Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.
V předchozích letech vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně dvě brožury, které se zaměřily na architekturu a dějiny tří významných brněnských ulic – Václavské, Hybešovy a Lidické. Kromě nových informací a čtivých textů o historii ulic i jednotlivých domů v nich čtenáři našli i desítky fotografií, archivních plánů, vedut a grafických listů, z nichž mnohé mohli vidět poprvé. Tentokrát se badatelský tým, složený z odborných pracovníků Národního památkového ústavu, zaměřil na ulici Pellicovu, považovanou mnohými Brňankami a Brňany za vůbec nejkrásnější ulici v blízkosti historického jádra města. Ulice, kdysi nazývaná Špilberská, byla nejdříve pouhou cestou na úpatí holého kopce Špilberku. Od druhé poloviny 19. století se však stala vyhledávaným místem, na kterém rychle vznikaly vily v historizujících a secesních formách, nájemní domy, zahrady, tenisový kurt a také evangelický Betlémský kostel, vystavěný podle projektu architekta Friedricha Gottloba Albera. Stavební rozvoj ulice pokračoval i po vzniku republiky, kdy vilové stavby doplnily developerské projekty brněnských stavebních podnikatelů Václava Dvořáka a Františka Hrdiny, pro které navrhovali domy a vily přední architekti brněnského funkcionalismu. Elegantní a poklidná ulice si svoji podobu z období první republiky ponechala dodnes. Každý procházející si zde může prohlédnout architekturu vycházející z historismu, vídeňské secese, kubismu, českého národního stylu, funkcionalismu i Bytový dům zaměstnanců podniku Silničního vývoje z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, který patří k tomu nejlepšímu, co v časech komunismu v Brně vzniklo. To vše a mnohem více zahrnuje i nově vydaná publikace Portrét ulice. Pellicova. Navzdory nevelkému formátu, který skvěle poslouží jako průvodce na cestu, je plná informací o Pellicově ulici, jejích stavbách, architektech, investorech i obyvatelích. Čtenáři se v ní seznámí s podnikatelskými záměry prvorepublikových stavitelů, dozví se mnoho informací o pronikání forem vídeňské secese do moravského prostředí a nahlédne do vkusu dávných investorů. Po přečtení brožury už ulice Pellicova nebude nikdy taková jako dříve. Skvělý počin pracovníků památkového ústavu, který odkryl pozoruhodný kousek brněnské historie.
Publikace se snaží o rekonstrukci podoby historické kulturní krajiny na území jihomoravského pohraničí od období baroka, které významně přetvořilo význam a vzhled krajinného rámce novověké společnosti, až do současnosti. Na základě mezioborových společenskovědních přístupů představuje vývoj a formování barokní kulturní krajiny na vybraném území Mikulovska, Jaroslavicka a východního Znojemska, včetně mapových rekonstrukcí dobových topografických děl, analýzy archivních pramenů, sítě historických komunikací a soupisu dochované drobné sakrální architektury a exteriérových sochařských uměleckých děl jako významných tvůrčích počinů různých vrstev společnosti ve sledované kulturní krajině.
