Dana Bittnerová Livres

Kolektivní monografie se zabývá problematikou kolektivně vytvářených a sdílených a neformálně šířených prvků expresivní kultury v české společnosti druhé poloviny 20. století a současnosti na příkladu čtyř sociálně a kulturně distinktivních skupin: dětí, vojáků základní služby, trampů a příslušníků hudebních subkultur. Tyto skupiny - ať už je nazýváme subkultury, malé sociální skupiny či folk groups - jsou postupně analyzovány z hlediska jejich historie, folklorního repertoáru a specifických kulturních prvků, kterými se odlišují jak od majoritní společnosti, tak i v širším chronologickém a geografickém kontextu své vlastní kultury.

Autoři se zabývají třemi rovinami úvah: otázkou vzájemného vztahu české kultury a českého prostoru, druhá klade důraz na kategorii českého prostoru jako geograficky ohraničeného území a tematizuje dialog mezi nositeli různých etnik a kultur v něm a motiv jejich ohrožení a obrany. V další rovině dochází k analýze kulturních prvků, jejichž prostřednictvím se česká kultura konstruuje a identifikuje. (zdroj FHS UK)

Odpověď na otázku Kdo jsem a kam patřím? odráží nejen vizi sebe samého, ale také vztah k okolí, ke společnosti, v níž člověk žije. Tuto otázku si za určitých okolností může položit každý. Přichází v nejrůznějších okamžicích života. Může být vyvolána pochybováním o sobě, stejně jako neporozuměním okolí. Někdy se objeví jen letmo, jindy se opakovaně vrací. Je to otázka, která směřuje k pochopení vlastní identity. Otázku Kdo jsem a kam patřím? klade i tato kniha. Obrací se na příslušníky národnostních menšin a etnických a imigračních skupin v ČR, aby se dozvěděla o jejich vizi místa v rámci českého, středoevropského a evropského prostoru. Odpověď na danou otázku pak je formulována na základě autentických rozhovorů s reprezentanty národnostních menšin, se členy lokálně rozrůzněných etnických skupin a s imigranty, kteří do ČR přicházejí až po roce 1989. Mozaiku portrétů skupin Poláků, Maďarů, Řeků, Romů, Albánců, Bělorusů, Bulharů, Číňanů, Makedonců, Nigerijců, Ukrajinců a Vietnamců, podložená celkovým obrazem vývoje etnické skladby v ČR, posouvá nejen hranice poznání v oblasti studia mezietnických vztahů a identit. Může být stejně tak průvodcem na cestě k pochopení lidí, kteří si buď chtějí uchovat vlastní etnickou a kulturní osobitost, nebo kteří teprve konfrontují vlastní kulturu s kulturou naší společnosti.

Diskuse o současnosti i minulosti Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora cest odkazuje na propojení míst, kulturních fenoménů a řešení společenských i politických problémů. Současně chce zvýznamnit vazbu Balkánu k dalším regionům Evropy (ČR, NSR) a světa (USA). Analyzuje problémy migrace, etnických menšin, mezietnické komunikace a sociálních problémů jako důsledku válečného konfliktu (Bosna a Hercegovina).

Soubor vychází z přibližně 11000 českých přísloví a charakterizuje jejich znalost mezi obyvateli České republiky.

Monografie Dohled a okraj: rozhodovací procesy je třetí ucelenou zprávou z terénního výzkumu, který Pražská skupina školní etnografie provádí od roku 2008. Navazuje na publikace Funkce kulturních modelů ve vzdělávání a Pomoc a pořádek: kulturní modely v pomáhajících profesích. Hlavním záměrem třetího textu je představit způsoby rozhodování v situaci sociální pomoci z perspektivy příjemců pomoci (klientů) a z perspektivy poskytovatelů pomoci (terénních pracovníků a úředníků). Zatímco klienti jsou situováni v sociální realitě vyloučení, poskytovatelé pomoci do ní vstupují ze světa majority. V případě terénních pracovníků se jedná o psychosociální pomoc, podporu a edukaci, úředníci z úřadu práce poskytují materiální zabezpečení, úředníci z odboru sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) střeží hranici práva a bezpečí v zájmu dítě. Ohledně rozhodovacích procesů zde nejde o sledování mentálních kroků a rozhodování ve smyslu algoritmů, ale o to, jakým způsobem informátoři interpretují situaci pomáhání a jak sami sebe situují a vnímají jako hybatele událostí.

Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století. V hledáčku pozornosti jsou lidé Bosny a Hercegoviny jako „politici“ vlastních identit. První část je věnována vyjednávání identit v rámci regionu. Do druhé části jsou zařazeny kapitoly, které ukazují, jak česká společnost identifikovala lidi Bosny a Hercegoviny, jaké charakteristiky jim v kontextu vlastní zkušenosti připsala. V poslední části nabízí další pohled: novela a dva cykly fotografií přibližují jejich svět a zprostředkovávají jejich perspektivu.