Josef Heyduk Ordre des livres (chronologique)

Skoro každý den v roce je zasvěcen některému ze světců či i několika z nich. S jejich jmény se setkáváme na stránkách kalendářů, mnohá z nich nám dokonce připomínají sochy či obrazy, ale o velké většině nevíme vlastně vůbec nic. Praktická příručka stručných portrétů čtenáře seznámí se základními informacemi o světcích a o jejich symbolech, pomocí nichž je znalec dokáže identifikovat. Sestavena podle církevního roku.

Román. Pod tlakem sugestivního proroctví o hrozící přírodní katastrofě se rozvíjí kolektivná drama obyvatel malé vesnice ztracené uprostřed švýcarských velehor.

Výbor z povídek francouzského básníka, podle slov F.X. Šaldy "posledního romantika a prvního symbolisty". Autor, plně obrácený do niterného světa fantazie, sarkasticky kritizuje mechanizující se společnost, pseudovědu a měšťáctví své doby. Jeho povídky a novely, z nichž některé jsou předchůdci science-fiction, se vyznačují nenapodobitelným kouzlem a svérázem, černou romantikou, absurditou i poezií.

Trojice baladických příběhů z horského prostředí švýcarského kraje Valais: 1. Pronásledovaný Jan Lukáš (dílo z roku 1909), 2. Vláda zlého ducha (z roku 1914, knižně poprvé 1917), 3. Kdyby se slunce nevrátilo (z roku 1937) Doslov: Zdeněk Hrbata

Kašpar Noci: fantazie na způsob Rembrandta a Callota. Soubor básní v próze, který založil tento žánr ve francouzské literatuře a inspiroval symbolistické básníky. Gaspard de la nuit byl dokončen už v roce 1836, ale publikován byl až v roce 1842 poté, co Bertrand zemřel na tuberkulózu. Kniha byla znovuobjevena Baudelairem a Mallarméem a nyní je považována za klasiku francouzské poezie i fantastické literatury. Čtvrté vydání, v Odeonu druhé

Poslední povolenou knihou spisovatele Josefa Heyduka, současně jednoho z nejlepších překladatelů z moderní francouzské literatury (mj. Bertrand, Claudel, Bloy, Giono, Bernanos, Mauriac, Proust), byly drobné úvahy, které v roce 1989 vyšly v Bloku pod názvem Fragmenty, tehdy však z cenzurních důvodů ochuzeny o ty pasáže, které se týkaly Heydukových názorů na víru, čehož on sám vždycky velice litoval. Nutno připomenout, že Fragmenty byly vlastně knihou citátů z obsáhlé Heydukovy korespondence, tedy i z dopisů, kterými také nás (mne a mou ženu) po dobu pětadvaceti let obdarovával. Než jsem je po jeho smrti uložil do Památníku písemnictví, vypsal jsem si z nich na paměť pár Heydukových nejryzejších myšlenek, které by byl jistě sám za příznivější politické situace do Fragmentů zařadil. U příležitosti letošního hned dvojího Heydukova výročí, rozděluji se o ně aspoň se čtenáři Perspektiv v jistotě, že by Josef Heyduk i při své skromnosti a pokoře takovou poctu rád přijal.

Soubor povídek autora, který do povědomí čtenářů vstoupil jako bystrý fejetonista a kurzívkář, navíc pak jako vynikající překladatel náročnější francouzské literatury. Tato knížka krátkých próz je jakýmsi průřezem autorské tvorby od baladicky nosné Rozáry, připomínající odkaz antických tragédií, až po povídky podmanivě rámované citlivým vnímáním přírody. Přímo sugestivně se mu daří zpředmětňovat příběhy lidí, kteří se museli vyrovnávat jak s nepřízní osudu, tak i s neblahými sklony v sobě samých, a kteří nakonec museli podstoupit zkoušku rozhodující životní situace. Protože autor literaturu zná a dovede i sám vládnout perem i bohatstvím slovní zásoby, zákony literární tvorby jsou mu vlastní, nelze se divit, že dokáže i zhustit dějové ovzduší, dát příběhu spádnou gradaci a diskrétní vnitřní patos. Toto malé vydání je nejen díkem autorovi za jeho lásku k lidem a bohatství slov, jež jim stále ještě dává, ale též připomínkou jeho 80. narozenin.

L'étouffoir... Ce n'est pas seulement cette lande qui sent le pin brûlé. Maltaverne et ses deux mille hectares, ses papillons cloués à la résine des arbres... C'est aussi cette force obscure qui saisit les êtres, les incendies... Alain est l'héritier de ce domaine. Il aime Marie, du moins il la désire. Mais elle n'a pas de dot et, quand on s'appelle Alain Gajac, on ne se commet pas avec une employée de librairie. Madame Gajac, sa mère, ne rêve que stères de bois et bourgeoisie bien-pensante... Ses fantômes, qui les connaît ? Quant à Jeannette, cette innocente, elle est déjà fauchée avant même que d'être en fleur. Alain sait qu'on la lui destine. Il l'a surnommée " le pou "... Malaise, mal d'aimer... A Maltaverne, le drame couve, exacerbé par le ciel brûlant des Landes. Car tous, à commencer par cet adolescent d'autrefois, ont oublié une chose : vivre...

