Oldřich Mikulášek bývá považován za jednoho z předních moravských básníků. Přestože téměř celý život strávil v Brně, je toto určení zavádějící: Mikulášek patří k předním českým básníkům druhé poloviny 20. století. Z velkého počtu jeho básnických děl zasáhly do proudění času a osudu člověka v krutosti doby především sbírky Ortely a milosti (1958) a Agogh, básně z let 1969–1971, které však směly vyjít až roku 1989. Dominantou Mikuláškovy poezie je dále láska, oslava vína, vztah k Brnu a jižní Moravě vůbec a k osudovosti – řada básní jsou úvahy nad smrtí. Mikulášek je mistr uzavřené formy i volného verše; jeho sebrané spisy byly nedávno vydány ve čtyřech objemných svazcích. Uspořádal Vladimír Justl (doslov, ediční poznámka).
