Marek Nekula Livres

Franz Kafka is by far the Prague author most widely read and admired internationally. However, his reception in Czechoslovakia, launched by the Liblice conference in 1963, has been conflicted. While rescuing Kafka from years of censorship and neglect, Czech critics of the 1960s "overwrote" his German and Jewish literary and cultural contexts in order to focus on his Czech cultural connections. Seeking to rediscover Kafka's multiple backgrounds, in 'Franz Kafka and His Prague contexts' Marek Nekula focuses on Kafka's Jewish social and literary networks in Prague, his German and Czech bilingualism, and his knowledge of Yiddish and Hebrew. Kafka's bilingualism is discussed in the context of contemporary essentialist views of a writer's "organic" language and identity. Nekula also pays particular attention to Kafka's education, examining his studies of Czech language and literature as well as its role in his intellectual life. The book concludes by asking how Kafka "read" his urban environment, looking at the readings of Prague encoded in his fictional and non-fictional texts

Ende des 19. Jahrhunderts war das Zusammenleben der »Deutschen« und »Tschechen« in den böhmischen Ländern von einer zunehmenden Teilung der Gesellschaft nach Sprachnationen bestimmt, die sich in der Ersten Tschechoslowakischen Republik fortsetzte. Auch in den öffentlichen Institutionen ist ein Zusammenhang zwischen nationalem Sprachenkampf und der Entwicklung des deutsch-tschechischen Bilingualismus erkennbar. Mit Blick auf Franz Kafka, der in der Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt tätig war, werden die Kommunikationsabläufe in dieser Institution sowie die tatsächliche Stellung des Deutschen und Tschechischen als Kommunikationsmittel erfragt. Auch geht es um den Bildungsweg Kafkas im Kontext der sprachnationalen Polarität und den damit zusammenhängenden Wandel des Schulwesens. Der vorliegende Band gibt somit nicht nur neue Impulse für die Kafka-Forschung, sondern auch für die soziolinguistisch verstandene Bilingualismus-Forschung, die über die Institu-tionengeschichte hinaus auch für die Geschichtswissenschaft von Interesse ist.

Der interdisziplinär angelegte Band versammelt Beiträge der Ringvorlesung zum Prager Strukturalismus, die aus heutiger Perspektive dem nicht nur fächerübergreifenden, sondern gar universalistischen Anspruch der funktional-strukturalen Methodologie nachging und dessen Grundlagen sie im Hinblick auf die Einlösung von aufgestellten Desiderata erfragte, wobei in dem vorliegenden Band der wissenschaftsgeschichtliche Akzent dominiert. Der deutsch und englisch verfasste Sammelband enthält Beiträge von F. Cermak (F. de Saussure and Prague Linguistic Structuralism), F. Dane (V. Mathesius' Konzeption der funktionalen Linguistik), K.-H. Ehlers (Prager Deutsche im Prager Zirkel), M. Nekula (Sprachbund und Sprachtyp), T. Glanc (Formalismus forever. Roman Jakobson 1935), P. Osolsobe (A Source of Teleological Thinking for the Prague Linguistic Circle), D. Münch (R. Jakobson und die Tradition der neuaristotelischen Phänomenologie), I. Osolsobe (J. Veltruský und P. Barton, Theaterwissenschaftler und Strukturalist), J. Toman (A Project and Its Grandeur: The Prague Circle Through the Prism of Havranek/Jakobson Letters) und A. Míkova (Destruktion und Selbstdestruktion des Prager Linguistik- Zirkels).

Nová moderní mluvnice současného českého jazyka je určena svým zpracováním učitelům, studentům všech typů škol, redaktorům, autorům, moderátorům a vůbec všem uživatelům jazyka, kteří se chtějí poučit o jazykové správnosti a kultivovaném projevu psaném i mluveném. Vydání druhé,opravené.

Soubor Kafkových kratších próz. Obsahuje povídky Proměna, Ortel, Topič, V Kárném táboře a další texty vydané za jeho života.

Publikace navazuje na Encyklopedický slovník češtiny (NLN, 2002), avšak výrazně jej přesahuje rozsahem, obsahem a formou. Oba slovníky se snaží shrnout a vyložit klíčové otázky struktury, fungování a vývoje češtiny, přičemž se zaměřují na její mluvené a psané podoby a širokou škálu variet. Tematicky pokrývá všechny hlavní disciplíny jazykovědné bohemistiky, a to jak zavedené, tak nově se formující. Vychází z teoretických koncepcí, které mají ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice, a oslovuje nejen bohemisty, ale i filology a další disciplíny, kde se zabývá obecnými nebo přechodovými fenomény. Slovník reflektuje pokroky v domácí i zahraniční jazykovědné bohemistice a přináší specifický přínos jazykovědnému výzkumu. Hesla byla aktualizována a rozšířena, přičemž současný slovník obsahuje přibližně 1600 hesel vysvětlujících více než 5000 lingvistických termínů. V souladu s rozšiřujícím se poznáním a rozvojem interdisciplinarity vznikly nové „balíčky“ hesel z oblastí jako počítačová, matematická, kognitivní, psycholingvistická, kontaktová a sociolingvistická analýza diskurzu. Na heslech se podílelo 190 lingvistů, včetně 40 ze zahraničí.

Soubor pěti autobiografických novel (Příčina, 1975; Sklep, 1976; Dech, 1978; Chlad, 1981; Dítě, 1982), ve kterých se nejčtenější rakouský autor minulého i tohoto století vyrovnává formou "negativního" životopisu s traumaty, a současně zachycuje atmosféru poválečného Rakouska, je strhující tragikomickou výpovědí o světě. Bernhard hledá příčiny svého neštěstí, své plicní choroby, neutěšených rodinných poměrů i lidské nenávisti. Rozhodně si ale nebere servítky a bezohledně spílá všem, kteří jsou ochotni mu naslouchat.

První souhrné dílo o naší mateřštině představuje prostřednictvím odborných termínů jak češtinu v celé její mnohotvárnosti, tak dosavadní výsledky vědy (bohemistiky), která se jí zabývá. Slovník shrnuje a vykládá nejdůležitější otázky struktury a fungování naší mateřštiny a věnuje pozornost všem důležitým teoretickým koncepcím, které našli ohlas v české i zahraniční bohemistice a slavistice. Bere v úvahu jak mluvenou, tak psanou podobu češtiny včetně útvarů nespisovných, a to se zřetelem k její současné podobě i jejím dřívějším vývojovým fázím a praslovanskému původu.

Auf Grund von Biographie, Werk, Sprachreflexion, Lektüre, Schulstoff und Gebrauchstexten befaßt sich das vorliegende Buch mit Franz Kafkas (1883-1924) Sprachen im Hinblick auf ihre instrumentellen Rollen als Mittel der Kommunikation und symbolischen Funktionen, die man unter dem Stichwort Sprachidentität zusammenfassen kann. Bei dem ersteren liegt der Schwerpunkt auf Deutsch und Tschechisch, bei dem letzteren kommen auch Jiddisch und Hebräisch hinzu. Sowohl Kafkas Sprachkompetenz als auch sein Sprachverhalten werden in den zeitgenössischen Kontext gestellt und vor diesem Hintergrund auch interpretiert.