Milan Togner Livres

Sbírka děkana augustiniánské kanonie v Olomouci, spojená s moravským barokním malířstvím Antonína Martina Lublinského, se sice nemůže měřit s velkými světovými kolekcemi, avšak její skladba a kontinuita překračují regionální rámec. Vznikla během druhé poloviny 17. století a zahrnuje výhradně kresby z této doby nebo krátce předcházející, konkrétně z let 1580–1690. Dnes obsahuje 394 kreseb, a to jak ve formě volných, většinou rozměrných listů, tak ve vázaných albech s charakteristickou barokní adjustací. Podstatnou část tvoří italské kresby (250), reprezentované třemi hlavními okruhy – Florencie, Řím a Benátky. Menší soubor středoevropské provenience (144 kreseb) zahrnuje i kopie podle slavných italských vzorů. Reprezentativní výběr italských kreseb obsahuje 97 volných listů a 3 ze svázaných alb, včetně děl Bernardina Pocettiho, Jacopa da Empoli a Gianlorenza Berniniho. Spojnici mezi Florencií a Římem tvoří kresby Agostina Ciampelliho. Benátský soubor reprezentují kresby Johanna Carla Lotha a dalších. K výstavě byl vydán bohatě ilustrovaný česko-anglický katalog, který zhodnocuje a zpřístupňuje tento vzácný fond veřejnosti.

Umělecké sbírky olomouckých biskupů, od roku 1777 arcibiskupů, založil kníže Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1664-1695). Odkazem z roku 1691 jim dal pevný právní základ, a měřeno historií sběratelství, také podobu, v níž se jejich začátek kryje s vrcholem. Od té doby se datuje dvojdomí sesterských sbírek v Olomouci, v biskupově paláci, a v kroměřížské zámecké rezidenci. Určila je historická skutečnost: sídlo v Olomouci a centrum správy biskupských panství, lenního zřízení a stará tradice. Od doby biskupa Karla trvá tedy spojitost jejich osudů, někdy na úkor jedné, či druhé sbírky, ale i dějinami podmíněná neoddělitelnost. Sbírka takových kvalit, jako je kroměřížská obrazárna, nemohla ujít pozornosti historiků umění. Již koncem minulého století k ní publikoval dokumenty Karl Lechner, poté Theodor von Frimmel. Důkladný a stále zásadní přínos poskytly historické práce arcibiskupského archiváře Antonína Breitenbachera a katalog obrazového fondu, publikovaný společně s profesorem dějin umění Masarykovy univerzity Eugenem Dostálem v roce 1930.

Katalog k výstavě, která proběhla v Praze ve Valdštejnské jízdárně 16. 5 . - 18. 8. 2002; v Olomouci v Muzeu umění 26. 9. 2002 - 5. 1. 2003 a v Chebu v Galerii výtvarného umění 14. 2. - 6. 4. 2003.

Monografie je prvním souborným zpracováním dějin olomouckého barokního malířství. Práce je členěna do 9 kapitol zahrnujících jak svobodné malíře ve službách olomouckých biskupů, tak i malíře olomouckého malířského cechu. Významná pozornost je věnována i baroknímu sběratelství v Olomouci a zdejší barokní grafické produkci. Důraz je položen na zakladatelskou osobnost Martina Lublinského.

Reprezentační publikace zachycuje vývoj města od pravěkého osídlení do současnosti.

Vydáno ve spolupráci s katedrou dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci výzkumného záměru Morava a svět - Umění v otevřeném multikulturním prostoru.

Pozoruhodné album kreseb, grafických listů a rukopisných textů, tradičně označované jako Marat Icones a uložené v knihovním fondu Arcibiskupského zámku v Kroměříži, přitahuje pozornost badatelů již více než sto let.

Olomoucká obrazárna III navazuje na úspěšné expozice, věnované italskému (1994 – 2000) a nizozemskému (2000 – 2006) malířství z olomouckých sbírek. Kolekce středoevropského malířství tvoří nejrozsáhlejší a svým významem rovněž nezanedbatelnou část sbírek starého umění v Olomouci. Stejně jako předešlé obrazárny představuje obrazy ze sbírek Arcibiskupství olomouckého, dále z muzejní kolekce starého umění a z významné soukromé sbírky, deponované v Muzeu umění.