Dva mistrné romány (Evženie Grandetová, 1833; Otec Goriot, 1835), vypovídající pravdivě o životě francouzské společnosti 19. století.

Historie špionážní centrály ve Švýcarsku za druhé světové války. Vikingovou linií nazývají dva francouzští novináři, autoři této reportážní, místy až románově pojaté knihy, zpravodajskou službu, organizovanou Rudolfem Rösslerem, majitelem malého nakladatelství v Luzernu, která zadruhé světové války získávala z vrchního velení wehrmachtu zprávy o připravovaných vojenských akcích a předávala je přes Švýcarsko Spojencům a především Rudé armádě. Jde podle autorů knihy včetně Rösslera o jedenáct mužů, Bavorů, protestantského vyznání, kteří se poznali za prvé světové války, jsou zapřisáhlými odpůrci nacismu a jako takoví vstupují mnozí z nich do wehrmachtu, získávají vysoké vojenské funkce a svého postavení využívají k podrytí Hitlerovy moci a později ke zmaření jeho válečných operací.

Coïncidant avec le début de l'offensive allemande contre la Russie, Curzio Malaparte a commencé à écrire Kaputt, une œuvre qui témoigne de son expérience en tant que correspondant de guerre durant la Seconde Guerre mondiale. Malaparte parcourt l'Europe occupée par les nazis comme un espion : il assiste à la triste impuissance du prince Eugène de Suède, endure l'arrogance des dirigeants nazis à Varsovie et est témoin de la brutalité des paysages froids de la Carélie ou de la noble ville de Iași, dévastés par la barbarie et la famine qui ont réduit l'Europe à un tas de ferraille. Avec Kaputt - un terme germanique évoquant ce qui est brisé et qui devient un qualificatif fidèle de ce qu'il reste d'un continent ravagé par des années de destruction - Malaparte tisse une œuvre littéraire saisissante sur la réalité, à la fois sauvage et grotesque, de la guerre sur le front.

Un amour de Swann est un fragment de À la recherche du temps perdu, la deuxième partie de Du côté de chez Swann. Son sujet en est l'amour et la jalousie qu'éprouve Swann pour Odette de Crécy. C'est pourquoi il a depuis toujours fait l'objet d'éditions séparées, comme s'il constituait un petit roman autonome.

Starobylý, romantický a láskyplný příběh slavného francouzského spisovatele (1868-1938). V naší době, která tak často zobrazuje nepokoj, neklid a rozvrat, působí tento vyrovnaný příběh se šťastným koncem jako dobrá oddechová četba. K vydání připravila Ester Marie Nováková.

Kašpar Noci: fantasie na způsob Rembrandta a Callota Drobné, do šesti cyklů uspořádané vysoce poetické prózy francouzského romantického básníka a dramatika, uznávaného za jednoho z učitelů surrealismu. „Svou vnímavostí pro pitoreskní detail, fantastickou drobnokresbu a humorný postřeh objevil nové možnosti poetické emocionality a sugestivity, které nezůstaly bez vlivu na Baudelaira, Rimbauda ani na básníky pozdější.“

Sur fond de mystique orientale, avec pour cadre les solitudes enchantées du Tibet, voici " le premier roman qui ait jamais été écrit par un lama tibétain à la gloire de son haut pays des neiges, pour le monde du lointain occident ". Un récit signé d'Alexandra David-Néel et de son fils adoptif le lama Yongden, comparable aux plus beaux mythes de l'amour en Occident et qui mêle à la passion, à l'aventure, la pittoresque description des faits, coutumes et paysages du Tibet.

«Tchen tenterait-il de lever la moustiquaire? Frapperait-il au travers? L'angoisse lui tordait l'estomac ; il connaissait sa propre fermeté, mais n'était capable en cet instant que d'y songer avec hébétude, fasciné par ce tas de mousseline blanche qui tombait du plafond sur un corps moins visible qu'une ombre, et d'où sortait seulement ce pied à demi incliné par le sommeil, vivant quand même – de la chair d'homme.»

Knížka o věrném přátelství dvou chlapců, kteří společně zahánějí hrozbu hladu, který obchází domov jednoho z nich následkem onemocnění matky. Prostředkem k jeho zahnání a získání peněz k matčinu léčení se stává starožitný džbán, kolem něhož se zběhne mnoho zajímavých a napínavých příhod. Pro čtenáře od 9 let.

Román vycházející nedlouho po prvé světové válce a zachycující pařížské prostředí měšťanských vrstev před první světovou válkou. Jde o prostředí s konvenčními manželskými svazky a s uvolněnými vztahy mezi rodiči a dětmi, prostředí, v němž se mladí ve snaze být vůbec něčím zainteresováni upnou k pochybným životním individuím, lidem, kteří šíří falešné peníze a žijí i falešnými životními hodnotami, snadno dosažitelnou materiální zabezpečeností, zvrácenými sexuálními vztahy a pohodlností ducha. Román, který autora proslavil svou formální stránkou (zejména přídavkem Deník Penězokazů).