Kutná Hora
- 203pages
- 8 heures de lecture







This book offers an epistemological critique of the concept of the individual and of individuality. It argues that because of our bio(techno)logical entanglements with non-human others, billions of microorganisms and our multiple (in)voluntary participations in socio(techno)logical processes, we have to conceive of ourselves no longer as individuals, but as dividuations. This dividual character which enforces simultaneous and multidirectional participations in different spheres is also apt for other living beings, for entities such as the nation state, for single cultures, production processes and works of art. The critique of individuality in the book is also elaborated in critical re-readings of classical philosophical texts from Plato up to today; the new concept of dividuation is a modified and semantically enriched version of certain concepts of the French philosophers Gilbert Simondon and Gilles Deleuze.
With Exercise for Mood and Anxiety, well-known authorities Michael Otto and Jasper Smits bring their clinically tested exercise program to the general public.
The publication aims to make suggestions for a 'decolonisation of aesthetics' within an Afro-European framework. The texts (whose authors come from different cultural contexts between Germany, France, Senegal, Benin, Nigeria and Tunesia) do not only refer to heterogenous aesthetic practices understood as subversive and decolonial strategies, but also discuss philosophical questions of a renewed (non-in)dividual humanism. The artistic practices analyzed include artistic installations and ensembles as well as actions in urban and rural space, deceptive manœuvres at the borders and their photographic documentation, and many more.
Cultural communities are shaped and produced by ongoing processes of translation understood as aesthetic media practices - such is the premise of this volume. Taking on perspectives from cultural, literary and media studies as well as postcolonial theory, the chapters shed light on composite cultural and heterotypical translation processes across various media, such as texts, films, graphic novels, theater and dance performances. Thus, the authors explore the cultural contexts of diverse media milieus in order to explain how cultural communities come into being.
Anotace: Národní galerie s půlročním zpožděním vydala čtyři kilogramy vážící katalog k výstavě Bez hranic, která v březnu skončila ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Jde o shrnutí průzkumu gotického a renesančního umění v severních Čechách, který po mnoho let prováděl tým historiků, historiků umění, archivářů a restaurátorů pod vedením Michaely Ottové a Jana Klípy. Města Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Most, Chomutov nebo Kadaň patřila v 15. a 16. století k ekonomicky prosperujícím centrům, která bohatla z obchodu i z důlního podnikání. Prosperita se projevila i v rozkvětu umění a architektury. Projekt detailního odborného výzkumu se ukázal jako nesmírně cenný. Panovala totiž obecná představa, že severní Čechy byly zničené průmyslem a drancováním přírodního bohatství. Osmisetstránkový katalog však dokazuje, že dodnes existuje řada uměleckých památek, které, byť v torzálním stavu, nadále udržují historickou paměť regionu a jeho uměleckou tradici. Mnohé z těchto pokladů se díky katalogu Bez hranic dočkaly poprvé odborného zhodnocení. Záslužná publikace vznikla především ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Knihu lze zakoupit pouze v Národní galerii v Praze. Kniha vážící 4 kilogramy obsahuje 792 stran a 811 reprodukcí.
Umělecký a kulturní transfer v otevřeném prostoru česko- saského Krušnohoří na prahu raného novověku.
Publikace vyšla jako katalog ke stejnojmenné výstavě pořádané v Muzeu umění v Olomouci. Kniha mapuje eucharistii ve výtvarném umění napříč středověkem, renesancí a barokem. Eucharistie je rozdělena na čtyři kapitoly: I. Mši; II. Eucharistické alegorie a zázraky; III. Příběh Kristových pašijí; IV. Kristovo tělo ve výtvarném umění.
Oblast jihozápadních Čech odpovídá historickému území Prácheňského a Plzeňského kraje, ovlivněná specifickým geografickým charakterem a drsnějším klimatem. Vznik osídlení byl spojen s horními toky řek Otavy a Úhlavy, které vedly k rozvoji přeshraničního obchodu. V poslední třetině 15. století došlo k majetkové expanzi rodu Švihovských z Rýzmberka, který se spojil s dalšími šlechtickými rody, jako Rožmitály a Černíny z Chudenic. Tyto rody se staly významnými mecenáši umění, což vedlo k vysoké úrovni umělecké reprezentace v jihozápadních Čechách během jagellonského období. Významné umělecké realizace vznikly také v královských a poddanských městech, jako Klatovy a Sušice. Dominantní sochařskou produkcí v této době byla dílna Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova, jejíž vztah k dílně Mistra Oplakávání ze Žebráka je zpracován v publikaci. Kniha, redigovaná Michaelou Ottovou a Petrem Jindrou, navazuje na výstavu v Západočeské galerii a Národní galerii, a obsahuje studie o historickém a kulturním vývoji, uměleckohistorické analýzy a katalogová hesla. Příspěvky zpracoval tým odborníků z předních badatelských institucí. Publikaci vydalo nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci se Západočeskou galerií a Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy.