Publikace přibližuje méně známou část tvorby výtvarníka Zbyňka Sekala. Zaměřuje se na jeho knižní obálky, na fotografie z cest, které lze považovat za fotografické skici k dalším dílům, a na skládané obrazy, v nichž jsou kombinovány různé materiály.
Román Plechový bubínek (1959) přivedl Grasse na světovou scénu jako příběh hrdiny Oskara Matzeratha, který v Léčebném a zaopatřovacím ústavu sleduje svůj život od počátku století do doby adenauerovského Německa. Tento infantilní vypravěč, se svým plechovým bubínkem, se pohybuje mimo tradiční morálku a stává se jediným zdravým v prostředí lži a zločinu. Dílo šokovalo čtenáře svou otevřeností a bezohledností, přičemž otevřelo cestu poválečnému německému románu ke světovosti a zajistilo hrdinovi významné místo v moderní mytologii. Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem Gdaňské trilogie, která se soustředí na baltský přístav Danzig/Gdaňsk a období těsně předválečné a válečné. Hlavní postavou je Joachim Mahlke, outsider s mnoha handicapy, jehož nápadně velké Adamovo jablko zosobňuje jeho „cyranovský“ defekt. Snaží se o kompenzaci a touží stát se válečným hrdinou, což se mu podaří, když je jako velitel tanku dekorován válečným křížem. Na vrcholu své kariéry však dezertuje. Novela neřeší důvody jeho činu, ale vypráví o generaci, která byla spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Díky grotesknímu humoru a novelistické hutnosti se Kočka a myš stala jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse. V roce 1967 byl podle ní natočen stejnojmenný film.
suivie de Karl Brand La rétro-métamorphose de Gregor Samsa
„Als Gregor Samsa eines Morgens aus unruhigen Träumen erwachte, fand er sich in seinem Bett zu einem ungeheueren Ungeziefer verwandelt. Er lag auf seinem panzerartig harten Rücken und sah, wenn er den Kopf ein wenig hob, seinen gewölbten, braunen, von bogenförmigen Versteifungen geteilten Bauch, auf dessen Höhe sich die Bettdecke, zum gänzlichen Niedergleiten bereit, kaum noch erhalten konnte. Seine vielen, im Vergleich zu seinem sonstigen Umfang kläglich dünnen Beine flimmerten ihm hilflos vor den Augen.“ In diese Ausgabe der berühmten Kafka-Erzählung wurde auch die Rückverwandlung des Gregor Samsa, die im Prager Tagblatt erschienene Fortsetzung der Erzählung aus der Feder des früh an Kehlkopftuberkulose verstorbenen Karl Brand (1895–1917), eines Bekannten Kafkas, mitabgedruckt.
If, in the next place, we keep once more to the pure conception of War, then we must say that the political object properly lies out of its province, for if War is an act of violence to compel the enemy to fulfil our will, then in every case all depends on our overthrowing the enemy, that is, disarming him, and on that alone.
The setting is Danzig during World War II. The narrator recalls a boyhood scene in which a black cat pounces on his friend Mahlke's "mouse"-his prominent Adam's apple. This incident sets off a wild series of events that ultimately leads to Mahlke's becoming a national hero. Translated by Ralph Manheim. A Helen and Kurt Wolff Book
"Don Juan a Faust" oslňuje hrou vtipu a smělá je již sama myšlenka spojit v jednom dramatickém díle dvě tak mohutné látky, jako je látka donjuanská a faustovská. Tyto dva protipóly lidského snažení se v dramatu setkávají jako sokové v lásce k Donne Anně. Obě postavy koření v romantickém pojetí, které se však vzápetí samo sobě vysmívá. "Žert, satira, ironie a hlubší význam" je nevázaná komedie, plná improvizací, burleskních klaunských vtipů a nápadů a groteskních situací. Děj, milostné námluvy tří nápadníků o krásnou a chytrou dívčinu, má, jak tomu u Grabba bývá, i zde jen podružný význam. "Hlubší význam" spočívá v ironických výpadech a útocích proti současné německé literatuře a vědě. Pro nás tento hlubší význam není dnes již aktuální, ale břitký ironicko-humoristický tón a duchaplnost činí tutop veselohru stále živou.
Úspěšná novela jednoho z nejvýznačnějších členů tzv. „poválečné školy“ v japonské literatuře. Její děj umístil na Filipíny, na místa krutých bojů druhé světové války. Rozvíjí příběh důstojníka, který dostal rozkaz zastřelit vojenského lékaře, svévolně opustivšího jednotku.
Román o osudech ševce Julia Krause, který se po strašlivém pogromu v Oděse, při němž přišel o celou svoji rodinu, usadil na bavorské vsi. Hrůzná minulost v něm se v něm zformovala v opatrnou životní filozofii - drž se pěkně stranou a buď co nejmíň nápadný! Kraus podle toho žil skromnýma pracovitým životem, dokud i do jeho venkovského zákoutí nezačala prosakovat hitlerovská nákaza, jež z něj udělala štvance a jíž padl nakonec za oběť. Ale Grafovi nešlo jenom o Krause. Záleželo mu na tom, aby ukázal, jak fašismus postihl i jiné poklidné občany německého venkova a proměnil jejich život v pravé peklo.
Proslulé dílo, které po prvé vyšlo r. 1841 a mocně zapůsobilo na pokrokové hnutí v Německu i v jiných evropských zemích, podává především rozbor křesťanství a kritiku theologie. Feuerbach ukazuje, že náboženství je lidským výtvorem, že do Boha promítá člověk své vlastnosti, že theologie není než anthropologií. V první části spisu je náboženství rozebíráno v jeho souhlasu s podstatou člověka, druhá část líčí náboženství v jeho rozporu s podstatou člověka. - Feuerbachova kritika není důsledně materialistická a krom toho Feuerbachovi chybí historický pohled na náboženství jako produkt společenského vývoje. Přesto zůstává dílo významným mezníkem v boji za duchovní osvobození člověka.
Filosofické stati materialistického filosofa a antropologa.
