Josef Rodr Livres

Jaroslav Marek, známý jako Longmark, vynikal svou výškou 220 cm a začínal jako sklenář. Po práci v Pardubicích a Praze se stal recepčním v karlovarském varieté „Střelnice“, kde se seznámil s americkým kouzelníkem Chefalo. V roce 1928 se připojil k jeho programu s liliputány a deset let cestoval po světě, získávaje kouzelnické zkušenosti. Postupně vytvořil vlastní celovečerní kouzelnické představení, přičemž spolupracoval s místními umělci na kulisách a plakátech. Kostýmy šil krejčí a dřevěné rekvizity vyráběli truhláři. V roce 1938 se oženil s Vítězoslavou Srpovou, absolventkou pařížské hudební školy, a společně měli tři syny, kteří se stali součástí jeho kouzelnického divadla Longmark. S rodinou vystupovali po celé republice a v okolních státech, zejména v Polsku. Po odchodu do důchodu v roce 1980 se Marek vrátil do Heřmanova Městce, kde se aktivně účastnil společenského života a pokračoval ve vymýšlení nových triků, které učil svým synům. Také se podílel na výchově nových iluzionistů. Za svou dlouholetou práci obdržel titul „Zasloužilý pracovník kultury“. Jeho život je zdokumentován v knize Josefa Rodra.

Tato publikace hovoří o nezničitelnosti a neuhasitelnosti početného uměleckého zobrazení a ohlasu veliké války, která se odehrála r. 1866 u Hradce Králové, kdy Prusko a Rakousko rozehrály "rozhodnou" bitvu o "první housle" ve středoevropské politice. Mnozí vojáci odevzdali ve své poslední životní hodince nesmrtelné vysvědčení nejenom své odvaze, ale i povaze, která se nerýmovala s charakterem většiny velitelů. Svých veselých i žalostných komentářů se nevzdávají přežívající jarmareční pěvci ani oráči narážející ještě po letech svými pluhy na frontové granáty. Na scéně se objevuje i životopis a povahopis první laureátky Nobelovy ceny míru Berthy Suttnerové, která zdokumentovala bojiště jako filiálku pekla. Ilustrace, např. fotokoláže nově letos zinstalovaného památníku na královehradeckém vojenském hřbitově, aktualizují nekonečnou otázku, proč se tolik dobrých lidí, účastníků tolika marných střetnutí sejde nakonec v jednom hrobě.

Publikace věnovaná publicistu a spisovateli Karlu Krausovi, jičínskému rodákovi, vyšla při příležitosti 130. výročí jeho narození. Kniha obsahuje souběžný německý text (překlad Silke Klein).

Autor v knize předkládá svým přemýšlivým čtenářům některé situace, bilance četných životních epizod, tvůrců, objevitelů, cestovatelů a cestopisců. Kromě nich zde vstupují do hry ještě jiní „borci“, kteří brázdí oceány a pevniny, proklovávají antarktické sněhy a sbírají a studují nevídané přírodní materiály při souběžném doceňování vlastních hluboce zdůvodněných nálezů.

Enfant, il vole les ombres de ceux qu'il croise : amis, ennemis, amours... Et chacune de ces ombres lui confie un secret. Malgré lui, il devine ainsi les rêves, les espoirs et les chagrins des uns et des autres. Que faire de cet étrange pouvoir ? Il comprend bientôt qu'il peut l'utiliser pour aider ses proches à trouver le chemin du bonheur... Quelques années plus tard, le « voleur d'ombres » est devenu étudiant en médecine. A-t-il encore le pouvoir de deviner ce qui pourrait rendre heureux ceux qui l'entourent, comme Sophie, qui voudrait tant être aimée, ou Luc, qui voudrait changer de vie ? Pourra-t-il les aider à vivre leurs rêves plutôt que de rêver leur vie ? Et lui, sait-il où le bonheur l'attend ? [Source : d'après la 4e de couverture]

Vybrané kapitoly ze vzpomínkového a cestopisného díla heřmanoměstkého rodáka J. S. Gutha - Jarkovského, učitele, olympionika, gentlemana, tradicionalisty i elegána. Úryvky z díla jsou doplněny komentářen Josefa Rodra.

24 světoběžníků z let 1464–1984 vypráví o tom, jak se cestovalo a cestuje.

Obsahuje čtyři povídky - Kytinky, Černoušek, Ruští partyzáni ve stájích a Slavné dědictví. Čtyři vybrané povídky z díla zasloužilého umělce, v nichž po způsobu lidového vyprávěče a s užitím neobvyklých výrazů vypráví o velké milovnici kytiček, o důstojnické dcerce, o sovětských partyzánech v Prachovských skalách a o groteskním dědictví.