Bookbot

Magdalena Křížová

    Tanzende Araber
    Réveiller les lions
    Létající Santini
    Sedm dobrých let
    The Hilltop
    Titus. 2. díl. Bereničin závoj
    • Titus. 2. díl. Bereničin závoj

      • 184pages
      • 7 heures de lecture

      Po návratu z Palestiny do Říma, kde byl triumfálně uvítán, za ním příjíždí jeho celoživotní láska Berenika. Titus jí slíbí, že z ní učiní císařovnu, ale Řím je ovládán dvorskými pletichami a rostoucí záští k ctižádostivé cizince. Titus, který musí čelit intrikám svého bratra Domitiana, si uvědomuje, že musí zvolit buď své osobní štěstí po boku milované ženy, nebo zajistit Římanům osvícenou vládu, a Bereniku zapudí. Po necelých třech letech vlády umírá jako všemi milovaný a oplakávaný císař, jehož vzpomínka na milovanou ženu provázela až do hrobu.

      Titus. 2. díl. Bereničin závoj
      4,3
    • The Hilltop

      • 464pages
      • 17 heures de lecture

      A brilliant and hilarious satirical novel about the state of twenty-first century Israel

      The Hilltop
      4,2
    • Sedm dobrých let

      • 176pages
      • 7 heures de lecture

      Zdánlivě všední věc – mít rodiče, z nichž se stanou prarodiče – inspirovala Etgara Kereta k sepsání souboru povídek ohraničených „sedmi dobrými lety“, kdy byl autor současně otcem i synem. Tato zkušenost se stala pro Etgara Kereta záminkou k rozvinutí úvah o současném Izraeli a v rámci autobiografických příběhů k vyprávění o zemi i lidech, které má rád. Činí tak s humorem a sebeironií, ve zkratce a s originální pointou, jak to čtenáři znají z jeho předchozích knih. V povídkách vypráví o otci a jeho poválečných dobrodružstvích, o vlastním psaní a o životě literáta-profesionála, který se mimo jiné odehrává v letištních halách během cest na autorská čtení všude možně po světě, o sourozencích tak rozdílných, jak je to jen v Izraeli možné...

      Sedm dobrých let
      4,2
    • Soubor dvaadvaceti krátkých povídek seznamuje českého čtenáře s tvorbou úspěšného moderního izraelského autora. V krátkých, často absurdně či bizarně vypointovaných povídkách na nejrůznější motivy se autor snaží nenápadně zachytit nejdůležitější traumata, jimiž dodnes trpí současná izraelská společnost. Skutečnost reflektuje velmi často očima malého dítěte či dospívajícího hrdiny, který po svém vnímá a musí se vyrovnat se všemi negativními odkazy minulého i současného světa - od pronásledování a koncentráků přes palestinsko-izraelskou válku až k projevům nejnovějšího terorismu. Povídky ve zkratce, s nadhledem, a často se sžíravou ironií, zavádějí čtenáře mezi lidi těžce poznamenané minulostí a rozčarované přítomností, kteří se smutkem přijímají absurdnost svého každodenního života.

      Létající Santini
      4,2
    • Jeune romancière israélienne, Ayelet Gundar-Goshen aborde des thèmes contemporains tels que la corruption et la migration à travers une intrigue criminelle se déroulant dans l'environnement aride et chaud du désert israélien. Ce roman, salué pour son style précis et percutant, explore les tensions sociales et ethniques au sein de la société israélienne tout en posant des questions éthiques profondes et universelles. L'inspiration de l'auteur pour "Réveiller les lions" provient d'une rencontre marquante avec un jeune Israélien lors d'un séjour en Inde, qui avait vécu une expérience troublante après avoir percuté un Indien en moto. À travers ce récit, Gundar-Goshen tisse une intrigue psychologique captivante, tout en intégrant un humour rafraîchissant qui traverse l'œuvre. Le roman invite le lecteur à réfléchir sur des enjeux moraux complexes, tout en offrant une perspective sur les défis de la vie en Israël.

      Réveiller les lions
      4,0
    • Aufgewachsen ist er in dem arabischen Dorf Tira, mit der Legende seines 1948 ums Leben gekommenen Großvaters und einem ehrgeizigen Vater, der in seiner Jugend die Universitätscafeteria in die Luft gejagt und dafür zwei Jahre im Gefängnis gesessen hat und nun hofft, dass sein Sohn Pilot wird oder zumindest der erste Araber, der eine Atombombe baut. Der Sohn stellt sich allerdings als »Feigling« heraus, genau wie seine Brüder: »Mein Vater versteht nicht, warum ich und meine Brüder so geworden sind. Wir können nicht einmal eine Fahne zeichnen. Er sagt, dass andere Kinder — manche sind sogar jünger als wir — durch die Straße marschieren und dabei »PLO — Israel NO« singen, und dann wirft er mir vor, dass ich wahrscheinlich nicht einmal weiß, was PLO heißt.« Der Erzähler flüchtet sich hinter eine Vielzahl von Masken und muss doch verzweifeln an dem unauflösbaren Konflikt der Identitätsfindung — weder in der arabischen noch in der jüdischen Welt findet er eine innere Heimat. Ein mutiges und hellsichtiges Buch, dessen sanfte Selbstironie und melancholischer Witz überraschen.

      Tanzende Araber
      3,7