Zuzana Schwarzová Livres

Záznamy pod souhrnným názvem Glossarium představují pozdního Carla Schmitta, kontroverzního myslitele německého 20. století. Zápisky vznikly v poválečné době, kdy Schmitt bilancuje minulost, vypořádává se se svými resentimenty, vyjadřuje se k současnému dění, ale především rozvíjí staré i nové filozofické, právní a literárněvědné úvahy. Český překlad Glossaria zahrnuje všech pět dílčích knih a je opatřen obsáhlým komentářem.

V roce 1989 se zdálo, že v duchu Fukuyamova citátu nastal konec dějin a že z nich vítězně vyšel Západ. Dnes už to působí poněkud jinak. Mnohokrát oceněný historik Philipp Ther se esejistickou formou věnuje otázce, odkud to celé pramení. Opírá se o přelomové dílo Karla Polanyiho o velké transformaci a tematicky pokrývá vývoj v USA od dob Billa Clintona po konec úřadu Donalda Trumpa, německou cestu transformace po znovusjednocení nebo například důvod, proč se Rusko a Turecko natolik vzdálily Evropě. Toto aktualizované vydání se již vyjadřuje také k době covidové a ruské válce na Ukrajině.

Kniha poskytuje ucelenou sbírku sociálních reportáží z pera Wenzela Jaksche (1896–1966), které byly otištěny mezi lety 1924 až 1928 v centrálním orgánu Německé sociálnědemokratické strany dělnické „Sozialdemokrat“. Jaksch podnikal coby mladý novinář delší cesty po německy mluvícím československém pohraničí. Líčí tamní surové poměry, nebere si servítky, a ač mají reportáže výrazný stranický nádech, jenž také vystihuje ducha doby a zoufalou snahu o sociální zajištění těch nejchudších, poskytuje především jedinečný vhled do sociálních, politických a společenských podmínek soužití, přežívání a živoření v meziválečném pohraničí.

Als im November 1989 die Mauer fiel, begann ein Großexperiment kontinentalen Ausmaßes: Die ehemaligen Staaten des »Ostblocks« wurden binnen kurzer Zeit auf eine neoliberale Ordnung getrimmt und dem Regime der Privatisierung und Liberalisierung unterworfen. Philipp Ther war vor Ort, als die Menschen damals in Prag auf die Straße gingen, später lebte er mehrere Jahre in Tschechien, Polen und der Ukraine. In diesem Buch legt er eine umfassende zeithistorische Analyse der neuen Ordnung auf dem alten Kontinent vor – und zwar erstmals in gesamteuropäischer Perspektive. Angereichert durch persönliche Erfahrungen, rekapituliert Ther den Verlauf der »verhandelten Revolutionen«. Er zeigt, dass der Umbau der mittel- und osteuropäischen Ökonomien auch auf Länder im Westen zurückwirkte, die Arbeitsmarktreformen der rot-grünen Bundesregierung interpretiert er z. B. als »nachholende Modernisierung«. Ther räumt mit einigen Mythen rund um »1989« auf und zieht eine Zwischenbilanz, die für breite Diskussionen sorgen wird: Was funktionierte besser – radikale Schocktherapien oder schrittweise Reformen? Welche Lehren lassen sich im Hinblick auf die gegenwärtige Krise der südeuropäischen Länder ziehen? Und warum wurde Berlin wirtschaftlich von Städten wie Warschau oder Prag überholt?

Was macht Angela Merkel, wenn sie in Rente geht? Sie löst Kriminalfälle in der Uckermark. Der herrlich komische neue Roman von Bestsellerautor David Safier: Die Kanzlerin ist seit sechs Wochen in Rente und mit Mann und Mops in die Uckermark gezogen, genauer gesagt nach Kleinfreudenstadt, gelegen am schönen Dumpfsee. Nach dem turbulenten Leben in Berlin fällt es ihr jedoch schwer, sich auf das beschauliche Landleben einzulassen. Nur zu backen und zu wandern, wird halt schnell fad. Als jedoch der Freiherr Philip von Baugenwitz vergiftet in einem von innen verriegelten Schlossverlies gefunden wird, erwacht neues Leben in Angela. Endlich wieder ein Problem, das gelöst werden will! Unterstützt von ihrem liebenden Ehemann und dem sanften Bodyguard Mike macht sie sich auf die gefährliche Suche nach dem Mörder. Wird sie ihn finden? Wird sie in Klein-Freudenstadt heimisch werden? Gar das erste Mal in ihrem Leben eine wahre Freundin finden? Oder wird eine der sechs verdächtigen Frauen ihr zuvor den Garaus machen? Fragen, die nur eine große Detektivin beantworten kann! Ein Cosy Crime mit Deutschlands beliebtester Politikerin.

