był na zupełnie innych zasadach. Działał jako stowarzyszenie E. F. Burian & kolektiv, jak sami się przedstawiali; wszyscy jego członkowie, zarówno aktorzy, jak i zespół techniczny czy pracownicy administracji byli tam sobie równi. Na zewnątrz teatr D funkcjonował jako instytucja kultury, w której działalność teatralna była tak samo ważna jak inne obszary artystyczne (muzyka, sztuki plastyczne, literatura współczesna i tak dalej), prezentując czytelny program ideowy. Realizowano go poprzez organizację wykładów, międzynarodowych konferencji i festiwali, wydawanie publikacji i czasopism czy choćby założenie koła przyjaciół teatru D (dzięki czemu awangardowa sztuka i kultura trafiały poza Pragę), a podczas drugiej wojny światowej poprzez zaangażowanie w ruch oporu. Teatr D jako pierwszy w kulturze czeskiej powołał instytucję nowoczesnej kultury teatralnej, do której będą nawiązywać kolejne pokolenia czeskich twórców. Stanie się ona tym samym naturalną częścią czeskiego DNA teatralnego. Emil Frantiek Burian był też płodnym eseistą i temperamentnym komentatorem życia publicznego. Pozostawił po sobie kilkaset esejów, rozpraw krytycznych i manifestów. W niniejszej antologii prezentujemy ich wybór, odzwierciedlający szeroki zakres artystycznych i społecznych zainteresowań autora.

      Teatr dynamiczny. Wybór pism o teatrze, muzyce..
    • Kolektivní práce vybraných odborníků pod vedením prof. Jiřího Jana, seznamuje zájemce o varhanní hudbu s podstatou a koncepcí varhan a představuje nový unikátní nástroj v novobarokní aule rekonstruovaného Centra Vysokého učení technického v Brně. Publikace osvětluje pohled na varhany jako na dílo vždy individuální s mnohostrannými funkcemi a seznamuje se zvukově technickou koncepcí nových varhan VUT v Brně. Nástroj je bohatě obrazově dokumentován. Ke knize náleží zvuková příloha (CD) s možností seznámit se se zvukem jednotlivých rejstříků a také poznat bohaté možnosti vytváření zvukových barev kombinacemi jednotlivých rejstříků. Publikace byla vydána k prvnímu výročí uvedení nových varhan VUT do provozu. schovat popis

      Chvála varhan
    • Divadlo jako chrám, divadlo jako lidová slavnost, divadlo jako model pro nové uspořádání společnosti. Polské divadelní studio Reduta (zal. 1919) bylo jedním z reformních divadel, která se kromě inscenačních experimentů zabývala hledáním zcela nových modelů společenského uspořádání. Jan Jiřík analyzuje ve své knize kořeny tohoto jevu, který pojímá v antropologické perspektivě jako vyústění hluboké společenské změny, zastřešené termínem „modernismus“, a fungování Reduty popisuje jako modernistickou utopii.

      Divadlo a utopie: Polské divadelní studio Reduta jako příklad modernistické utopie