Anna Mayr war noch ein Kind und schon arbeitslos. Sie ließ die Armut hinter sich, doch den meisten gelingt das nicht – und das ist so gewollt. Dieses Buch zeigt, warum. Faul. Ungebildet. Desinteressiert. Selber schuld. Als Kind von zwei Langzeitarbeitslosen weiß Anna Mayr, wie falsch solche Vorurteile sind – was sie nicht davor schützte, dass ein Leben auf Hartz IV ein Leben mit Geldsorgen ist und dem Gefühl, nicht dazuzugehören. Früher schämte sie sich, dass ihre Eltern keine Jobs haben. Heute weiß sie, dass unsere Gesellschaft Menschen wie sie braucht: als drohendes Bild des Elends, damit alle anderen wissen, dass sie das Richtige tun, nämlich arbeiten. In ihrem kämpferischen, thesenstarken Buch zeigt Mayr, warum wir die Geschichte der Arbeit neu denken müssen: als Geschichte der Arbeitslosigkeit. Und wie eine Welt aussehen könnte, in der wir die Elenden nicht mehr brauchen, um unseren Leben Sinn zu geben.

Je tak snadné stát se náckem. Pochopit příčiny je mnohem složitější. O nacismu se před malým Christianem mluvilo šeptem. Bylo to monstrum z temné minulosti, pro mladého kluka zlověstné, ale zároveň přitažlivé. V někdejším východním Německu, kde pro spoustu lidí znamenaly kapitalistické reformy spíše ponížení než vítězství a které do devadesátých let nepoznalo přistěhovalectví v takové míře jako to západní, neztratila rétorika silného, samostatného a etnicky homogenního státu nikdy na přitažlivosti. A v opozici vůči liberálnímu, změkčilému a multikulturnímu Západu má původ i určitý ideál muže: vojensky strohého, chránícího přirozený řád. Stačilo poprvé zajít na demonstraci, na koncert — a z Christiana se stal neonacista. S nově nabytým historickým odstupem a kritickým nadhledem už nebyly pro Christiana jeho dosavadní názory a přesvědčení přijatelné. Kniha Moje vlast! je výsledkem pátrání po příčinách radikalizace a po společenských kontextech, které dělají z mladých lidí pravicové extremisty.

Odvážná kniha o tom, jak ženám škodí představy o ženství Není možné být ženou jen tak, bez přívlastků. Být žena znamená být nějaká žena, většinou podle kulturně a společensky narýsovaných standardů: nejdřív hodná holka, pak silná, nezávislá superwoman, potom starostlivá máma, a občas i pořádná mrcha. Všechny tyto role jsou pro ženy svazující — ale jako každá společenská role také automatické a neuvědomované, často pohodlné a někdy i výhodné. Sophia Fritz ve své brilantní knize Toxická feminita s nekompromisní a odvážnou upřímností jednotlivé role a stereotypní podoby ženství pojmenovává, rozkládá na prvočinitele a ukazuje, v čem jsou pro ženy, ale i pro muže a celou společnost zraňující a škodlivé.

Julius Fučík v komunistickém Československu a Albert Leo Schlageter v nacistickém Německu: dva popravení, ze kterých režim učinil mučedníky a na jejichž odkazu vybudoval skutečný kult. Oba byli ve své době oslavováni jako hrdinové, bojovníci proti odvěkému nepříteli a jako jeho oběti. Po pádu systémů, který jejich jména využil, na ně čekal opět podobný osud: zapomnění. Tyto dvě osobnosti mají společné také to, že jejich skutečné osudy překryly nejrůznější legendy a polopravdy. Kniha nabízí pohled na hrdinský kult a kulturu vzpomínání dvou států a režimů, hledá pravdu skrytou pod nánosy bájí a zároveň se zabývá obecnými mechanismy vzniku postav národních hrdinů a mučedníků a tím, co je spojuje.